Jak je to s deliriem jaderného fyzika?

29. 7. 2010 / Vladimír Wagner

Také já jsem pro větší elektrifikaci dopravy

S paní Obermajerovou se shodnu, že je dost zvláštní, že se vyplatí dovážet z obrovské vzdálenosti cibuli, kterou lze pořídit v daleko bližším regionu. Ale netroufám si posoudit, zda je to jistý výstřelek, který nastal, když se někdo potřeboval zbavit přebytků, nebo pravidlo. Navíc nejsem expert, abych dokázal posoudit do jaké míry je zemědělská produkce v Austrálii díky blízkosti rovníku a tím intenzivnějšímu svitu efektivnější než u nás a do jaké míry je třeba kontejnerová lodní doprava energeticky náročná. Takže zamyšlení bych nechal na někom jiném. Také já jsem velký příznivec elektrické vlakové dopravy a také tramvají a trolejbusů (nedávno o nich psal Jiří Krautwurm) ve městech. Myslím si, že by modernizace železničních koridorů měla jít rychleji a i kvalita železnice by se měla mnohem rychleji zlepšovat. Byl bych velice pro dobudování (na většině míst vybudování) speciálních vysokorychlostních koridorů pro osobní vlakovou dopravu v Evropě a tedy i u nás. Ta je pak schopna konkurovat z časového hlediska i dopravě letecké. Dovolil bych si jen nesouhlasit s výrokem paní Obermajerové, že budujeme dálnice jak vzteklí. Zvláště, pokud měla na mysli Českou republiku. Když si uvědomíme, jak dlouho trvá budování páteřních spojnic a hlavně obrovské zpoždění řady obchvatů, které mají zlepšit ekologickou situaci v řadě měst. Nekvalitní silnice a neexistence dálnic nedonutí lidi se aut zříci, ale zhorší ekologickou i bezpečnostní situaci v dopravě i v řadě míst naší země.

Četl Václav Babuka můj příspěvek?

Mám dojem, že Václav Babuka vůbec můj příspěvek nečetl. Také nečetl příspěvky Johna Michaela Greera publikované v Britských listech. Jinak by věděl, že "zelená magie" v titulku mého příspěvku je pojem, který právě John Michael Greer používá v souvislosti se svojí navrhovanou cestou přes ropný zlom k "odindustrializované" společnosti. Protože je John Michael Greer esoterik, příznivec hermetismu a neodruidismu, je jeho vize propojením mystiky a náboženství s praktickým přírodním zemědělstvím. Je však hlavně neindustriální, tedy žádná elektřina, fotovoltaika, vodíkový cyklus či Stirlingův motor. Pojem "zelená magie" v titulku mého příspěvku nemá nic společného s alternativními zdroji energie, jak jej nejspíše mylně zařadil Václav Babulka. To ho bohužel tak pobouřilo, že už příspěvek dále nejspíše nečetl.

Jinak by mi nemohl vyčíst můj neexistující odpor k alternativním zdrojům nebo výzkumu a rozvoji v této oblasti. Psal jsem totiž:

Pokud jsem si to po sobě znovu četl, tak kromě reaktorů IV. generace jsou zde v seznamu priorit pro další výzkum pouze alternativní zdroje. Nejsou sice jmenovány všechny, ale ty nejmenované jsou skryty spolu s dalšími klasickými v sousloví "a další možnosti". Je třeba zkoumat všechny možné cesty, protože výhodnost jednotlivých zdrojů se s rozvojem nových technologií může změnit. A ze zdrojů alternativních se mohou stát zdroje klasické. Ale přesně o tom je můj příspěvek. A jak se zdá, pan Babuka s tím souhlasí.

Výzkum různých materiálů, tedy i těch využívaných v solárních článcích, se často provádí pomocí jaderných metod. Vodíkové hospodářství by mohlo být silnou zbraní i jaderné energetiky, takže například testování provozu vodíkového autobusu v provozu v Neratovicích garantuje Ústav jaderného výzkumu v areálu, kde pracuji. Navíc již nějakou dobu pracuji v grantových agenturách, dříve akademické a teď v té české. Vzhledem k svému hlavnímu odbornému zájmu v komisích zaměřených na jadernou a částicovou fyziku. Interakce záření v solárním článku je spojena s kvantovými procesy. Díky tomu a už zmíněnému využití jaderných metod ve zkoumání vlastností perspektivních materiálů, jsem dostal do rukou i projekty, které se týkaly základního výzkumu, který by mohl časem vést k aplikacím ve zvyšování účinnosti solárních panelů. Oponenty byli pochopitelně zahraniční odborníci přesně v dané oblasti, ale i tak jsem si jako zpravodaj těchto projektů nastudoval ledacos, abych byl v obraze. Navíc se o energetiku zajímám, mám tak docela dobrý přehled o různých možnostech řazených k těm alternativním. Takže opravdu teď nemusím na radu pana Babuky narychlo znalosti dohánět.

Pochopitelně nejsem ani proti projektům zkoumání energeticky soběstačných domů, komplexů a sídel. Tvrdil jsem jen, že tyto subjekty nemohou existovat bez podpory vyspělého, vysoce komplexního a integrovaného průmyslu. A že nemohou být samospasitelným řešením energetických problémů lidstva.

Tedy testovat a zkoumat i varianty, které v současné době dostatečně efektivní a konkurenceschopné nejsou, ale mohou být v budoucnu. Ovšem jinou věcí je, prohlašovat, že fotovoltaika a větrné elektrárny v současné době zajistí zásadní část energie ve státě, který z hlediska slunečního svitu a větru má k tomu velice nevhodné podmínky a masivními dotacemi způsobit, že se na velkých plochách i zemědělské půdy staví sluneční elektrárny. To nemá s racionalitou a ekologickým myšlením nic společného. Nastavovat pevně stanovené procento alternativní energie pro stát bez ohledu na to, jaké jsou v něm podmínky k tomu, aby to bylo efektivní, je nesmysl. A předhánět se v takto nesmyslných číslech tím tuplem.

Člověka občas nadzvedne nějaká formulace tak, že přestane myslet. I mě se to občas stane. Ovšem doporučuji pak napočítat nejméně do dvaceti, celý daný text si velmi pozorně přečíst i s odkazy. A teprve poté začít něco psát. A doporučil bych to i panu Babukovi. Takže pro něho bych sepsal základní teze, které jsem prezentoval v minulém textu, který kromě titulku už přečíst nedokázal. Teď už ho snad titulek nechal v klidu. Ať mi napíše s čím nesouhlasí. Protože jeho kritika neměla s mým příspěvkem, ke kterému se přes nadpis nedostal, nic společného. Takže:

1) Je třeba zkoumat nové technologie ve všech oblastech získávání a úspor energie (alternativních i klasických).

2) Pouze obnovitelnými zdroji se v současné době energetické potřeby lidstva řešit nedají, ještě nejméně řadu desetiletí bude třeba používat i klasické zdroje energie (jádro, uhlí, plyn). Ve vzdálenější budoucnosti to však vyloučeno není (viz srovnání spotřeby a přítoku energie ze Slunce).

3) Nebude to možné bez vyřešení problému s efektivním uskladněním energie a zlepšením efektivity obnovitelných zdrojů.

4) Počítače, internet, fotovoltaika, moderní větrné elektrárny, chytré elektrické sítě a velmi efektivní systémy pro úsporu energie nemohou fungovat bez sofistikovaného, komplexního a integrovaného průmyslu (znalostí).

5) Pouze přírodní zemědělství preindustriální (odindustralizované) společnosti, například ty z úvah Johna Michaela Greera, nemůže uživit současný počet obyvatel.

6) Je třeba využívat co největší sortiment energetických zdrojů a míru jejich využívání přizpůsobit místním podmínkám. V současnosti a pravděpodobně i v budoucnu žádný ze zdrojů nebude tím samospasitelným řešením našich energetických problémů (tedy ani jaderná energetika a ani obnovitelné zdroje).

7) Bez komplexní společnosti a hledání stále nových technologií není možné rozšiřování vědeckého poznání přírodních zákonitostí a světa.

Mám tyto představy už značně dlouho, viz například jejich odezva v příspěvcích pro Britské listy ZDE, ZDE, ZDE, ZDE, ZDE a ZDE, takže mě vůbec neurazilo, že je pan Babuka označil za 20 až 30 let staré. To je dokonce možná blízké pravdě. Myslím však, že jsem na nich za tu dobu nemusel příliš měnit.

Delirium jaderného fyzika

Uvedené i další příspěvky jsou často o jaderné energetice, což je pochopitelné, protože jaderná fyzika je hlavním oborem mého zájmu. Ovšem vždy je zdůrazňováno, že jaderná energetika není samospasitelné řešení a vždy bude potřeba mít široký sortiment různých energetických zdrojů. Odkazy, které jsem uvedl, zároveň ukazují, že také 53640 kritika Karla Dolejšího je mimo mísu. Možná bych si dovolil jedním svým starým příspěvkem pro Britské listy z roku 1999 připomenout dobu diskuzí o tom, zda dostavět či nedostavět první dva bloky jaderné elektrárny Temelín. Každý pak může srovnat, třeba na základě současných cen elektřiny z Temelína a ze solárních elektráren, čí předpověď se ukázala správnější.

Takže, co Karel Dolejší třeba napsal ve zmíněné kritice:

O tom, že jsem nikdy neuvažoval o jádru, jako prostředku pro vyřešení všech energetických problémů lidstva jsem už snad čtenáře přesvědčil. Likvidace radioaktivních zařízení už probíhá, vyřazují se staré jaderné bloky z padesátých a šedesátých let. Na způsobu skladování a využití vyhořelého jaderného paliva se intenzivně pracuje a jsou známy možná řešení. Docela podrobně jsem současnost i budoucí možnosti jaderné energetiky popsal ZDE (reaktory III. generace), ZDE (reaktory IV. generace) , ZDE (urychlovačem řízené transmutory), ZDE (dostupné zdroje paliva), ZDE(termojaderná fúze) a ZDE (současné rychlé reaktory).

Jestliže Karel Dolejší píše, že jaderná energetika má kořeny v závodu v jaderném zbrojení, tak rozvoj solárních článků je má také v závodech během studené války, tentokrát těch vesmírných. Špionážní družice (a nejen ty) potřebovaly trvalý zdroj elektrické energie. V obou případech původ nerozhoduje, jak efektivním mírovým zdrojem energie jsou a v budoucnu budou. Pokud mluví o tom, že v současnosti pokrývají pouze zhruba 15 % energie, tak má na mysli elektrickou. Pokud vezme jiné než vodní, tak obnovitelné pokrývají méně než dvě procenta světové produkce elektrické energie. Ale třeba ve Francii pokrývají jaderné elektrárny zhruba 70 % elektrické energie. Ani ve světě a tím více ve Francii to tak není zanedbatelné množství.

Jsem experimentální fyzik, denně se setkávám s empirií, a pokud se nebere v úvahu, tak prostě experimentální zařízení nefungují. Vědecký výzkum prakticky provozuji a experimenty dělám rukama i hlavou, takže dobře vím, jak se velice těžko poznávají tajemství přírody, jak je ošidné předpovídat možnosti využití nových technologií. Proto se nedivím tomu, že se řada předpovědí neplní. Ovšem na druhé straně se naopak objevují nové věci a technologie, které předpovědět nikdo nedokázal. I to je důvod proč je vědecká práce stejně jako dříve zdrojem i romantiky a proč ji mám rád. Děláme se studenty i výzkumy právě v oblasti hledání budoucích podob jaderné energetiky, takže jen pro příklad dvě populární povídání o výzkumech, které dělali a v letošním roce obhajovali naši studenti (ZDE a ZDE).

Praktická práce s přírodními zákony je podstatný rozdíl mezi mnou a Karlem Dolejším. Troufnu si říci a myslím, že s různých článků nejen o fyzice, které pro veřejnost píši, je vidět, že o přírodních zákonitostech a zvláště právě o fyzice mám o mnoho řádů větší přehled než on. Také bych si dovolil tvrdit, že mé znalosti termodynamických zákonů jsou lepší a představy o technologických možnostech v energetice mnohem racionálnější, než představy mystika Johna Michael Greera, kterého v této oblasti považuje Karel Dolejší za autoritu. To, že jsem si dovolil uvést velké množství odkazů na své texty o energetice a zvláště té jaderné, je dáno tím, že bych byl rád, kdyby mi čtenáři pomohli osvětlit, kde Karel Dolejší vidí jím zmiňované delirium.