Práce, vegáč a drama

14. 7. 2010 / Pavel Pečínka

Když se v roce 1990 poprvé objevili skutečně první nezaměstnaní, nebylo jich tolik, jak strašili komunisté, a dlouho nešlo o žádné drama. Lidé v zájmu budoucí očekávané prosperity dokázali přestát určité potíže a stát se pro ně snažil vytvořit měkký polštář. Na podzim 1990 činila výše (tuším že celkově roční) podpory v nezaměstnanosti asi 1 600 korun měsíčně, kvalifikovanější manuální práce vynášela tehdy asi 2 000 korun. Vegáč, říkali někteří. I po volbách 1992, za pravicových vlád v čase Klausových reforem, se nezaměstnanost určitou dobu držela setrvačně na 3 procentech, která nám západní Evropa mohla závidět. Bankroty a tunelování teprve začínalo...

Po 20 letech už čísla vypadají jinak. I když se nyní situace v řádech desetin procent zlepšila (na jižní Moravě je bez práce 9,5% práceschopných lidí), o návratu na ona 3% si můžeme nechat zdát. Zájemcům o volné místo se dá maximálně poradit:

Nejvýhodnější jsou rychlé informace od přátel. Ovšem pozor, počet známých nezaměstnané "socky" postupně klesá. Odpovědi na inzeráty mají mizivou výtěžnost, od většiny firem žádná odpověď nikdy nepřijde. U některých konkurzů se, a nejen na menším městě, předem dopátráme jména toho, pro nějž bylo místo vytvořeno, a konkurz má za cíl jen tvořit křoví. Přesto je potřeba hledat rychle, pět měsíců podpory není zas tak moc a po jejím uplynutí mají nárok na sociální dávky jen lidé téměř nemajetní, majitel bytu, auta, nebo člověk žijící ve společné domácnosti s dosud pracujícím partnerem pak už nedostane nic. I k tzv. "obyčejné" manuální práci jsou už nutné doklady o odborné kvalifikaci a různé specializace, firma navíc těžko zaměstná na stavbě či ve skladu vysokoškoláka. když tuší, že po sehnání lepšího místa odsud zase rychle práskne do bot.

Inu, už to není vegáč, spíš to drama...

Vyšlo v Rovnosti 13.7.2010

Hypoteční, finanční ... ekonomická krize
Vytisknout

Obsah vydání | Středa 14.7. 2010