ODS může svou Vizi 2020 klidně opsat z Platóna

24. 11. 2009 / Jan Kadubec

K tomuto psaní mne vyprovokoval text Borise Cveka - Sametová revoluce, filozofie a Platón.

Cvek objevil Platóna a je jím nadšený a uhranutý, no bodejť by nebyl. Každý pravicově smýšlející člověk musí být Platónem přímo fascinován a srdíčko každého pravicově založeného intelektuála musí zaplesat.

Častokrát čtu, že celá evropská filosofie jsou vlastně pouhé komentáře k Platónovi. I pan Cvek sdílí tentýž názor: "S Platónem západní filozofie de facto vzniká, od něj se vše odvozuje, k němu se vše vrací."

Takže co fakticky ale ten Platón napsal?

V knize Políteia (Ústava) neboli o spravedlnosti - rozmluva o věcech obce, se píše toto: V čele státu musí stát (či sedět na trůnu) Filosof (tedy Já Veliký Platón, nebo také Masaryk či Havel). Ve vládnutí mi budou pomáhat spřízněné duše, nejlépe pokrevní příbuzní. Vládnout tedy bude elita, ti nejlepší z nejlepších, ti nejmoudřejší z moudrých a ti nejmorálnější z morálních. Aby ovšem elita mohla vládnout, musí jí někdo živit a dodávat potřebné věci k užívání. To bude zajišťovat "lidský dobytek", tedy 90 % obyvatel státu. Aby lidský dobytek zajišťoval bezproblémově ony potřeby pro vládnoucí elitu, musí být někým řízen a spravován. O to se postará vrstva strážců, tedy vojáků, hlídačů, dohlížitelů, přikazovatelů.

V každém Ideálním státě jsou tři vrstvy obyvatel. Nejvíce je pracujících, kolem 90 %. Vrstva strážců může podle situace v obci dosáhnout až 10 %. Vládnoucí elita je vlastně nepatrná hrstka lidí, maximálně jedno až dvě procenta. Tuto elitu snad ani nemůžeme nazvat lidé, jsou to totiž Nadlidé, Supermani.

Následující odstavec je přímá citace z Ústavy (překlad F. Novotný):

"Třída strážců musí zůstati čistá. Mezi třídami nesmí dojít k žádnému míšení, to je největší zločin. Přece velmi pečlivě chováme zvířata, zatímco vlastní rod zanedbáváme. Stejné principy, jaké užívá zkušený chovatel při množení psů, koní a ptáků, musí být uplatněny i při množení panské rasy. Co se týká hlídání, jest nějaký rozdíl mezi vlastnostmi dobrého štěněte a ušlechtilého jinocha? Strážcové musí být zlí, ale zároveň nesmí být divocí k sobě navzájem. Ušlechtilý pes je mírný k domácím a ke známým, ale k neznámým se chová naopak. Takový musí být i strážce. Děti musí přihlížet boji a když je to možné, máme je přivádět blíže a dávati jim okoušeti krve jako mladým psům. Moudrý a tvrdý pastýř zachází se svými ovcemi ne příliš krutě, ale s náležitým opovržením. Pastýři a hlídací psi musí být přísně odděleni od lidského dobytka. Vládnoucí třída dostává vzdělání na to, aby udržela v područí své lidské ovce nebo svůj lidský dobytek. Členové vlády však někdy mohou začít škoditi stádům a místo aby je pouze stříhali, zabíjejí je a na místě psů se mohou státi podobni vlkům. Sparta jedná se svým lidským dobytkem příliš příkře, a to je znak slabosti a příznak degenerace."

Tak co? Líbí se vám tyto názory? Mně se tedy nelíbí. Platón nebyl demokrat ani náhodou!

Samozřejmě, že jsou lidé, kterým tyto názory pasují, a ODS si je může klidně dát přímo do své Vize 2020, nijak by to jejich programu neodporovalo.

Platónův ideální stát se stává málem skutečností. Platón by neskrýval nadšení z dnešní televize, měl by z toho obrovskou radost, neboť to velmi usnadňuje a zjednodušuje práci strážců, kteří také musí chránit obec před uměním a filosofií, protože jejich podvratnost je velmi nebezpečná pro klid a radost prostých lidí.

A ještě jedna citace. Toto například Platón vložil do úst Sókratovi, ač ten by na něco takového jaktěživ nepřišel:

"Úřady převezmou děti ze zdatných rodičů a dopraví je do opatrovny k pečovatelkám, které jsou ubytovány odděleně ve vyhrazené části města. Dětem horších rodičů nebo dětem s nějakou vadou, které se narodili těm lepším, dají, jak náleží, zmizet na nějakém zapovězeném a skrytém místě."

Kdyby byl Dolfi vzdělanější, mohl svůj program od Platóna doslovně opsat!

***

Ale Platón se zabýval nejen politikou, ale i láskou k moudrosti, tedy filosofií. Podívejme se na co geniálního přišel v tomto oboru.

Náš svět podléhá neustálé změně, nic tady není trvalého a stálého, vše se mění, dvakrát do stejné řeky nevstoupíš.

Ale existuje i jiný svět (či nadsvět?), je to svět idejí, které jsou neměnné, stálé a trvalé.

V našem světě existuje reálně třeba stůl, který časem ztrouchniví a rozpadne se, ale ve světě platónských idejí existuje idea stolu, tam neexistuje nějaký reálný dřevěný stůl, nýbrž pouze neměnná a trvalá idea stolu tzv. stolovost (ano, Platón použil pojem stolovost!).

Položil si otázku: Svět idejí je neměnný, kdežto náš svět, se neustále mění - jaká je mezi těmito světy spojitost? Je vůbec nějaká? Kdo zařizuje nějakou komunikaci mezi světem idejí a naším světem a naopak? I když vymýšlel všelijaké emanace, pleromaty a podobně, komunikátora neobjevil. Byl si toho nezdaru vědom, ale ač se snažil seč mohl, nevyřešil tento problém. To vyřešilo (ale taky pouze částečně) až křesťanství, když Bůh ze své říše poslal na zemi svého Syna a pro jistotu i Ducha svatého.

Aristotela nadsmyslný svět naprosto nezajímal, a na dotaz, co soudí o Mistrově světě idejí, nevrle odpověděl: "Nedostatky velké myšlenky jsou větší než její velikost."

Někdy mám takový dojem, že Mistr Mistrů tohle vymyslel pouze k tomu, aby plně zaměstnal inteligenty, aby se bavili tímto koánem, což plně zaměstná jejich šedou kůru mozkovou a nebudou mít tudíž čas plést se do vládnutí.

Ideu stolovosti se pokusil vyjádřit i pan profesor Knížák realistickým pojetím ideje stolovosti ve sbírce moderního umění ve Veletržním paláci, tedy On jenom hluboce a intenzívně přemýšlel, vlastní stolovost (stůl jako harmoniku) vytvořili dělníci v nějaké stolárně pod vedením samozřejmě umělce. Kdoví, jak to pan profesor myslel, zda skutečně vážně vytvořil stolovost (ten stůl je totiž lautr k ničemu), nebo si z toho dělal srandu? Já beru tu srandu, ale obdivovatelé Platóna v tom fakt mohou vidět ideu - stolovost na vlastní oči. Tedy komunikátorem mohou být nejen emanace a Syn Boží, ale i umělec! Boris Cvek to vyjadřuje dokonce slovy. Slyšte je:

"angažované hledání pravdy vystihuje tajemství bytí i smysluplnost lidské existence vracení se k původnímu neznámému, nejasnému, neuchopitelnému... uchopování podstaty poukazovalo k tajemství a k existenciálnímu rozměru člověk, ke mně samotnému jako ku vržené singularitě... v hlubší proniknutí do vnitřností pojmů, k lepšímu dotyku s tím nevyslovitelným, co je za nimi."

Když čtu o idejích toho či o idejích onoho nebo o idejích třetího, vždycky mne napadne: aha! už se snáší dřevo na hranice k upalování a stavějí se plynové komory. Ty ideje jsou tam pouze na zakrytí podstaty.

PS 1: Když odsuzovali Sókrata na smrt, jeho žák Platón nebyl přítomen, neřekl nic, ani jedno slovíčko na jeho obranu, byl prý nemocen (jak se dovídáme v dialogu Faidón).

PS 2 : Heidegger obdivoval Vůdce. To nebylo žádné pomýlení velkého filosofa, kdepak, to bylo logické vyústění jeho filosofie.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 24.11. 2009