Tchajwanský vědec zpochybnil teorii Velkého třesku

30. 7. 2010

Astrofyzik Wun-I Šu z Národní univerzity Čching Chua na Tchajwanu vysvětluje empiricky pozorované zrychlující se rozpínání vesmíru bez obvyklé pomocné hypotézy o tzv. temné energii. Jeho kosmologie však vyžaduje opuštění velice silně zakořeněné představy o tom, že vesmír vznikl při tzv. Velkém třesku. Podle nové teorie se vesmír pouze střídavě rozpíná a smršťuje, nemá však ani počátek, ani konec.

Šu rozvinul atlernativní popis vesmíru, v němž prostor a hmota jsou navzájem spojeny novým typem relativity. Myšlenka je taková, že čas a prostor nepředstavují nezávislé entity, ale mohou navzájem přecházet v jedno nebo druhé. V nové geometrii časoprostoru hraje rychlost světla roli konverzního faktoru mezi časem a prostorem. Podobně jsou hmota a délka vzájemně zaměnitelné v relaci, jejíž konverzní faktor závisí na gravitační konstantě a rychlosti světla. Navíc obě zmíněné konstanty nemusejí být za každých okolností konstantní...

Když se vesmír rozpíná, hmota a čas se mění v délku a prostor; když se vesmír smršťuje, je tomu naopak. Takový vesmír nemá začátek ani konec, pouze střídající se periody rozpínání a smršťování. Podle Šua zde nemohou existovat singularity předpokládané tradiční teorií Velkého třesku.

Predikce vyplývající z nové teorie se přesně kryjí se současnými pozorováními, která ukazují stále se zrychlující rozpínání vesmíru. Ostře to kontrastuje s modely založenými na Velkém třesku. Ty proto, aby vysvětlily pozorování, musejí vymýšlet hypotézy vedoucí ke zneplatnění základních fyzikálních zákonů.

Nejčastěji se v takových modelech předpokládá, že vesmír je zaplněn "temnou energií", jež jej nutí expandovat stále rychleji. Pokud by však měl tento model fungovat, "temná energie" by musela tvořit až 75% podíl na veškeré hmotě a energii vesmíru a musela by fantastickým způsobem přibývat.

Něco takového ovšem naprosto odporuje zákonu zachování energie. A Šuův model podobný problém vůbec nemá.

To ještě neznamená, že nová tchajwanská teorie je bez vady - nedokáže například vysvětlit existenci a strukturu mikrovlnného záření kosmického pozadí (reliktního záření), které je jinak považováno za jeden z nejsilnějších důkazů pro teorii Velkého třesku.

Pokud se Šuovi podaří tento problém překonat, bude muset stejně zlomit celou řadu zaužívaných vědeckých představ, než bude případně jeho model obecně přijat.

(Skutečně upřímní astrofyzikové otevřeně přiznávají, že teorie Velkého třesku je převyprávěním příběhu o stvoření světa z knihy Genesis do vědeckého jazyka; Šuova teorie je naproti tomu zjevně taoistická - poznámka KD.)

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 30.7. 2010