...a demagogie navrch

29. 7. 2010 / Karel Dolejší

Hynek Bíla se domnívá, že překládám "apokalyptické" texty Johna Michaela Greera "idealizující předprůmyslovou společnost", protože se s názory autora ztotožňuji. Bíla v tomto bodě má i nemá pravdu: S některými názory Johna Michaela Greera se skutečně ztotožňuji, s některými ne. Důvodů, proč jsem tohoto autora začal pro Britské listy překládat, je hned několik. Mezi ty hlavní řadím ochotu přemýšlet o nepohodlných tématech, které lidé jako Hynek Bíla úspěšně vytěsňují dokonce ještě i tehdy, když si Greerovy texty přečtou, a přemýšlet o nich naprosto bez iluzí, jmenovitě a zejména s výslovným odstupem od myšlenky apokalypsy, bez pokusu mobilizovat jakékoliv masové hnutí - a bez idealizace předprůmyslové společnosti.

Pokud se Bíla nedokáže ani po přečtení nějakých šedesáti rozsáhlých esejů, v nichž se Greer na nespočetně mnoha místech distancoval od apokalyptického pohledu na ropnou krizi, dobrat tohoto základního zjištění, pak to vypovídá něco dost důležitého buď o jeho obecné schopnosti porozumět psanému textu, o míře osobní předpojatosti vůči tématu či autorovi, případně o všem dohromady.

"Je to stejné jako v teologii: jakmile přijmeme hřích, neposkvrněné početí a vtělení, je tu vše naprosto racionální," napsal Gilles Deleuze v rozhovoru O kapitalismu a touze, který jsem citoval v úvodu k ironické reakci na jaderně lobbyistický hanopis Vladimíra Wagnera. To je bezesporu pravda: Jakmile uvěříme, že jsme prakticky dosáhli nekonečnosti, všechna geologická či jakákoliv jiná fakta dokazující nám konečnost se automaticky čtou jako něco zcela nereálného. Nebo se vlastně vůbec nečtou?

Každopádně platí, že do hluchého ucha nemá cenu ani šeptat, ani křičet.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 29.7. 2010