Paroubkův populistický guláš

1. 8. 2010 / Boris Cvek

Celý Paroubkův boj proti "americké základně" byl vypočítavý populismus, který nevycházel z představy, že by ČSSD nebo jiná parlamentní strana kromě komunistů nakonec popřela naši zahraničně politickou orientaci na USA a NATO.

Stejně tak bylo absurdní se domnívat, že celý projekt protiraketové obrany je spojen pouze se jménem G. W. Bushe a že po jeho odchodu bude anulován. Od lidí, kteří tak brojili proti radaru, jsem považoval za poctivé slyšet, že odmítají NATO jako takové, což by jistě mnoho aktivistů (např. Tamáš) potvrdilo.

Netvrdím, že pacifismus není ušlechtilá idea, ale celé dějiny popírají, že by se hodil pro tento padlý svět a že by mohl umožnit něco jiného než jen vládu gaunerů nad neozbrojenými beránky. Zatím nemáme důvod se domnívat, že jsme v jiném stádiu dějin na jiné planetě.

"Lidový odpor" v Česku proti základně nebyl inspirován pacifismem (a k pacifismu se bohužel odpůrci základny nehlásili moc otevřeně), byl mnohem více inspirován obecným odporem k Topolánkově vládě a vždy a všude přirozeně populární politikou "nevměšování".

Na druhou stranu věcnou kritiku celého amerického projektu ve smyslu "je málo efektivní", "je málo transparentní", "neslouží bezpečnosti" podepřenou argumenty nelze než vítat.

Společný zájem je efektivní a smysluplná obrana, nikoli obrana žádná nebo obrana neefektivní a drahá a samoúčelná. Paroubkova protiradarová kampaň však o věcných otázkách zdaleka nebyla a ČSSD samozřejmě přijme (a bylo to jasné už za Paroubka) všechny projekty, na nichž bude shoda uvnitř NATO. To jí nemůže nikdo soudný vyčítat. Mnohem více si zaslouží sociální demokraté výtku za to, že z vojenského tématu udělali pod Paroubkovým vedením populistický guláš.

Vytisknout