Kdo a proti komu vystřelí rakety středního nebo krátkého doletu?

31. 7. 2010 / Štěpán Kotrba

Zahraničně politická argumentace expertů i ČSSD stavěla na nesmyslnosti a nebezpečnosti obrany proti Rusku. Dalším argumentem, převážně ekologů a humanistů, bylo "nebýt cíl" prvního útoku. Obecným axiomem všech rozumných občanů byla společná evropská zahraniční politika "všech azimutů" - zejména s ohledem na... energetickou bezpečnost. 70% obyvatel bylo dosud proti radaru/raketám, vedeno hesly, že "žádná raketa není mírová" a "cílem je nebýt cíl". A teď chce česká vláda na českém území postavit americký CENTCOM - velitelství celého tohohle geopolitického nesmyslu?

A to vše pod záminkou, že "nový systém" "bude v budoucnu součástí NATO" a bude zaměřen proti raketám krátkého a středního doletu (theatre missile defence)? A kdo ty rakety na Evropu vystřelí? Francie? Bulharsko? Slovensko? Polsko?

Taktické balistické střely - rakety krátkého doletu mají podle klasifikace mazimální dolet 1000 km (SRBM, Short Range Ballistic Missiles) a taktické rakety středního doletu mají dolet 1000 až 2500 km, (MRBM, Medium Range Ballistic Missiles). Dolet 3000--5500 km, který už Obamův "nový systém" detekovat nebude, mají střely, označované jako IRBM (Intermediate Range Ballistic Missiles).

Státy Evropy na vzdálenost 2500 km mohou teoreticky ohrožovat Libye (která do Evropy dodává ropu), Egypt (kam jezdí mnozí na dovolenou) či Sýrie, Izrael (se kterým máme zvláštní vztahy), Írán, Spojené arabské emiráty, Saudská Arábie (kamarád USA), Ukrajina, Rusko (které je součástí bezpečnostní Rady NATO-Rusko) či státy SNS, disponující raketami Scud, které mají bezpečnostní dohody s Ruskem.

Mezi SRBM patří ruské 9K79/SS-21 Scarab/Točka (-B 120 km, -C 185 km) a 9K720/SS-26 Stone/Iskander (-M 400-500 km, -E 280 km) , SS-1 Scud-B, Scud-C, Scud-D (od 300 do 700 km), íránské Šaháb-1 (kopie Scud) Šaháb-2 (700 km) a Fateh-110 (250 km), turecké J-600T Yıldırım I (150 km), J-600T Yıldırım II (300 km); indické Prithvi-1, Prithvi-2, Prithvi-3 (od 150 do 750 km) a jejich námořní verze Dhanush, nadzvuková Shaurya (750 - 1900 km) a Agni-1 (700 - 800 km) , pákistánské Hatf-1, Shaheen-1, Abdali (200 km) a Ghaznavi (290 km), čínské B-611, DF-11/M-11 (350 km), DF-15 (600 km), CSS-6, CSS-7 a CSS-8; jihokorejské Hyunmoo-1 (180 do 250 km), Hyunmoo-2 (300-500 km); izraelské Jericho I (500 km)

Z doby studené války pak známe francouzské rakety Pluton (120 km) a Hades (480 km). Nejrozšířenější jsou rakety Scud, kterými disponují dvě desítky zemí a SS-21 Točka, kterými disponuje Ázerbajdžán, Bělorusko, Bulharsko, Írán, Kazachstán, Libye, Severní Korea, Rusko, Ukrajina, Sýrie a Jemen.

MRBM/IRBM jsou čínské DF-21 (1,800 km); indické Agni II (2,000--3,000 km); pákistánské Ghauri-I (1,500 km), Ghauri-II (2,300 km), a Shaheen-II (2,500 km); Izrael disponuje raketami Jericho II (1,300 km); Severní Korea teoreticky disponuje raketami Rodong-1 (1,300 km) a Rodong-2 (2,000 km) . "Zlý" Írán vlastní rakety Šaháb-3 (1500 km), Šaháb-3ER (1800 km) a teoreticky i rakety, nazvané Sadžíl (2,000 km) o jejichž existenci existují důvodné pochybnosti. Rusko v této ketegorii disponovalo v době studené války raketami R-5 Poběda/SS-3 Shyster (1,200 km, zlikvidovány 1967) a R-12 Dvina/SS-4 Sandal (2,100 km), které způsobily kubánskou raketovou krizi v roce 1962 . Zničeny jsou od května 1990 na základě smlouvy INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty 1987). A pak už zbývají pouze americké rakety PGM-19 Jupiter (2,410 km , zlikvidovány 1963) a MGM-31 Pershing (1,770 km, zlikvidovány 1986)... Proti těm se snad bránit nebudeme.

Americká protiraketová základna v České republice | Radar v Brdech - klíčové argumenty
Vytisknout

Související články

Rusko: Rozmístění raket na západě země je "legitimní"

16.12. 2013

Ruské ministerstvo obrany je toho názoru, že rozmístění raket krátkého doletu v západní části země neporušuje žádné mezinárodní dohody. Ministerstvo nespecifikovalo, kde přesně byly kvasibalistické rakety Iskander rozmístěny.

Obsah vydání | Pátek 30.7. 2010