Oranžová stínohra...

16. 7. 2010 / Ladislav Žák

Jediným klikařem byl v tomto smyslu Vladimír Špidla, jehož zapuzení do Bruselu bylo přece jenom o hodně fešáčtější než Zemanův útěk z Hradu zadním vchodem, ustřelení Grosse pod záminkou podivného získání bytu v lepším paneláku a neposlední řadě nedůstojné chování současného vedení k Jiřímu Paroubkovi, bez jehož možná trochu hrubé rétoriky a metod vůbec by se dnešní kandidáti na pozdější odstřel mohli utkat tak leda o suché z nosu.

Ať již vyhraje kdokoliv, zůstanou mu totiž ve stínu za zády tytéž kádrové opory, které se dokázaly ve vhodnou chvíli zbavit jeho předchůdců, a je úplně lhostejno, jak se aktuálně shlukují kolem svých budoucích obětí. Jiří Paroubek se jim na chvíli vytrhl z vlivu, a když se do něj znovu dostal, byl jeho osud zpečetěn. Nakonec se ti ve stínu předsedy znovu spojí v tiché opozici a lehce ošoupaného předsedu zničí, když je přestane krýt.

Snad by byla řešením přímá volba předsedy, který by potom měl zvláštní mandát, ale k tomu dnešní vedení ČSSD sebere jen těžko odvahu, protože taková důvěra by mohla některého z oranžových trpaslíků nechat příliš vyrůst. Dalším řešením by mohlo být kolektivní vedení bez předsedy, ve kterém by bylo na všechny lépe vidět a museli by nést odpovědnost a nikoliv při jakékoliv nepříjemné otázce s lišáckým úsměvem a mrkáním říkat:" To se musíte zeptat předsedy..." My nic, my muzikanti, kdyby to bylo na nás, tak by to bylo jinak, ale to víte, předseda... Jak sociálně demokratické, prostě mezi námi přáteli... Chování vedení ČSSD je jistě vděčným tématem pro všechny, kdož se zabývají kolektivní hloupostí, čili groupthinkem, ale pravda je taková, problém je daleko hlubší a spočívá v absenci jakéhokoliv reálného programu jako alternativy k postupu koalice a zejména jakékoliv ucelené alternativní vize pro českou společnost.

Kromě falešného antikomunismu nemá ČSSD v rukávu skutečně nic a tulí se ke koalici v rámci jakéhosi klubu demokratických stran. Je evidentní, že většině současného vedení ČSSD by účast na realizaci koaliční smlouvy příliš nevadila a středolevicový oranžový kabátek jim začíná být těsný, protože účast ve vládě je přece jenom o kousek vpravo.

Ale opravdu už jen o kousek. Vždyť na ty hodnější z nich zbyly z koaliční milosti i parlamentní sesle a ti nejhodnější budou moci zůstat jako náměstci na ministerstvech. Na druhé straně špičky ČSSD dobře vědí, že by tohle koketování pro ně mohlo znamenat, že je na sjezdu nikdo nezvolí ani do vedení a budou mít po kšeftech. Ta zpropadená členská základna je přece jenom od svého vedení dost vlevo a ta voličská často ještě dál. Čekat od tohoto vedení omámeného vůní vládních kožených křesel nějaký levicový program je opravdu jen a jen čirá iluze.

Horší je to, že se zřejmě ČSSD nedočká ani skutečného vedení, ani velkých témat do komunálních voleb. A to by mohla být poslední rána do vazu ambicí současného vedení. Pokud ČSSD prohraje komunální volby, pak možná bude volba předsedy ČSSD po dlouhých letech nikoliv stínohrou o postavení těch za ním, ale znovu zápasem o záchranu strany.

Vytisknout