Jak sestavit zelený grimoár

16. 7. 2010 / John Michael Greer

Archetyp je důležitější, než by se mohlo na první pohled zdát. Naše doba, jak nám média nepřestávají neúnavně opakovat, je informačním věkem, kdy každý z nás může počítat s tím, že bude za den v průměru obklopen a bombardován větším množstvím informací, než kolik jich zasáhlo většinu předmoderních lidí za celý jejich život. Zde je důležité si uvědomit, že je to celé pravda pouze v případě, že pod pojmem "informace" se rozumí ten druh informací, který je dodáván v hotovém balení a předzpracován v symbolické formě; průměrný lovec a sběrač pohybující se tropickým deštným pralesem zachytí prostřednictvím svých smyslů za průměrný den více informací o světě přírody, než průměrný obyvatel průmyslového města tímto kanálem získá za celý život.

Přesto právě informace, které získává lovec a sběrač, jsou toho druhu, pro zacházení s nímž se vyvinuly nervové soustavy naše i našich předků, které můžeme sledovat zpátky klikatými chodbami hlubokého času. Současné přesycení symbolickou informací - slovy a obrazy oddělenými od jejich organických souvislostí a použitými jako vhodné štítky pro mentální abstrakce - je věc docela jiná. Je pravda, že záplava abstraktních informací dostupná dnes lidem v průmyslovém světě sebou jistě nese určité výhody, ale má také odvrácenou stranu, a její důležitou součást tvoří návyk uvažovat povrchně, kterým se řídí většina našich interakcí s informacemi.

Před sto lety student usilující o vědecký nebo inženýrský titul mohl v celém průběhu studia vystačit jen s nějakým půltuctem skript. Každá kapitola, a dokonce každý odstavec v každé z těchto knih byl rozveden v přednáškách, prozkoumán během laboratorní práce, obsažen v testech a závěrečných pracech, takže v době, kdy student absolvoval, zvládl vše, co ho učebnice měly naučit. Podobná hloubka studia je v dnešné době téměř neslýchaná, studenti mají ke každé zkoušce předepsán tucet obrovských učebnic, a zbývá tak málo času na zpracování čehokoliv z obsahu každé z nich, že ponurá rutina memorování, opakování a zapomínání se až příliš často stává jedinou zbývající možností.

Zkombinujte to s proměnou značné části amerického vysokoškolského vzdělávání v predátorský průmysl poháněný agresivně propagovanými studentskými půjčkami, a s každou jeho částí stejně zaměřenou na čtvrtletní příjmy jako Fortune 500 (roční přehled nejziskovějších veřejných korporací - KD), a máte před sebou kolaps našeho vzdělávacího systému načrtnutý v posledním trýznivém příspěvku bývalé profesorky Carolyn Bakerové. Výsledný příšerný nepořádek je problematický prakticky v jakémkoliv ohledu, který vás napadne, ale znamená zvláštní výzvu potenciálním zeleným kouzelníkům - protože jen velmi málo lidí dnes skutečně ví, jak studovat informace způsobem, jenž projekt tohoto druhu vyžaduje.

Jinými slovy, považujte materiál, který v následujících týdnech a měsících přinesu, za formalitu, nebo za sbírku obručí, jimiž musíte proskočit na cestě k jakémusi neexistujícímu titulu zeleného kouzelníka, a výsledkem bude bídné selhání. Pokud, milý čtenáři, máš v plánu studovat tento materiál, je třeba to uskutečnit se stejnou celkovou intenzitou, jakou průměrný dvanáctiletý fanoušek cyklu Twilight nešetří na hvězdné upíry. Potřebujete stejnou posedlost jako staromódní počítačoví fanoušci zbláznění do obskurních programovacích jazyků. Musíte se do toho namočit, dokud se to neobjeví ve vašich snech a nepronikne vám to do kostí.

Musíte to udělat, protože ústřední myšlenky hnutí přiměřené technologie jsou doslova v každém bodě v rozporu s všeobecným míněním dnešní průmyslové kultury. Abychom pochopili a používali přiměřenou technologii, všechny věci, které jsme se naučili o světě osmózou, zatímco jsme vyrůstali ve společnosti poháněné levnými hojnými fosilními palivy a zaměřené na budoucnost v podobě nepřetržitého pokroku, se musíme odnaučit. Skutečnost, že je třeba se je odnaučit i proto, abychom nacházeli smysl ve světě na počátku ropného zlomu, je samozřejmě rovněž relevantní; právě to, že mnozí z nás, i v rámci hnutí ropného zlomu, se těmto věcem ještě neodnaučili, způsobuje grandiózní plány adaptace na ropný zlom, které obvykle bez povšimnutí přebírají předpoklad, že všechny produkty levné hojné energie budou ochotně a nepřetržitě k dispozici i ve světě, který se bez tohoto druhu energie bude muset obejít.

Starý archetypální obraz knihy starověkých a zapomenutých tradic je jedním z mála kulturních obrazů, který nám zbyl po informacích nepatřících do kategorie "přečti a zapomeň". Vezměme Necronomicon, imaginární svazek okultní moudrosti z doby půl hodiny před úsvitem času, který hraje tak velikou roli v hororových fantasy příbězích H.P. Lovecrafta. Lovecraftovy postavy nelistují náhodně Necronomiconem, aby pak přešly k aktuálnímu vydání časopisu People; propátrávají svět a riskují životy, aby získaly pouhé fragmenty textu ke studiu, i když většinou skončí tím, že ze zákulisí vyjede přízračné chapadlo, protože fragment, který získaly, neobsahuje Voorishský znak nebo nějakou jinou součást ochranné tradice.

Věřím, že nikdo z mých čtenářů nebude v důsledku studia, které nabízím, zatažen do zákulisí nadpozemským chapadlem, nebo dokonce chapadlem pozemským; pak ovšem kniha "o pravidlech smrti" (což je v řečtině význam výrazu nekronomikon) nebude pro studenty přiměřené technologie zvlášť užitečná. Co je spíše potřeba je Gaianomicon, kniha "o pravidlech Gaiy" - chcete-li, příručka teorie a praxe aplikované ekologie člověka. Stejně jako Lovecraftův spis, Gaianomicon existuje jen ve fragmentech, a vaše poslání, pokud se rozhodnete ho přijmout, je shromáždit dostatek fragmentů, abyste mohli zahájit vzdělávání zeleného čaroděje.

První část úkolu jsem vám ulehčil. Na začátku 80. let, když jsem pracoval jsem procházel studijním programem Master Conserver v Seattlu, jsem sbíral instruktážní letáky a schovával je do pořadače pro budoucí použití. Mám ještě všechny a naskenoval jsem je do PDF dokumentu, který si můžete stáhnout z webové stránky nadace Cultural Conservers Foundation. Tento soubor tvoří 190 stran a má téměř 8 MB. Letáky pokrytí jednu část osnov, o nichž budeme hovořit, a sice část týkající se úspor energie a obnovitelných zdrojů, která o něco později dostane poněkud evokativnější název.

Chtěl bych požádat každého, kdo si soubor stáhne, aby současně s tím pro mě udělal dvě laskavosti. První je vytisknout kompletní kopii na papír a dát ji někam na bezpečné místo; druhá je, aby se ujistil, že nejméně ještě jedna další osoba, která mé příspěvky nečte, dostane kopii souboru, a to buď elektronickou nebo tištěnou. Vlastně nevím jistě, jestli to je jediný soubor těchto letáků, který dosud existuje, ale ještě jsem nepoznal nikoho, nebo dokonce ani neslyšet o komkoliv, kdo by si své výtisky ponechal, a bylo by užitečné, kdyby se tento materiál šířil i do budoucna. Berte to tak trochu jako kulturní památku toho druhu, jaký jsem již v těchto esejích několikrát zmínil.

To je první část úkolu. Druhá bude o něco náročnější, i když jen o málo. Nemusíte jet na lov do ztraceného města Roong v horách Zarazooly na nepravděpodobné třetí polokouli tohoto již až příliš prozkoumaného světa. Místo toho postačí, když navštívíte místní antikvariát. Nemusí to být ten největší a nejlepší v dané oblasti, pokud je u vás více než jeden - ve skutečnosti, podle mých zkušeností, pravděpodobně spíše dosáhnete dobrého výsledku v jedné z těch děr do zdi, kde se zásoby neobracejí přespříliš rychle a některé knihy tam vydrží dost dlouhou dobu.

Hledáte samozřejmě knihy původního hnutí přiměřené technologie 70. - 80. let... (Protože ani u nejvěrnějších českých příznivců J. M. Greera nepředpokládám, že by podnikali výlet do lokálního antikvariátu řekněme kdesi v Apalačských horách, podrobné tipy, jak tam hledat příslušnou v našem geografickém prostoru nedostupnou literaturu, zde vypouštím - KD.) ...hledáte knihy o ekologickém zahradničení, úsporách energie, obnovitelných zdrojích či čemkoliv, co s nimi souvisí; nejlépe takové, které obsahují praktické projekty nebo ekologickou filosofii... Stejně tak se počítá, pokud najdete malou sešitou brožuru o kompostování nebo otrhaný brožovaný výtisk o výstavbě sluneční pícky... knihu v tvrdé vazbě o izolaci oken, nebo cokoliv jiného.

Toto cvičení má dvě části - no, vlastně dvě a půl. Prvním úkolem je, že vaše činnost v oblasti zeleného kouzelnictví by se rozhodně neměla omezit na to, na co jeden arcidruid středního věku studoval a cvičil za někdy dost omezujících podmínek v posledních třiceti letech. Pokud učiníte přiměřenou technologii součástí vašeho života - a pokud máte vůbec v úmyslu ji praktikovat, je toho docela hodně, co musíte udělat - vlastnit alespoň skromnou knihovnu publikací na toto téma má zásadní význam. Budete rozvíjet svůj vlastní osobní přístup a svůj osobní styl; knihy, které budete číst a studovat, ať už s nimi souhlasíte, nebo ne, vám pomohou zahájit tvorbu vlastního přístupu a stylu.

Druhá věc je fakt, že mnohé z těchto knih se blíží ke konci své životnosti... Pokud skončí kdekoliv jinde než na skládce, a pokud informace, které obsahují, má najít nějaký nový domov, někdo musí nést zodpovědnost za to, že se to stane - a milý čtenáři, mohl bys to být také ty.

Poloviční třetí úkol spočívá v tom, že hnutí přiměřené technologie, stejně jako jakékoliv jiné hnutí na okraji přijatelného, mělo vlastní svéráznou kulturu a vlastní charakteristický přístup k věci. Pokud byste se učili bojová umění, řekněme, že velmi důležitá součást vašeho zaučení by měla co do činění s vyzvedáváním zvyků a tradic a malých rituálů umění, o nichž se obvykle nehovoří, které nemají nic společného s tím, jak zablokovat úder - a naopak mají vše společného s tím, co souvisí s navigací procesu učení a konstruktivní interakcí s učiteli a spolužáky. To zůstává důležité, i když hnutí již neexistuje a přeživší účastníci buď odešli za jinými věcmi, nebo strávili posledních třicet let prací na hony vzdálenou od nápadů a postupů, o něž se nikdo jiný nestará; váš úkol je těžší, to je všechno, a jedním z mála způsobů, jak můžete získat smysl pro kulturu hnutí, je trávit čas s jeho spisy a hmotnými produkty.

Takže to je druhá část vašeho pátrání po fragmentech Gaianomiconu. Třetí a poslední část je jednodušší, a ty z vás, kteří se divili, proč nemohou prostě nakoupit všechny knihy, chytí u srdce, protože je možné ji provést online, pokud se vám to tak líbí. Vaším úkolem je získat dobrou knihu o základech ekologie... (V českém prostředí by to snad mohla být Ekologická stabilita Igora Míchala - jak upozorňuje čtenář Jaroslav Procházka, je ještě k dostání ZDE - KD).

Tak, to jsou vaše první učebnice, nebo abych použil archetypální metaforu, jíž jsem tento příspěvek uvedl, svazky staré a zapomenuté tradice, které potřebujete shromáždit, abyste zahájili svůj výcvik zeleného čaroděje: Letáky kurzu Master Conserver, jedna nebo více starých knih o přiměřené technologii, a dobrý úvod do vědecké ekologie se zaměřením na ekosystémové pojetí. Pokud již náhodou poslední dvě jmenované části leží ve vaší knihovně, a vím, že u některých z mých čtenářů tomu tak je, je to skvělé; pokud ne, zkuste si je sehnat zhruba během příštího týdne. Ať tak či onak, jejich přečtení zabere nějaký čas, stejně jako přemýšlení o tom, jak by myšlenky v nich obsažené mohly být aplikovány na výzvy světa ležícího na druhé straně ropného zlomu. Příští týden začneme spojovat některé z těchto myšlenek dohromady a prozkoumávat, jak by zelené kouzelnictví s vhodnými technologiemi mohlo být uvedeno v činnost.

Článek v angličtině: ZDE