Která strana vám bude naslouchat i po volbách?

19. 5. 2010 / Radek Batelka

Ekonomické záležitosti jsou jistě podstatné a zásadní. Není to však jediná oblast, na kterou je potřeba brát zřetel. Jinou takovou, neméně zásadní a s tou ekonomickou v důsledku úzce propojenou, je otázka míry možného zapojení občanů do veřejného rozhodování. Tedy to, nakolik mohou občané v období mezi volbami účinně zasahovat do veřejného dění, či nakolik jsou naopak odsouzeni do role bezmocných pozorovatelů, útrpně čekajících, jakou hru s nimi vedení země sehraje.

Vždyť právě možnost občanů spolurozhodovat o způsobu vynaložení jejich daní a možnost kontrolovat efektivní používání těchto veřejných peněz je nejlepší způsob, jak zamezit plýtvání. Jak by například vypadal projekt Opencard, pokud by si pražané před jeho realizací mohli vynutit závazné schválení městského rozpočtu referendem, tak jako to mohou učinit například občané švýcarských měst? Je velice dobře možné, že by projekt odmítli, protože by jim připadal nesmyslný a předražený. K ostatní práci radnice by přitom nemuseli mít výhrady. Bez této možnosti občanů vyjadřovat se k rozpočtu je snadné přihrávat různé veřejné zakázky spřáteleným firmám a vytvářet zdání veřejného zájmu tam, kde třeba ani neexistuje. Potřebujeme mít možnost zasáhnout do rozhodování volených zástupců tehdy, když většina občanů nebude s jejich konkrétním krokem či rozhodnutí souhlasit.

Stejně tak potřebujeme mít možnost odvolat zvoleného poslance, či třeba obecního zastupitele, u kterého shledáme, že se nechová v souladu s předvolebními sliby a že nehájí ty zájmy, které jsme ho volbami vyslali hájit. Bezmocně čekat do dalších voleb je stejné, jako by firma nemohla propustit zaměstnance, který přestal plnit svoje pracovní povinnosti. Každý, kdo přenechá řízení svých věcí někomu jinému a vzdá se kontroly, spláče nad výdělkem.

Abychom mohli účinněji zasahovat do dění v této zemi a efektivněji ho kontrolovat, potřebujeme v první řadě takové zákony, které nám toto zasahování umožní. V dalším sledu se je pak budeme muset naučit používat. Tyto metody a pravidla občanské účasti nemusíme budovat na zelené louce. Můžeme se inspirovat zeměmi, kde již tuto vyspělejší demokracii provozují, jako třeba USA či Švýcarsko. Více například zde (http://www.blisty.cz/art/34532.html). Mezi hlavní znaky této vyspělejší demokracie patří:

* Možnost občanů iniciovat referendum o libovolné otázce, o které mohou rozhodovat jimi zvolení zastupitelé * Možnost odvolat jakéhokoli voleného zastupitele před řádným koncem mandátu * Možnost zrušit rozhodnutí zastupitelů, se kterým občané nesouhlasí * Svobodný přístup k informacím, minimum utajování

Tyto možnosti představují v tuto chvíli zásadní systémovou změnu, která poskytuje možnost vybřednout z nejhlubšího marasmu dnešní klientelistické a korupční politiky, odtržené od zájmů občanů.

Vzhledem k řečenému je tedy klíčová otázka následující: která strana podpoří výše uvedené požadavky občanů a která je bude naopak blokovat? Protože otázky účasti občanů na správě veřejných záležitostí nejsou tématem předvolebních plakátů a v programech se -- pokud vůbec -- ukrývají někde hluboko, sestavil jsem 11 anketních otázek a zaslal je jedenácti kandidujícím stranám. Ty měly týden na odpověď a byly srozuměny s tím, že se jedná o veřejnou občanskou anketu.

Výsledky ankety jsou zajímavé v několika ohledech. Předně: z jedenácti stran se jich s odpovědí namáhaly pouze dvě. Už toto má jistou vypovídací hodnotu. Strana, kterou nezajímá občan před volbami, se o něj bude o to méně zajímat po volbách. Stejnou ignoraci lze očekávat, až se případně budete na své poslance obracet s konkrétním problémem během volebního období.

Odpověděli

• KSČM
• Strana svobodných občanů (SSO)

Neodpověděli

• ČSSD
• ODS
• KDU-ČSL
• TOP 09
• Věci veřejné
• Strana zelených
• Strana práv občanů -- Zemanovci
• Česká pirátská strana
• Humanistická strana

KSČM odpověděla jasně a přímo na jednotlivé otázky, SSO zaslala svoje obecnější vyjádření. Otázky, které anketa obsahovala, uvedu tedy rovnou spolu s odpověďmi od KSČM.

Odpovědi KSČM

1. Bude vaše strana podporovat princip zákonem garantovaného práva na obecné referendum vyvolaného občanskou iniciativou? A to na úrovni:

a. Obecní

b. Krajské

c. Celostátní

ANO -- na všech jmenovaných úrovních.

Pozn.: I v dalších otázkách se referendem myslí všelidové hlasování vyvolané občanskou iniciativou na základě petice.

2. Bude vaše strana podporovat přijetí zákona o obecném referendu na celostátní úrovni?

ANO

3. Předloží vaše strana návrh zákona o obecném celostátním referendu?

ANO

4. Bude vaše strana podporovat princip "není zvolitelnosti bez odvolatelnosti", tedy že volený zastupitel musí být z důvodů účinné kontroly vystaven i možnosti být občany odvolán před termínem řádného zániku mandátu?

ANO

5. Předloží vaše strana návrhy zákonů či pozměňující návrhy tak, aby volení zastupitelé na všech úrovních mohli být odvoláni v referendu?

ANO

Není podstatné, zda předložíme návrh zákona, pozměňovací návrh, atd., v každém případě budeme v tomto směru aktivní.

6. Bude vaše strana podporovat kroky směřující ke zrušení stávajících omezení témat pro obecní a krajská referenda tak, aby občané mohli v případě potřeby rozhodovat v referendu o čemkoli, o čem mohou rozhodovat jimi zvolení zastupitelé? Budete podporovat stejný princip u celostátního referenda?

NE

Stávající omezení jsou natolik malá, že zcela vyhovují.

7. Předloží vaše strana návrhy zákonů či pozměňující návrhy ve smyslu předchozí otázky?

NE

8. Bude vaše strana podporovat zákonodárnou iniciativu ze strany občanů, tedy že občanské iniciativy budou moci předložit návrhy zákonů do legislativního procesu? Předložíte příslušný návrh zákona?

NE

Zákonodárnou iniciativu má ze zákona poslanec, skupina poslanců, Senát, Vláda ČR a Krajské zastupitelstvo. To podle mého názoru vytváří dostatek možností pro prosazení zájmů občanských iniciativ.

9. Bude vaše strana podporovat nárok občanů rozhodovat o návrzích zákonů v referendu, pokud si to dostatečná občanská iniciativa bude přát? Předložíte příslušný návrh zákona?

NE

Nehodláme zastupitelskou demokracii zaměnit za přímou.

10. Bude vaše strana podporovat právo občanů vyvolat v určité časové lhůtě referendum, umožňující zrušit akt učiněný zastupiteli, se kterým občané nesouhlasí? Předložíte příslušný návrh zákona?

ANO

11. Bude vaše strana podporovat princip kontroly vynakládání veřejných peněz skrze možnost iniciovat referendum ke schválení či odmítnutí obecního, krajské či státního rozpočtu?

NE

Rozpočet není věcí referenda

Odpověď SSO

Vážený pane Machu

Děkuji Vám za odpověď. Mohu ji zveřejnit tak, jak jste mi ji zaslal, avšak je poněkud příliš obecná a trochu dvojznačná. Nechcete ji přece jen upřesnit alespoň odpověďmi ANO/NE na zaslané otázky?

Z Vaší odpovědi mi není jasné, jestli vaše přihlášení k švýcarskému modelu referenda znamená například zrušení tematických omezení (o čem může rozhodovat zastupitel, může rozhodovat i občan v referendu), možnost hlasovat o veřejných rozpočtech, odvolatelnost volených zastupitelů atd. (což jsou atributy referenda ve většině švýcarských správních úrovní). Zmínka o zbavování se odpovědnosti a námitka častému používání referenda zase svědčí spíše o opaku.

Děkuji, s pozdravem

Radek Batelka

Výše uvedené odpovědi jsou oficiální předvolební závazky KSČM a SSO. Ostatní strany buď nechtěly činit žádné závazky v tomto směru, nebo by jejich odpovědi byly negativní a dotyční si nechtěli rozhněvat voliče, či voliče rovnou ignorují.

Z odpovědí KSČM navíc plyne zajímavá věc. KSČM, kterou konkurenční strany neustále označují za nedemokratickou a možnost její účasti ve vládě líčí jako nástup smrtonosné diktatury, je ve své předvolební nabídce naopak stranou nejotevřenější a nejdemokratičtější. V otázce účasti občanů na správě věcí veřejných je v tuto chvíli KSČM nejprogresivnější politickou stranou v ČR. Závazek podpory odvolatelnosti volených zastupitelů na všech úrovních je něco, co v tuto chvíli nenabízí žádná jiná politická strana. Stejně tak závazek podpory možnosti vyvolat referendum k zamítnutí rozhodnutí učiněného zastupiteli je prvek, který je svou podstatou vysoce demokratický a jediný další subjekt, který se k němu přihlásil, je právě SSO, i když poměrně obecně. To vypovídá něco nejen o KSČM samotné, ale také o ostatních zavedených stranách, které se stále snaží setrvávat na takovém fungování, které jim dává nepřiměřenou moc a občany staví do role nesvéprávných individuí.

U SSO je škoda, že se neodhodlala k jednoznačnému vyjádření závazku. Jejich odpověď je sice poměrně vstřícná, avšak značně obecná a nebude možné ji spolehlivě konfrontovat s jejich případnými kroky. Za sympatické považuji přiznání, že strana nemá domyšlené detaily tematických omezení referend. Slyšet od politika "nevím", nebo "v tuto chvíli nemám jasný názor" je svěží závan upřímnosti mezi všemi těmi politiky, kteří vědí i to, o čem nikdy neslyšeli a na přímou otázku odpovídají tisícem vytáček a odváděním řeči jinam.

Samozřejmě, jedná se zatím jen o sliby a ty je nutné vždy konfrontovat se skutečnými kroky. U KSČM je navíc možné tyto sliby porovnat i s konáním ve sněmovně v letech uplynulých. Zde je mírný důvod k optimismu, že strana hodlá tyto svoje závazky naplnit. Například při hlasováních o zákonu o celostátním referendu byla KSČM spolu s ČSSD vždy na straně jeho podporovatelů. Proti byli většinově poslanci ODS, KDU-ČSL a také Zelení. U Zelených se v tomto bodě jednalo o naprosté popření vlastního programu, ve kterém se k podpoře celostátního referenda zavazovali. Hlasovali proti návrhům ČSSD s tvrzením, že chystají vlastní návrh zákona o referendu. Nikdy jej však nepředložili.

ČSSD ve svém volebním programu podporu přímé demokracie má. Odpovědi na anketu se však bohužel vyhnula, takže není možné říct, jaké jsou jejich postoje v jednotlivých konkrétních otázkách. V minulosti strana předložila několik návrhů zákona o celostátním referendu, všechny však byly zamítnuty. Na druhou stranu, byl to právě jejich tehdejší premiér Stanislav Gross, kdo v roce 2003 připravil likvidační změnu zákona o místním referendu, která zvedala hranici účasti pro platnost referenda z 25% na 50%. Tuto změnu Gross ve své úvodní zprávě zamlčel. Jediný, kdo proti tomuto zvýšení protestoval, byl poslanec Karel Vymětal za KSČM. Pro návrh však nakonec zvedli ruku všichni, včetně KSČM. Více zde (http://blisty.cz/art/20043.html).

Žádná strana nepotvrdila podporu všem jedenácti požadavkům. Nicméně alespoň některé závazky, které z ankety vyplynuly, jsou velmi zajímavé a lze je brát jako počátek delšího procesu změny. I když tato změna přichází z pro někoho možná překvapivého směru. Otázkou je, není-li toto překvapení především výsledkem dlouhodobé selektivní práce s informacemi, kterému nás většina médií vystavuje. Ať tak či tak, dostanou-li KSČM nebo SSO možnost prosazovat svůj program, bude potřeba jim jejich závazky připomínat a trvat na jejich splnění. Ta největší hybná síla je totiž právě v aktivním zájmu každého z nás.