Existuje ještě jiné kakao

28. 7. 2010 / Jiří Silný

Před nedávnem proběhla našimi médii zpráva, že britský spekulant Anthony Ward skoupil "všechno kakao v Evropě", 240 000 tun, aby na tom posléze vydělal.

Rozsah takového obchodu je skutečně poněkud neobvyklý, ale jinak není moc důvodů k úžasu. Valná část komodit, s kterými se obchoduje, je předmětem spekulací. Někdo je "skoupí" a pak je, pokud možno se ziskem, prodá dál. Dělají to ti, co doslova nevědí co s penězi, v korektní mluvě ti, kdo hledají nejvýhodnější investice, aby se jim ty peníze, kterých mají nazbyt, ještě rozmnožily.

Finanční krize, která propukla v roce 2008, ukazuje, jak to dopadá, když se začne spekulovat s nemovitostmi. Právě krach trhu s nemovitostmi nasměroval spoustu volného kapitálu na trh s komoditami, kde mají spekulace ještě daleko ničivější dopady. Zejména na trhu s potravinami a exportními plodinami z rozvojových zemí mají spekulace přímé dopady na existenci miliard lidí v chudých částech světa. Spekulativně zvýšené ceny potravin v průběhu krize uvrhly do chudoby další desítky milionů lidí. Ale ani producenti, kteří se snaží na rostoucí ceny reagovat přechodem na lukrativnější plodiny, nemají jistotu budoucího zisku, protože je může ohrozit nepředvídatelný pokles ceny, anebo stejně nemají šanci dostat se svou úrodou na trh přímo a nedosáhnou na lepší výkupní ceny. Nedostatek regulace obchodování s potravinami a spekulace s těmito komoditami jsou často doslova vražedné.

Zůstaneme-li u kakaa, platí tu podobně jako u kávy, čaje a dalších plodin, že se pěstuje v tropických oblastech, ale konzumuje se především v bohatých zemích. Pěstováním kakaa se živí 14 milionů lidí ve více než 30 rozvojových zemí, zejména v Západní Africe a v Latinské Americe. V Ghaně a v Pobřeží Slonoviny je kakao hlavní plodinou pro 90 % farmářů. Číslo 90% je také údaj udávající, kolik kakaa je celosvětově pěstováno na malých rodinných farmách. V západoafrických zemích je rozšířena dětská a otrocká práce, protože farmy nepřinášejí dostatečný příjem pro důstojný život farmářů. Ti samozřejmě nemají přímý přístup na mezinárodní trh a často ani netuší, jak se mění světové ceny kakaa a stávají se snadnou obětí překupníků, kteří vykupují sklizeň za co nejnižší ceny a ještě k tomu často podvádějí při vážení úrody. Dalšími, kdo na práci těch nejchudších profitují, jsou velké zpracovatelské firmy, maloobchodní řetězce a především již zmínění spekulanti, kteří obchodují na komoditních burzách. Výsledkem je, že z konečné ceny, kterou zaplatí spotřebitel, se k producentům dostane jen nepatrný zlomek.

Ale jde to i jinak. V deseti zemích, produkujících kakao, už pracuje více než 42 000 farmářů zapojených do systému spravedlivého obchodování (fair trade), v kterém se pěstitelé zaručují mj. za dodržování základních konvencí Mezinárodní organizace práce a ekologické způsoby pěstování -- a za to mají zajištěn přímý přístup na bohaté trhy, poctivou cenu navýšenou o sociální prémii a dlouhodobé obchodní partnerství. Malí i velcí překupníci a spekulanti jsou z tohoto systému vyloučeni. V roce 2009 se celosvětově prodalo téměř 14 000 tun fairtradového kakaa.

Jak vypadá život kakaových farmářů, zapojených do solidárního systému fair trade, ukazuje působivě dokumentární film "Do vlastních rukou" Terezy Reichové a Lukáše Lédla, který autoři natočili v roce 2007 v bolivijském družstvu El Ceibo, kde strávili několik měsíců.

Fair trade představuje stále silněji se prosazující alternativu ke  spekulativnímu obchodování, které nebere ohled ani na lidi ani na přírodu. Nechcete-li nakupovat kakao a čokolády, na kterých bude vydělávat Anthony Ward, máte šanci. Kakaové produkty i bio kakao vynikající kvality z Afriky i z Jižní Ameriky se vyváží přímo do desítek zemí světa a už několik let je k dostání i u nás, např.:

ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 28.7. 2010