Velká hra o malé Moldavsko

16. 7. 2010 / Karel Klimša

PKRM získala 53 mandátů a čtyři nekomunistické parlamentní strany vytvořily Alianci pro evropskou integraci a chopily se moci. Předsedou parlamentu byl zvolen šéf Liberální strany Mihai Ghimpu. Ke zvolení prezidenta však pravicové alianci chyběl nikoli jeden, ale osm hlasů. Prezident zvolen nebyl a jeho pravomoci přešly, po odstoupení Vladimíra Voronina, na Mihaie Ghimpua.

Od té doby vládnoucí koalice "betonovala" dobytou moc, dosazovala své lidi, obcházela a ohýbala zákony, rozpoutávala antikomunistickou a antiruskou hysterii a hledala způsob, jak se vyhnout rozpuštění parlamentu a vypsání nových parlamentních voleb. Doposud úřadující prezident M. Ghimpu nepochodil se svou iniciativou zakázat slovo "komunismus" a komunistické symboly, a jeho snahu vyhlásit 28. červen Dnem sovětské okupace Moldávie prohlásil Ústavní soud za neústavní. A tak alespoň, jak upozorňují moldavští politologové, věnuje velké úsilí i prostředky, aby vytvářel "klony PKRM". Malé straničky, které by měly ubírat hlasy nejsilnější a nejdůvěryhodnější straně v zemi -- Voroninovým komunistům. "Strana humanistů, Jednotná Moldávie, Národní hnutí Zachraňme Moldovu, Kongres Moldávie, to všechno jsou uměle vytvářené a dotované subjekty s cílem oslabovat PKRM a mást veřejnost", prohlásil nedávno politolog Bogdan Cyrdja.

Rozhodujícím krokem v tomto tažení se stalo vyhlášení všenárodního referenda. Voliči by 5. září měli rozhodnout o změně článku 78 Ústavy, který stanoví způsob volby prezidenta. "Souhlasíte, aby byl moldavský prezident volen celonárodním hlasováním?", ptají se občanů. Ale pravý smysl referenda je jiný a mnohem nebezpečnější. Referendem a přímým hlasováním se pravicová vládnoucí aliance snaží vyhnout novým parlamentním volbám. Stávající znění Ústavy nedvojsmyslně ukládá, že poté, co nedojde ve stanovené lhůtě ke zvolení hlavy státu, je nezbytné rozpustit parlament a vypsat nové volby. Takové doporučení sdělil moldavským představitelům prostřednictvím rozhovoru na stanici "Echo Moskvy" 12.7. i generální tajemník Rady Evropy Thornbjorn Jagland. Odsoudil pokus vyhlásit 28. červen Dnem sovětské okupace a konstatoval: "Nyní je třeba především uskutečnit referendum a zvolit nový parlament. Přilévat oleje do ohně, ještě více dráždit rozjitřenou náladu, zneklidňovat a rozdělovat společnost, je nerozumné a nebezpečné".

Komunisté na zasedání ÚV PKRM 13.7. rozhodli referendum bojkotovat. Obrátili se s výzvou ke všem spoluobčanům, ke všem skutečným vlastencům, aby ignorovali tento plebiscit. "Je třeba říci NE referendu! Je třeba odmítnout účast na aktu, který by v konečném důsledku mohl vést ke ztrátě suverenity naší země", apelují komunisté na moldavskou veřejnost. Hlavním cílem není poradit se s národem o tom, jak volit hlavu státu, cílem je odvrátit nové volby a zůstat u moci. Tento typ referenda navíc zakládá nebezpečí, že necelých 17 % občanů může rozhodnout například o přičlenění země k Rumunsku (zákon hovoří, že referendum je platné, pokud se ho zúčastní alespoň třetina oprávněných voličů a nadpoloviční většina hlasuje kladně) či o jiných, osudově vážných otázkách, je to pokračování převratu, který započal událostmi ze 7. dubna, varují komunisté. Prakticky shodné stanovisko s podobnou argumentací a výzvou neúčastnit se referenda, vydali i moldavští sociální demokraté (SDP). V Moldávii se dnes bojuje nejen o budoucnost. O to, jaká a čí bude? Ale také o to, zda bude v hranicích dnešního státu a zda tento stát přežije. Tak to alespoň v Moldávii mnozí dnes vidí.

Vytisknout