Témata inteligentních sítí a lokalizace energetiky jsou v ČR stále tabu

30. 7. 2010 / Karel Dolejší

Jan Šimůnek v reakci na mou kritiku standardní metody výpočtu nákladů na výrobu energie upozornil na skutečnost, že také fotovoltaické elektrárny mohou mít a mají své externality. S takto formulovaným tvrzením v zásadě nepolemizuji - nejsem advokátem solární energetiky, kritizoval jsem obecně metodu výpočtu nákladů - nicméně upřesňuji, že externality fotovoltaiky jsou v každém případě neporovnatelně menší než budoucí náklady na likvidaci pozůstatků po jaderné energetice. Kromě toho nelze nereagovat na jedno z následných Šimůnkových tvrzení, které se v ČR "recykluje" také již nějakých 15-20 let: Že prý totiž není možné vyrábět z obnovitelných zdrojů příliš mnoho energie, poněvadž by to rozkolísalo elektrorozvodnou síť. Proto údajně nezbytně potřebujeme jaderné elektrárny, které stabilním výkonem síť "drží".

Skutečnost je taková, že západoevropské státy projektují a budují rozsáhlé "inteligentní rozvodné sítě" schopné např. výpadek výkonu solárních elektráren ve Španělsku nahradit připojením hydroelektráren ve Skandinávii. Jádro v těchto sítích nehraje pražádnou roli. Není na tom přitom vůbec nic tajemného, jen v ČEZku se o tom raději příliš nepíše a nemluví.

Také - z druhé strany - nikde není řečeno, že úplně každý producent elektřiny musí být nutně připojen např. na celostátní síť. Ve skutečnosti takové věci jako fotovoltaické články na střeše vlastního domu - zdroj, který má podle Nata Hagense poměr investované energie k energii získané někde mezi 3.75:1 až 10:1 - přímo vybízejí k renesanci samozásobitelské orientace a tak k minimalizaci ztrát v rozvodné síti, nebo případně k budování lokálních, např. obecních rozvodných sítí. Ne vždy je to největší nutně také to nejlepší - a to se týká i rozvodných sítí na celostátní úrovni.

Čistě na okraj usilovné advokacie příznivců jaderné energetiky na BL jen dodávám, že nepružnost regulace výkonu jaderných elektráren naopak vede v ČR občas k dosti prapodivným smlouvám, podle nichž je odběratel kupříkladu penalizován za neprovedený odběr energie, kterou ovšem vůbec odebrat nepotřeboval, nebo k vymýšlení všemožných projektů např. obnovy pražských trolejbusů, aby se zajistil další odběr momentálně nadbytečného elektrického proudu...

Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 30.7. 2010