Slunce, seno a pár facek

28. 7. 2010 / Štěpán Kotrba

reakce na článek Jana Čulíka "Malý jarda Pavel Drobil to ví líp"

Jan Čulík má vynikající schopnost posuzování světa podle příkladů "best practice". Aneb podle sebe (a svého okolí) soudím tebe. Svá měřítka vnucuji všem okolo... Takže když v Británii dělají kraviny, v Česku je podle něj musejí opakovat. Prostě pokrok cestou koukání přes hranice. To je podle něj ta správná inteligence...

Sluneční kolektory resp. větrné zdroje jsou dobré řešení energetické výroby pouze ve chvíli, kdy a) svítí slunce co největší počet dní (což zrovna typický případ Británie není) či fouká vítr co největší počet dní, b) existují dostatečně velké rezervy rychle regulovatelných zdrojů, které vyrovnávají nerovnováhu příkonů do sítě podle svitu slunce (to platí i pro větrnou energii a dobu bezvětří), c) tam, kde to investor musí učinit (v odlehlých lokalitách, kam nevede energetická síť) nebo d) kde si naprosto neekonomické náklady na koupi fotovoltaických panelů či stavbu větrníků někdo zaplatí jako "eko"příplatek ke svému společenskému postavení nebo "eko"snobství.

Výhřevnost dřevní štěpky z rychlerostoucích měkkých dřevin, sena či dalších druhů "bio"masy je daleko menší, než výhřevnost uhlí či koksu. To ví každé malé dítě. I když topit se dá i uschlými kravskými hovny... To ví pro změnu každý cestovatel, který byl v Indii či Africe.

Ideálním místem pro fotovoltaiku či solární ohřev je Sahara, případně sever Afriky. Jako doplňkový zdroj může být efektivní při pobřeží Středozemního moře od Egypta po Řecko. Poněkud zcestné je její použití tam, kde slunce svítí jen polovinu roku... Dále platí, že efektivní může být v místech, kde jiný ohřev vody,vytápění či zdroj energie nelze při dostečné míře spolehlivosti či autonomie dosáhnout (hory, pustiny tajgy a stepí).

V Česku pod politickým tlakem Bursíka se (politicky) rozhodlo, že "ekonomická výhodnost" fotovoltaiky, biomasy a větrníků bude dosahována rozdílem výkupních cen a dotacemi. A tak se stalo, že zatímco "normální" proud je vykupován za ceny ekonomické (tržní), "zelená energie" dostala příplatek, uhrazený ovšem námi všemi z ceny spotřební. Naposledy za aktivní účasti poslední vlády ČSSD v roce 2005 došlo k největšímu nárůstu výkupní ceny právě u fotovoltaiky - na více než dvojnásobek oproti minulé době. Boom státem hrazeného "zeleného podnikání" na sebe nenechal dlouho čekat. Zemědělci tváří v tvář nesmiřitelnému trhu bez přívlastků v oblasti výroby potravin oseli půdu řepkou olejkou, obce tváří v tvář nesmiřitelnému rozporu mezi obecními potřebami a obecními daněmi uvolnili pozemky zeleným zlatokopům. K tomu se přidalo Evropskou unií zcela protismyslně nařízené oddělení přenosové soustavy od výroby energie a "energetická burza". Výsledky? Zdražení elektřiny a tepla na hranici ekonomické únosnosti pro domácnosti a průmysl, limitování ekonomického rozvoje cenami vstupů, zajištěná ziskovost zeleným spekulantům. V číslech ukazuje přehledně přiložená tabulka, jak nesmyslně stát zachází s penězi daňových poplatníků.

Pro srovnání: Výkupní cena "neekologické" energie (velké uhelné, plynové, naftové a vodní zdroje) se pohybuje okolo 1000 Kč/MWh. Ekologický příplatek v řádu dvoj- až trojnásobku pro malé zdroje je dostatečným pobídkovým činitelem. Ale dvanáctinásobek pro fotovoltaiku? Nezbláznil se někdo? To se to "ekologicky" podniká, že, když nám někdo daruje takové peníze? A když to nepůjde, tak zadlužíme společnost a ručíme pouze do výše základního jmění (200000 Kč). The end. "Podnikání" bez rizika.

Zdroj energie
Datum uvedení do provozu
ceny jsou uvedeny bez DPH		 Výkupní ceny elektřiny dodané do sítě
v Kč za 1 MWh		 Zelené bonusy
v Kč za 1 MWh
Malé vodní elektrárny   VT NT   VT NT
Malá vodní elektrárna uvedená do provozu v nových lokalitách od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 3 000 3 800 2 600 2 030 2 450 1 805
Malá vodní elektrárna uvedená do provozu v nových lokalitách od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2009 2 760 3 800 2 240 1 790 2 450 1 445
Malá vodní elektrárna uvedená do provozu v nových lokalitách od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2007 2 600 3 800 2 000 1 630 2 450 1 205
Malá vodní elektrárna uvedená do provozu po 1. lednu 2005 a rekonstruovaná malá vodní elektrárna 2 350 3 470 1 790 1 380 2 120 995
Malá vodní elektrárna uvedená do provozu před 1. lednem 2005 1 830 2 700 1 400 860 1 350 605
Biomasa
Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O1 v nových výrobnách elektřiny nebo zdrojích od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2010 4580 3610
Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O2 v nových výrobnách elektřiny nebo zdrojích od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2010 3530 2560
Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O3 v nových výrobnách elektřiny nebo zdrojích od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2010 2630 1660
Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O1 pro zdroje uvedené do provozu před 1. lednem 2008 3900 2930
Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O2 pro zdroje uvedené do provozu před 1. lednem 2008 3200 2230
Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O3 pro zdroje uvedené do provozu před 1. lednem 2008 2530 1560
Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O1 ve stávajících výrobnách 2830 1860
Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O2 ve stávajících výrobnách 2130 1160
Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O3 ve stávajících výrobnách 1460 490
Výroba elektřiny společným spalováním palivových směsí biomasy kategorie S1 a fosilních paliv - 1370
Výroba elektřiny společným spalováním palivových směsí biomasy kategorie S2 a fosilních paliv - 700
Výroba elektřiny společným spalováním palivových směsí biomasy kategorie S3 a fosilních paliv - 50
Výroba elektřiny paralelním spalováním biomasy kategorie P1 a fosilních paliv - 1640
Výroba elektřiny paralelním spalováním biomasy kategorie P2 a fosilních paliv - 970
Výroba elektřiny paralelním spalováním biomasy kategorie P3 a fosilních paliv - 320
Bioplyn, skládkový a důlní plyn
Spalování bioplynu v bioplynových stanicích kategorie AF1 4 120 3 150
Spalování bioplynu v bioplynových stanicích kategorie AF2 3 550 2 580
Spalování skládkového plynu a kalového plynu z ČOV po 1. lednu 2006 2 470 1 500
Spalování skládkového plynu a kalového plynu z ČOV od 1. ledna 2004 do 31. prosince 2005 2 790 1 820
Spalování skládkového plynu a kalového plynu z ČOV před 1. lednem 2004 2 900 1 930
Spalování důlního plynu z uzavřených dolů 2 470 1 500
Větrné elektrárny
Větrná elektrárna uvedená do provozu od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 2 230 1 830
Větrná elektrárna uvedená do provozu od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 2 390 1 990
Větrná elektrárna uvedená do provozu od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008 2 610 2 210
Větrná elektrárna uvedená do provozu od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007 2 680 2 280
Větrná elektrárna uvedená do provozu od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2006 2 730 2 330
Větrná elektrárna uvedená do provozu od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2005 2 990 2 590
Větrná elektrárna uvedená do provozu od 1. ledna 2004 do 31. prosince 2004 3 140 2 740
Větrná elektrárna uvedená do provozu před 1. lednem 2004 3 480 3 080
Geotermální energie
Výroba elektřiny využitím geotermální energie 4 500 3 530
Sluneční záření
Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem do 30 kW včetně a uvedeným do provozu od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 12 250 11 280
Výroba elektřiny využitím slunečního záření po 1. lednu 2009 pro zdroj s instalovaným výkonem nad 30 kW včetně a uvedeným do provozu od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 12 150 11 180
Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem do 30 kW včetně a uvedeným do provozu od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 13 150 12 180
Výroba elektřiny využitím slunečního záření po 1. lednu 2009 pro zdroj s instalovaným výkonem nad 30 kW včetně a uvedeným do provozu od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 13 050 12 080
Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj uvedený do provozu od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008 14 010 13 040
Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj uvedený do provozu od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2007 14 370 13 400
Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj uvedený do provozu před 1. lednem 2006 6 850 5 880

Zdroj: Cenové rozhodnutí ERÚ č. 4/2009 ze dne 3. listopadu 2009, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů

Výhřevnost paliv

Energie – palivo Výhřevnost Množství
Měrné palivo 29,31 MJ/kg 1 kg
Zemní plyn 33,48 MJ/m3 0,88 m3
Propan 46,40 MJ/kg 0,64 kg
LTO 42,30 MJ/kg 0,69 kg
Dřevo palivové 14,62 MJ/kg 2 kg
Dřevěné brikety 16,21 MJ/kg 1,81 kg
HU prachové – Most 11,72 MJ/kg 2,5 kg
HU tříděné – Most 17,18 MJ/kg 1,71 kg
HU prachové – Sokolov 10,49 MJ/kg 2,79 kg
HU tříděné – Sokolov 14,17 MJ/kg 2,07 kg
ČU prachové – Ostrava 22,78 MJ/kg 1,29 kg
ČU energetické – Ostrava 29,21 MJ/kg 1 kg
ČU prachové – Kladno 15,57 MJ/kg 1,88 kg
ČU energetické – Kladno 22,61 MJ/kg 1,3 kg
UVKP – Ostrava 27,51 MJ/kg 1,07 kg
Kaly – Ostrava 16,71 MJ/kg 1,75 kg
Proplástek – Ostrava 14,79 MJ/kg 1,98 kg
Koks otopový 27,49 MJ/kg 1,07 kg
Lignit 8,79 MJ/kg 3,33 kg
Brikety 23,05 MJ/kg 1,27 kg
Sláma obilná 15,50 MJ/kg 1,89 kg
Komunální odpad 9,12 MJ/kg 3,21 kg
Papír 14,11 MJ/kg 2,08 kg
Pryžový odpad 34,92 MJ/kg 0,84 kg
TTO 40,61 MJ/kg 0,72 kg
Motorová nafta 42,61 MJ/kg 0,69 kg
Autobenzín 43,59 MJ/kg 0,67 kg
Svítiplyn 14,50 MJ/m3 2,02 m3
Zemní plyn karbonský – důlní 30,11 MJ/m3 0,97 m3
Generátorový plyn 5,86 MJ/m3 5 m3
Koksárenský plyn 15,62 MJ/m3 1,88 m3
Vysokopecní plyn 3,81 MJ/m3 7,69 m3

zdroj: publikace Energetického Institutu SEI pro ČR

Případ Drobil
Vytisknout

Obsah vydání | Středa 28.7. 2010