Zuzana Roithová zatím nejúspěšnější v Evropském parlamentu

17. 5. 2010 / Daniel Strož

Za předlohu svému hodnocení jsem zvolil způsob rozboru italských znalců, kteří vloni na jaře vytvořili metodu, založenou na komplexnosti a všestrannosti europoslanecké činnosti, tedy nikoli jenom na pouhém součtu docházek do výborů, frakcí či hlasovací účasti v plenárních zasedáních. Přímo rozhodujícím tu také nebyl ani počet parlamentních vystoupení. Těch má kupříkladu Libor Rouček z ČSSD do dnešního dne devadesát (!), což je na první pohled jistě impozantní, ale málokomu z občanů přitom může dojít, že toto vysoké číslo vlastně souvisí s jeho funkcí jednoho ze čtrnácti místopředsedů parlamentu, jimž se započítávají veškeré výroky při řízení schůzí. Zmínění Italové (a teď také já) však posuzovali hlavně tematickou šíři záběru včetně různorodé náplně poslaneckých projevů a současně i jejich účinnost nejen na samotnou unijní politiku, ale též na situaci v zemi, ze které pocházejí.

Zuzana Roithová náleží v EP k předsednictvu politické frakce Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), je členkou Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a dále tzv. náhradnicí v několika dalších, jako například ve výborech pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, nebo pro práva žen a rovnost pohlaví, v němž v letech 2004-2009 velmi úspěšně pracovala Věra Flasarová, nominovaná za KSČM. Roithová je taktéž místopředsedkyní Delegace ve Smíšeném parlamentním shromáždění AKT-EU; jde o jedno z několika seskupení, majících za úkol udržovat a rozvíjet mezinárodní kontakty s parlamenty těch států, které sice nejsou členy, avšak zato tradičními partnery EU.

V rubrice "Vystoupení na plenárním zasedání" na internetových stránkách EP nalezneme u Zuzany Roithové čtyřicet záznamů. Všechna ta vystoupení jsou veskrze poctivá, zabývající se tématy, z nichž jediné nepozbývá svůj určitý význam či hodnotu. Kupříkladu již v rozpravě o ukončení půlročního českého předsednictví (15. 7. 2009) odmítla Roithová mnohými tradované blafy o jeho vyloženém neúspěchu a připomněla mezi jiným i českou pomoc s obnovou dodávek plynu a ropy z Ruska do střední Evropy přes Ukrajinu. V tomtéž projevu pak pohotově apelovala na nadcházející švédské předsednictví, aby během něj bylo neprodleně zahájeno jednání o zrušení víz pro české občany, zavedené Kanadou. K témuž problému se později vrátila i v jedné z četných takzvaných Otázek k písemnému zodpovězení, kde Evropskou komisi vyzvala k odvetným opatřením vůči občanům Kanady v podobě zavedení vízové povinnosti pro ně všemi členskými státy EU.

Když se v EP ověřovalo uplatňování mechanismu tzv. Schengenu, čili volného pohybu obyvatel prostoru Unie (a to již 19. 10. 2009!), neváhala Zuzana Roithová do svého stanoviska - jako vůbec první z českých europoslanců v nynějším pětiletí - přiřadit zkušenosti občanů ČR, stěžujících si na příhraniční šikany ze strany Němců a Rakušanů. A tohoto dosud nedořešeného problému se nevzdává ani ve svých nejnovějších aktivitách. Během parlamentní rozpravy ve Štrasburku o rozvoji internetového hazardu se rozhodla zkritizovat i ČR za to, že nejvíce zaostává za unijními regulacemi a povoluje herny a zastavárny v blízkosti škol. Při projednávání dohody o boji proti padělatelům vyčinila Roithová příslušnému komisaři, že k jednáním nepřizval Čínu, která je ve světě největším zdrojem padělků. V přístupu k Turecku se zasazuje o tzv. privilegované partnerství, kterému rozumně dává přednost před jeho přijetím za člena EU.

Europoslankyně Zuzana Roithová je mezi všemi jejími českými kolegy v EP bezesporu tou nepracovitější osobou. V průběhu čtyřdenního únorového zasedání EP ve Štrasburku dokázala například vystoupit na plénu dokonce šestkrát za sebou, což je ve srovnání s ostatními fenomenální výkon! Kompletní výčet témat, kterým se věnuje, není možné v článku, jakým je tento, pro jejich rozmanitost a rozsah ani postihnout. Pustila se do boje za zrušení přechodu na letní čas, který otravuje po léta život milionům lidí, ale odsoudila třeba i představitelku EU pro zahraniční věci baronku Ashtonovou, protože po katastrofálním zemětřesení na Haiti nereagovala dostatečně energicky, čímž se humanitární pomoc postiženým ostrovanům značně pozdržela. Varuje také s předstihem před narůstajícími spory o Antarktidu a požaduje, aby tato oblast, skýtající do budoucna nepřeberné množství surovin, zůstala natrvalo demilitarizovanou zónou. V popředí jejích aktivit zůstává ale vždy nanovo prosazování zájmů republiky, kterou do EP přišla zastupovat. A to s předsevzetím, aby nemohlo docházet "k nepřípustnému občanství druhé třídy v Unii", jak sama někde řekla.

Čím pozitivněji vychází pohled na práci Zuzany Roithové, tím tristnějším dojmem vedle ní působí prakticky nulová europoslanecká angažovanost Zuzany Brzobohaté a Richarda Falbra z ČSSD, nebo Andrey Češkové z ODS. Do jisté míry překvapením je naproti tomu pracovitost Olgy Sehnalové z ČSSD, a to tím spíše, že do EP přišla v minulém roce jako nová. V zájmu objektivity je nutno zaznamenat taktéž snažení Oldřicha Vlasáka (ODS), jenž s devatenácti vystoupeními před parlamentem zaujímá druhé místo za Roithovou. Náplň vystoupení obou europoslanců je ovšem kvalitativně nesrovnatelná. Všechno ostatní tvoří podprůměrnou šeď, nestojící za to se jí nějak zvlášť zaobírat. Až na veliké zklamání, kterým je pro mne osobně mátožná čtveřice poslanců za KSČM, s nimiž jsem v uplynulém pětiletí spolupracoval. Tehdy ovšem delegace této strany ještě přímo překypovala angažovaností, což vedlo i k tomu, že mne shora uváděná skupina italských hodnotitelů postavila do čela nejproduktivnějších europoslanců z ČR spolu se Zuzanou Roithovou. Po prvním roce nově zvoleného EP všechno nasvědčuje tomu, že tato poslankyně bude svůj tehdejší úspěch opakovat.

(Autor byl v letech 2004-2009 poslancem EP)

Vytisknout