DOKUMENT

Rada ČTK: ...až na tuto záležitost není v provozu Rady žádný problém

23. 11. 2009

Poslanec Vítězslav Jandák: Dámy a pánové, vážené kolegyně a kolegové poslanci, vítám vás na dnešním mimořádném zasedání Stálé komise pro sdělovací prostředky. Vítám mezi námi především naše nové členy, předsedu Poslanecké sněmovny pana Vlčka, který byl zvolen členem komise usnesením Sněmovny za Michala Haška, jež se po zvolení hejtmanem Jihomoravského kraje vzdal poslaneckého mandátu. Vítám vás, pane předsedo, a Ladislava Skopala, jež byl zvolen členem komise usnesením Sněmovny za Petra Rafaje, který se stal předsedou Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, což je funkce, která je v rozporu s výkonem poslaneckého mandátu. Vítám také členy Rady České tiskové kanceláře, dále vítám, zahlédl jsem pana inženýra, jestli tady je, Hrehu a jestli tady je pan Stibral. Není tady pan Stibral. Vítám tedy jenom pana Hrehu.

Dneska jsme se sešli, abychom zjistili, jak bylo splněno usnesení naší komise z jejího mimořádného zasedání dne 1. října 2009, na němž jsme projednali současnou situaci v České tiskové kanceláři. To je jediným bodem dnešního zasedání.

A dávám proto hlasovat, kolegové, kdo je pro navržený program schůze tak, jak byl uveden na pozvánce. Je tam ještě jeden bod, a to je Pracovní cesta Stálé komise pro sdělovací prostředky do Nizozemí, neboli do Holandska. Takže jediné tyto dva body.

Kdo je prosím z kolegů pro tento program? Paní kolegyně? Ano, hlasujete příliš skromně, paní kolegyně.

Usnesení komise bylo přijato jako výraz nesouhlasu s činností Rady ČTK, která nejprve přijala rezignaci bývalého generálního ředitele JUDr. Stibrala. Na jejím základě vypsala výběrové řízení na funkci generálního ředitele. V tomto řízení vybrala a jmenovala novým generálním ředitelem ing. Hrehu. Následně přijala zpětvzetí rezignace pana Stibrala a jmenovala pana Stibrala opět generálním ředitelem a pana Hrehu z funkce odvolala, aniž do ní stačil nastoupit.

Dovolte, abych na úvod zopakoval znění našeho usnesení: Stálá komise pro sdělovací prostředky žádá Radu České tiskové kanceláře, aby neprodleně, nejpozději však do 15. října 2009, uvedla svoje usnesení ve věci rezignace generálního ředitele ČTK Milana Stibrala a následného výběrového řízení na funkci generálního ředitele včetně výsledku do souladu s právními předpisy České republiky a o patřičných závěrech informovala Stálou komisi pro sdělovací prostředky písemně s řádným zdůvodněním svých kroků.

Dne 15. října 2009 jsem obdržel dopis podepsaný předsedkyní Rady ČTK paní doktorkou Valčákovou, který vám nyní ocituji: „Vážený pane předsedo, Rada ČTK byla vyzvána dne 1. 10. Stálou komisí pro sdělovací prostředky PSP České republiky, aby uvedla do souladu s právními předpisy České republiky usnesení Rady ČTK týkající se rezignace generálního ředitele ČTK doktora Milana Stibrala a následného výběrového řízení na funkci generálního ředitele včetně výsledku. V příloze vám zasíláme právní stanovisko advokátní kanceláře Kříž a Bělina, podle kterého nejsou usnesení Rady ČTK v rozporu s právními předpisy České republiky. Příloha obsahuje stanovisko zmíněné právní kanceláře a usnesení Rady ČTK ze dne 20. 8., 17. 9. a 1. 10. 2009.“

Toť vše.

• Za prvé: V dopise paní předsedkyně není o jednání Rady ČTK po zasedání naší komise dne 1. října tohoto roku ani slovo, pouze nás odkazuje na stanovisko zmíněné právní kanceláře. Stálá komise se ovšem ve svém usnesení obracela na Radu ČTK, nikoliv na advokátní kancelář Kříž a Bělina.
• Za druhé: Vyjádření zmíněné právní kanceláře však nepřináší žádnou novou informaci, pouze potvrzuje její původní stanovisko, které si u ní Rada ČTK za poněkud zvláštních okolností objednala a jímž argumentovala na diskusi při zasedání naší komise 1. 10. Při tomto zasedání však dala stálá komise jasně najevo, že jí stanovisko této právní kanceláře příliš neuspokojuje a že má krom jiného k dispozici i zcela odlišné stanovisko jiné právní autority, to je děkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy prof. Aleše Gerlocha.
• Za třetí: Rada ČTK místo, aby se například pokusila porovnat obě právní expertízy, které měla prokazatelně k dispozici, tu druhou si na své náklady objednal jeden z členů Rady ČTK, a chtěla, aby o ní bylo diskutováno, případně vzala v potaz i diskusi, která proběhla na jednání stálé komise, spokojila se ústy své předsedkyně s tím, že dle míněné jedné, byť renomované právní kanceláře, nejsou její usnesení v rozporu s právními předpisy České republiky.

Z toho všeho pro mne vyplývají následující závěry.

• Za prvé: Rada ČTK nesplnila žádost stálé komise – cituji: „a o patřičných závěrech informovala Stálou komisi pro sdělovací prostředky písemně s řádným zdůvodněním svých kroků“. Žádného zdůvodnění se nám v dopise paní předsedkyně nedostalo.
• Za druhé: Jsem i nadále přesvědčen, že se Rada České tiskové kanceláře svým postupem při volbě generálního ředitele dopustila celé řady omylů a přehmatů. Stálé komisi pro sdělovací prostředky však nepřísluší rozhodovat, zda ČTK jednala či nejednala v rozporu s právním řádem České republiky, čímž nemám na mysli jen zákon o ČTK, to musí posoudit nezávislý soud. Protože poškozeným je v tomto případě ing. Hreha, jež se podle našich informací chce na soud obrátit, nebo se dokonce již obrátil, neměla by se stálá komise k průběhu celé kauzy v rovině právní zatím vyjadřovat.
• Za třetí: Stálá komise má však právo posoudit, zda v této kauze Česká tisková kancelář neporušila zákon o České tiskové kanceláři. Nyní cituji zákon č. 517/1992 Sb. § 2 odstavec 1: „Posláním České tiskové kanceláře je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vyjádření názoru.“

Je však prokazatelné, že ve svých zprávách o této kauze ČTK zveřejnila negativní informace o panu Radimu Hrehovi, obsažené v dopise odborového svazu Média, aniž by ověřila jejich pravdivost. Vědomě tak šířila polopravdy a dokonce lži. Informacím o činnosti Radima Hrehy obsaženým v dopise slovenských televizních odborů nedala Česká tisková kancelář odpovídající prostor, jenž by byl přiměřený rozsahu informací odborového svazu Média.

Vyjádření šéfa zpravodajství slovenské televize, který se proti dezinformacím odborového svazu Média ohradil, zatajila Česká tisková kancelář zcela. Regulérní zvolený generální ředitel ČTK nedostal ke své obhajobě ve zprávách ČTK adekvátní prostor, čímž ČTK pana Hrehu hrubě poškodila a navíc se v rozporu se svým posláním podílela na kampani proti panu Hrehovi.

ČTK, tedy podle § 2 odstavec 1 zákona č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři, tímto jednoznačně nedodržela a porušila zákon. Podle § 8 téhož zákona odstavec 1 písmeno a) do působnosti Rady náleží dbát na důsledné plnění poslání tiskové kanceláře, ani tento paragraf nebyl v průběhu celé kauzy dodržen. Rada ČTK vůči neobjektivním způsobům informování nezasáhla, tím tedy porušila zákon i sama Rada České tiskové kanceláře.

Takže, nyní, dámy a pánové, otevírám diskusi k těmto svým stanoviskům a budu udělovat slovo v následujícím pořadí. Myslím, že to je pan kolega Bratský, který je zpravodajem výroční zprávy ČTK na našem příštím zasedání a jehož jsem v úvodním slovu do této diskuse žádal na jednání vedení stálé komise. Pana kolego, prosím, máte slovo.

Poslanec Petr Bratský: Děkuji. Já bych se chtěl vyjádřil na začátku k tomu, že ČTK jako taková je poměrně velká instituce. Samozřejmě prodělala v posledních letech značné zeštíhlení, prodělala jistou modernizaci, to bude ve zprávě ČTK, kterou všichni máme k dispozici a o které se budeme bavit příště.

A na základě toho mohu konstatovat, že má řadu svých pracovníků, kteří se snaží objektivně předávat informace prakticky z celého světa i z domácí scény. Jelikož v této chvíli se ovšem máme bavit o závěrech, které přečetl před chvílí náš pan předseda, tak je třeba zaměřit diskusi na téma, jestli ČTK informovala objektivně, nebo ne.

Je to vždy složité, pokud se informace, které jsou veřejné, mají týkat přímo subjektu, ve kterém jsou její zpravodajci. To je třeba vzít v této chvíli do úvahy, protože samozřejmě vždycky to pnutí uvnitř má vliv na každého zaměstnance a v tomto případě o situaci v ČTK informovali zaměstnanci ČTK, nikdo jiný to ostatně udělat nemohl, a tak je otázka, nakolik my máme právo posuzovat, jak to je, nebo není objektivní. Museli bychom mít všechny informace na stole, které zazněly a posoudit z nich alespoň z hlediska našich znalostí, co o této kauze víme.

Druhá věc je řekněme pracovněprávní záležitost, kterou bychom měli objektivně posoudit na základě informací, které máme. Ovšem už na minulé schůzce jsem říkal, že my tady nejsme soud, nemůžeme ho v žádném případě nahrazovat a jestli si vzpomínáte, tak jsem upozornil na to, že možná někdo z účastníků, buď původní pan ředitel, nebo nově jmenovaný a posléze tedy odvolaný a zase pan ředitel staronový, který informoval o tom, že vlastně nepodal svoji abdikaci řádně, že každý z těchto dvou účastníků se může obrátit na soud. Čili jsem něco předjímal, co možná nemusí být, ale může být pravda. Já nevím, jestli pan Hreha podal žalobu. Dostane slovo, takže to se dozvíme následně. Nevím, jak bude zase reagovat pan ředitel.

To je právě to složité, co dneska budeme v této chvíli posuzovat. Já bych rád, abychom se nestali nějakou vyšetřovací komisí, nebo něčím takovým, to nám nepřísluší. My bychom se měli skutečně snažit posoudit ten stav, jak vidíme v této chvíli a snažit se pomoci hledat východisko, protože samozřejmě všichni kolegyně i kolegové vědí, že situace, která je, není lehká, není jednoduchá.

Určitě, když můžu říct své stanovisko, protože se dlouhodoběji situací v ČTK zabývám, neboť jsem byl zpravodajem k jejím výročním zprávám několikrát už za sebou, mohu konstatovat, že byl určitý tlak Poslanecké sněmovny na některé kroky v ČTK. Vzpomínáte si určitě kolem .... (není rozumět) a dalších jejich dcer, kdy jsme projevili nějaké přání. My nemůžeme zasahovat do činnosti ČTK, nicméně přece jen bylo jasné, že to je takový apolitický, spíš hospodářský názor, který Sněmovna vyjadřovala a ne vždycky byl naplněn. Na druhou stranu hospodaření ČTK není ve vysloveně červených číslech, takže i tato věc byla pro nás vždycky velmi složitá.

Takže já se jenom odvolávám na to, abychom zachovali chladnou hlavu, až budeme rozhodovat, nebo, až se budeme bavit, co dál s tou situací, protože si musíme uvědomit naši roli. Já bych chtěl upozornit na to, že bych nerad, abychom se my stali tím, co nechceme, abychom my nepřijali nějaké usnesení, nebo nějaké kroky, které by mohly situaci ještě zhoršit, abychom měli dva ředitele a případně dvě rady, z níž každá by tvrdila, že ta správná je pravá. Rozumíte mi, co tím chci asi teď v této chvíli říci, tudíž, abychom zachovali chladnou hlavu a v té debatě se snažili přiblížit tomu, jak situaci vyřešit a jak nepoškodit ČTK ještě více, než je v této chvíli.

Poslanec Vítězslav Jandák: Dobře, děkuji, pane kolego. Moc jsem nepochopil, ale děkuji. Já bych teď dal slovo paní předsedkyni Valčákové. Myslím si, že má právo, aby promluvila.

Pavla Valčáková, předsedkyně Rady ČTK: Já děkuji za slovo. Já bych se chtěla vyjádřit k některým aspektům, které tady zazněly, k některým bodům, které tady zazněly, a sice především k tomu, že mluvíte o dvou právních posudcích, které si navzájem odporují. To asi bude trošku v tom omyl, protože pokud vím, tak právní posudek na konečný stav, ke kterému došlo 1. 10., že pan ředitel Hreha pro právní objasnění byl odvolán a pan Stibral byl jmenován, tak na tento konečný stav byl vydán jenom jediný posudek, a to byl vydán kanceláří Kříž a Bělina.

To je jedna věc. Za druhé. My jsme písemně odpověděli tak, jak jsme uměli. A protože tak, jak už jsem tady zdůraznila i posledně, není nikdo z nás právník a tuto právní kancelář jsme vlastně požádali o právní stanovisko, tak proto jsme zaslali právní stanovisko kanceláře, které je přehledné a celou situaci vyjasňuje. Ostatně zde přítomný pan profesor Bělina, pokud dovolíte, tak by k tomu také něco řekl, jestli dovolíte, pane předsedo. Nedovolíte. Dobře.

Takže, až prostě mu dovolíte, tak potom by se k tomu tedy vyjádřil. Já nevím, co bych dál k tomu měla říct jako o poškození, že by došlo ze strany ČTK k poškození a nebo nějakému znevážení osoby pana Hrehy, to tedy by se muselo prokázat, protože k ničemu takovému nedošlo. My jsme měli takovou stížnost tady napsanou na Radu ČTK, kterou jsme zodpovídali. Já jsem bohužel tu odpověď sebou nevzala, protože jsem netušila, že se tady o tom bude jednat, ale je to fakt, že tady tyto věci by se měly prokázat, protože jenom tak říct, že někdo byl někde pohaněn, to asi by nešlo. To je všechno.

Poslanec Vítězslav Jandák: Paní předsedkyně, nebudeme o tomhle diskutovat. To si myslím, že rozhodne nezávislý soud, jestli chcete konstatovat, že články, které vyšly jednostranné proti panu Hrehovi, že byly objektivní. Necháme to na soud. Já si myslím, že od toho tady nejsme. My jsme pouze zaznamenali, a já jsem to ve svém vystoupení konstatoval, že jste vůbec neuvedli všechny informace, které jste dostali z jeho působení na Slovensku, neuvedli jste vyjádření odborových svazů ve zprávách ČTK a podobně. Já o tom nechci diskutovat, já jsem velice pečlivě prostudoval všechny materiály. Vy jste uvedli pouze pana Komerse a jeho partu, odbory. Vy jste je přijímali, nevzali jste v potaz dopis, který psal slovenský ředitel, což jsem posledně konstatoval, že se málokdy stává, aby následný ředitel pochválil svého předchůdce. Prosím pěkně, nebudeme o tom diskutovat. Od toho tu nejsme, od toho je myslím nezávislý soud.

Já jsem vás pouze vyzval 1. 10., abyste nám popsali řekl bych vývoj situace. Vy jste ho nepopsali. Já jsem to chtěl od vás. Jste zvolení radní a nezlobte se, vy máte odpovídat a pak můžete citovat vyjádření z advokátní kanceláře, ale ne nám poslat opět vyjádření advokátní kanceláře. Nebudeme dál toto hodnotit, znovu říkám to je na soudu. To je další věc.

Já jsem chtěl, abyste se teď vyjádřila k tomu, co jsem řekl a ne, abyste opět řekla předám slovo panu doktorovi Bělinovi. To je všechno. (Paní Valčáková: Já jsem to ještě nikdy neřekla. Neřekla jsem to.) Prosím, máte slovo. Vy máte teď slovo.

Pavla Valčáková, předsedkyně Rady ČTK: Ještě nikdy jsme neřekli, ani jsme posudek nikde neuveřejnili, posudek byl vypracován jako odpověď na váš dotaz, a doručili jsme ho. To není žádný staronový posudek, kterým bychom vás snad chtěli nějak urazit. Bylo to pro vás vypracováno.  

Poslanec Vítězslav Jandák: Já bych teď dal slovo panu Radimu Hrehovi.

zvolený ředitel ČTK Radim Hreha: Chci uvést několik skutečností. Obrátil jsem se na advokátní kancelář, která dnešním dnem podala určovací žalobu a sérii dalších žalob v rámci ochrany osobnosti. Máme podezření, že zřejmě došlo i k trestnému činu pomluvy ze strany některých aktérů této kauzy, nebo této kampaně, která se na začátku rozjela. Zřejmě budeme postupovat i touto cestou.

Chtěl bych ještě upozornit, že jsem požádal i etickou komisi Syndikátu novinářů o posouzení působení týdeníku Respekt, protože jste zřejmě zaregistrovali, že Respekt hned po mém zvolení vydal krátkou zprávu, víceméně dehonestační, ale takovou typickou. Já jsem na to reagoval ještě ten den. Zaslal jsem mailem informaci o tom, jak jsem působil a jaké byly dopady mého působení ve slovenské televizi v Bratislavě. Přesto potom za týden vyšel ten úplně klasický příklad toho, jak se kampaňovitě připravuje dehonestační materiál na znevážení konkrétního člověka.

Poslední moment a nepříjemný aspekt – chápu každého v Radě jak postupoval, ať podle svých kompletních znalostí mého působení, jen mě překvapilo, že Rada požádala moje bývalé slovenské kolegy dokonce o to, aby se k těmto záležitostem nevyjadřovali a aby se nevměšovali do záležitostí občanů České republiky. Myslím si, že to je nehoráznost, která by se skutečně neměla opakovat, zvláště z úrovně Rady ČTK.

Poslanec Vítězslav Jandák: Děkuji panu Hrehovi. Pan Stibral se omluvil. Nyní bych dal slovo poslancům. Nejprve paní kolegyně Levá, pak pan kolega Ježek.

Poslankyně Ivana Levá: Já bych chtěla položit otázku. ČTK se řídí svým zákonem, a vy jako Rada střežíte dodržování toho zákona. Zajímalo by mě, jakým způsobem, když hodnotíte práci, hlídáte právě vyváženost ve zprávách, které ČTK podává. Tady se najednou objevil případ, že vyváženost tam není. Možná jsou tam těch případů stovky, ale k tomu se my pochopitelně nemůžeme dopracovat. Vy to posuzujete, vy to hodnotíte. To by mě zajímalo.

Eleanore Rassmusenová, členka Rady ČTK: Já bych k tomu řekla tolik, že práci kontrolujeme i průběžně, že na popud paní kolegyně Moučkové jsme udělali přehled zpravodajství před krajskými volbami, a to ve všech krajích, na území celé republiky. Rozdělili jsme si jednotlivé kraje. Výsledek dopadl velice dobře až na dvě nebo tři drobná pochybení jednotlivců. Zpravodajství bylo opravdu vyvážené, nestranilo žádné straně ani skupině lidí.

Možná k tomu chce něco říci paní Moučková.

Poslanec Josef Ježek: Já bych se vrátil k usnesení naší stálé komise, které zcela jednoznačně řeklo, co by asi chtěla komise od Rady ČTK. Usnesení zní zcela jednoznačně, aby písemně informovala o závěrech, s řádným zdůvodněním svých kroků. Já mám pocit, že v tuto chvíli jsem trochu udiven nečinností Rady a jejího vedení, protože řádné zdůvodnění kroků – místo, aby nám předkládali členové a předsedkyně Rady – nechává spíše na advokátní kanceláři, sice renomované, ale to přece není práce Rady, kterou bych si já představoval, že by Rada měla v této kauze podniknout.

Tady vidím absenci v plnění jejích povinností a myslím si, že to není úkol, který by Rada měla splňovat.

Poslanec Zdeněk Škromach: Já bych si dovolil položit několik otázek. Chybí mi tady sebereflexe Rady. Zeptal bych se paní předsedkyně, jak hodnotí postup Rady, není v naší kompetenci to, jak funguje ČTK, to je věc, kterou můžeme hodnotit jindy. Zajímá mě, jak vy osobně a celá Rada hodnotíte postup Rady v celé té kauze volby, odvolání a jmenování ředitele.

Druhá otázka je, protože jak se objevilo ve vyjádřeních, není mi jasná jedna věc – jestliže tedy odstoupení z funkce bývalého pana ředitele bylo neplatné, pak nerozumím tomu, proč byl znovu jmenován do funkce, protože vlastně jeho funkce neskončila.  To je věc, která je pro mne zásadní, protože si myslím, že v celé té věci to vnáší určitý problém. Jestliže někdo projevil veřejně – a to nebyla žádná, že by někde došel špatně dopis, nebo podobně, ale to bylo prezentováno médii apod., a to je třetí věc, protože když jsem nad tím tak přemýšlel a když jsme o tom tak diskutovali na základě výsledků, tak bych si dokonce mohl myslet, že to podání vlastně bylo podáno záměrně tak, aby v situaci, kdy bude vybrán nevhodný kandidát, který se nebude líbit řekněme lidem, kteří na tom mají zájem, tak se celý proces zpochybní. Bohužel to ten dojem vyvolává.

Prosil bych, abyste mi odpověděli na tyto tři otázky, to znamená

• jaký pohled máte sami na sebe,  jak hodnotíte postup v celé té věci;
• jak si mám vysvětlit otázku, že vlastně tím, že bylo špatně podáno to, že se vzdává funkce bývalý pan ředitel, tak vlastně podle toho by neměl zaniknout a on zůstává ve funkci průběžně a nebylo nutné ho znovu do funkce jmenovat, jestliže jste ho ale jmenovali, pak jste fakticky přiznali, že z funkce odešel, jemu neskončil pracovní poměr, to je jiná věc, ale jmenování a odvolání z funkce není ukončením pracovního poměru;
• třetí věc je to, abyste mi vyvrátili moji domněnku, že za tím může stát i určitá spekulace, protože proces výběru apod. probíhal poměrně dlouhou dobu; jak to, že za celou tu dobu až do doby jmenování nového ředitele se bývalý pan ředitel nevyjádřil v tom smyslu, že on se vlastně zmýlil, že se spletl a že on vlastně ředitelem chce zůstat.

Prosil bych, abyste mi tyto tři věci vysvětlili.

Miroslava Moučková, členka Rady ČTK: Já bych se chtěla vyjádřit k velice závažné otázce, která tady padla. Upřímně řečeno, souhlasím s tím, že Rada ČTK v současné době nemá vytvořené podmínky, aby pracovala opravdu tak, jak si představujte, v tom smyslu, že bychom mohli dělat opravdu průběžné hloubkové kontroly dodržování zákona ve zpravodajství. Co mám na mysli? V roce 2008, jak máte ve zprávě, jsme udělali opravdu rozsáhlou hloubkovou kontrolu, která se týkala dodržování zákona ve zpravodajství, ke krajským a senátním volbám. Na rok 2010 připravujeme podobnou kontrolu, která se bude týkat sněmovních voleb. Tady jsme třeba prověřovali dva tisíce zpráv. Ano, tyto tematické kontroly jsou řádnou součástí práce Rady, ale viděla jsem, jak jste se zarazili na začátku, když jsem začala tím, že tyto kontroly provádíme tematicky, někdy namátkově, ale ne z hlediska – jak jsem pochopila – že by to byla zcela systematická každodenní práce, neboť opravdu kapacity, které by byly třeba vyčleněné na monitoring apod., je pravda, že v rozpočtu Rady ČTK v současné době nejsou. To znamená, že všechno musíme dělat vlastními interními silami. Proto je pravda, že děláme tyto tematické kontroly, které opravdu ukázaly, že nedochází k žádnému velkému pochybení. Šlo o několik drobných věcí, které jsme samozřejmě vedení vytkli a přijala se k tomu opatření. Tolik k této závažné otázce, kterou chápu, že komise pro sdělovací prostředky považuje za zásadní.

Poslanec Vítězslav Jandák: Paní kolegyně, mohu se zeptat, jak dlouho jste členkou Rady?

Miroslava Moučková, členka Rady ČTK: Členkou Rady jsem tři roky.

Poslanec Vítězslav Jandák: Za tři roky jste si nenašla čas, abyste řekla, že podmínky Rady nejsou dobré a neobrátila jste se buď na Stálou mediální komisi, abychom vám pomohli, došli jste k tomu až teď, kdy si myslím, že jste nemuseli dělat tematické okruhy a podívat se pouze, co vydáváte za zprávy v této kauze například. Děkuji vám.

Kdo se hlásí dále? Pan kolega ...

Poslanec Petr Bratský: Já jsem teď byl v šoku, protože tady se odpovídalo úplně na něco jiného než se kolega Škromach ptal. Dobře, ale tady se mělo reagovat na otázky, které dal kolega Škromach, ne hovořit o tom, o čem jsme se bavili kdysi asi před deseti minutami. To měl být další bod.

Poslanec Vítězslav Jandák: Děkuji. Kdo se ještě hlásí? O tom musím nechat, pane doktore, hlasovat. Jestli dovolíte, otázka šla na Radu, nikoliv na vás.  Prosím.

Poslanec Petr Bratský: Já bych požádal někoho z radních, nebo paní předsedkyni, ať odpoví na otázky. My nepotřebujeme právní názor. Tam se nejedná o právo, tam je pochybení Rady jako takové, jako lidí, jako členů. To není o právu. My nejsme soud, my nechceme právní názory.

Poslanec Zdeněk Škromach: Já bych to doplnil. Mne by docela zajímal názor pana doktora právě na ten proces, na to, jestli ten člověk, když odstoupil, v podstatě zanikla – možná bych to doplnil o otázku na radní, jestli celou dobu výběrového řízení a do doby jmenování oni sami měli pochybnosti o tom, že v podstatě to podání odstoupení z funkce bylo v pořádku.

Poslanec Vítězslav Jandák: Dobře. Nejprve radní, a pak musím nechat hlasovat o tom, jestli může promluvit pan doktor Bělina. Takže prosím, paní předsedkyně, odpovězte na tuto otázku a páni kolegové na to, na co se ptal pan Ing. Škromach.

Pavla Valčáková, předsedkyně Rady ČTK: Rozhodně jsme o tom nebyli přesvědčeni, že to není v pořádku, to v žádném případě. Neměli jsme pochybnosti, protože jsme se o to blíže právně nezajímali. Pan dr. Stibral byl už třikrát zvolen generálním ředitelem a tudíž jsme mysleli, že tyto otázky jsou jasné. Přece nebudete někoho podezírat, že takové věci nedělá správně anebo že je nedělá s dobrým úmyslem. To jsme opravdu nevěděli.

Eleanore Rassmusenová, členka Rady ČTK: Já bych chtěla jenom říct, že si samozřejmě trošku uvědomuji já jako jedna z členů rady, že pravděpodobně ta rezignace ze strany pana generálního ředitele Stibrala byla pro nás a myslím, že pro všechny včetně zaměstnanců, velice šokující, protože s tím nikdo nepočítal. Nikdo, ani zaměstnanci. Prostě on se jednoho rána vyspal a prostě ho to napadlo, tak to hned sdělil. Nechali jsme si tuto novinku projít hlavou a vypsali jsme výběrové řízení s tím, že nás nenapadlo, vzhledem k tomu, že nejsme právníci, zkoumat, jak udělal ty... Zeptali jsme se ho samozřejmě, proč to udělal a on nám řekl, že se cítí již trochu unaven a vyčerpán, že si musí oddechnout, a protože měl věk na to, aby odešel do penze, tak jsme to lidsky chápali. Pak jsme vyhlásili výběrové řízení, což bylo si z naší strany asi pochybení, že jsme si neověřili, co všechno to znamená, že musí podat výpověď. To jsme se ho nezeptali, protože jak paní předsedkyně řekla, nemáme právní vzdělání, abychom tohle tušili. Takže vzniklo výběrové řízení. Probíhalo tak, jak mělo s tím, že pak jsme měli – a to já osobně považuji za pro nás pochybení, že jsme tentýž den, co byla ústní jednání s jednotlivými uchazeči, dali usnesení a rozhodnutí, což byla velká chyba, protože jsme mohli být poučeni asi z jiných velkých výběrových řízení, že  bychom si měli nechat na to třeba 14 dnů, mezitím se scházet a uvažovat o těch dvou posledních uchazečích, kteří přicházeli v úvahu, to znamená pan ing. Mejstřík a pan ing. Hreha. A to jsme neudělali a to myslím byla naše v podstatě ta zásadní chyba, od které se odvíjely další, což já osobně považuji za nepříliš krkolomné, ale protože pak přišel pan dr. Stibral a řekl, že tu rezignaci bere zpátky, proto tady byly právní porady a takové věci. A zase jsme se ho ptali, jak k tomu došlo, proč najednou bere rezignaci zpátky, a on řekl – což docela chápu, protože četku postavil na nohy a i zaměstnance, aby v průběhu krize, kdy se tam dějí převratné vnitřní věci v četce, úpravy kvůli krizi a to všechno – že se to rozjelo, takže zaměstnanci nechtějí najednou měnit vedení, to znamená zápřah, aby to dělal jeden člověk.

Poslanec Vítězslav Jandák: Děkuji, toto vystoupení leccos objasnilo. Ještě dám slovo k doplňující otázce.

Poslanec Zdeněk Škromach: Doplňující otázka. Měl bych tomu rozumět tak, že v případě, kdybyste ještě chvilku jednali a rozhodli byste se, že by ředitelem byl ten druhý kandidát, tak by pan Stibral vůbec to neuplatňoval a že by to proběhlo tak, že by to vlastně bylo v pořádku?

Eleanore Rassmusenová, členka Rady ČTK: Přiznám se, že nevím, protože sama jsem byla pro – otevřeně to říkám – aby volba byla tajná. Já jsem byla pro pana ing. Majstra, protože vím, že tam pracuje delší dobu, že ho zaměstnanci znají, že tam přinesl nové věci, které objasnil, takže pro mě osobně tohle nebyl problém. Ale myslím, že by to bylo bývalo zdrávo a ne takhle ukvapeně. Nevím.

Ondřej Ševčík, člen Rady ČTK: Vážené poslankyně, vážení poslanci, dámy a pánové, já za sebe jako radní ČTK musím říci, že právní stránka celé záležitosti byla velmi ošidná. Jak víte, tak volba proběhla tak, jak proběhla s tím, že se potom pan generální ředitel rozmyslel a jestli je možné to vzít zpátky. My jsme si na to tehdy objednali právní rozbor advokátní kanceláře Kříž, Bělina, který zjistil, že v podání toho odstoupení je chyba, která umožňuje, aby to odvolání bylo panem ředitelem Stibralem úspěšně u soudu napadeno, jako že bylo podáno špatně a tím pádem má nárok na funkci generálního ředitele i nadále v tom smyslu, jak byl zvolen, do konce funkčního období. To by pro nás znamenalo, že bychom měli dva roky dva generální ředitele ČTK a to si sotva instituce, jako je ČTK, může dovolit. Z tohoto pohledu jsme si proto nechali vypracovávat všechny ty právní posudky a také jsme je zaplatili a také proto právní posudek advokátní kanceláře Kříž, Bělina byl brán v úvahu na rozdíl od posudku prof. Gerlocha, který nebyl oficiálně objednán Radou ČTK. Domnívám se, že Rada ČTK za situace, kdy si objednává právní posudek a ten dostane, tak to asi není nutné ze zákona, ale přece jenom je asi žádoucí, aby se tímto objednaným posudkem řídila. V tom jsme my jako rada – a já sám za sebe mohu říci – bez jakýchkoli tlaků ze strany odborů i kohokoli dalšího postupovala prostě tak, jak ukazovala cesta práva. To je všechno.

Poslanec Zdeněk Škromach: Ještě doplňující otázka. To zadání bylo ale dáno až po jmenování jakoby nového ředitele? Myslím zadání na ten právní posudek, protože mě zajímá, kdy jednotliví členové rady nabyli pochybnost o tom, že odstoupení pana Stibrala z funkce nebylo podle zákona. V které chvíli jste nabyli ten dojem? Předpokládám, že byste těžko asi uspořádali výběrové řízení, pokud byste si mysleli, že to není v pořádku. A pokud byste to vědomí měli, tak byste si asi nechali ten právní posudek udělat už předtím.

Ondřej Ševčík, člen Rady ČTK: Ano, samozřejmě. Výběrové řízení bychom nepořádali, kdybychom v tom okamžiku nebyli přesvědčeni, ale my samozřejmě nejsme právníci, natož znalci práva pracovního. V zásadě ten prvotní posudek už byl udělán na to, jak je to s platností té rezignace. Pak všechno ostatní se od toho odvíjí a ty posudky byly případně na další žádost.

Poslanec Vítězslav Jandák: Čili vy jste si nepočkali na to, až to Bělina, Kříž udělají, rozjeli jste výběrové řízení. A jak probíhalo to výběrové řízení, na to se vás ptáme.

Ondřej Ševčík, člen Rady ČTK: Pane poslanče, předsedo Jandáku, vy každý svůj krok, který učiníte, konzultujete s právníkem?

Poslanec Vítězslav Jandák: Ne, vy a já nejsem úplně totéž. Nepotřebuji právníka na každý krok, jestli dovolíte. To ne. Já si myslím, pane kolego, vyjádřil jste se. Děkuji vám a slovo má kolega vedle vás.

Jan Bohdal, člen Rady ČTK: Já bych chtěl říct, že od začátku této kauzy zastávám jednoznačné stanovisko, že rezignace pana dr. Milana Stibrala byla platná a jmenován do funkce nového generálního ředitele měl být zvolený kandidát. To je vše.

Miroslava Moučková, členka Rady ČTK: Asi neočekáváte nějaký souboj právníků, ale upřímné vyjádření. Proto musím říct, že jsem pokládala projekt pana ing. Hrehy za velmi kvalitní, ale že jsem byla postavena před lidsky složitou situaci ve chvíli právního rozboru o neplatnosti rezignace dr. Stibrala, protože dr. Stibrala si vážím. V čele ČTK stojí 16 let, udělal tam velice významnou práci a z tohoto pohledu se přiznám, že jsem brala na vědomí i ty právní kroky, které následovaly.

Jan Bohdal, člen Rady ČTK: Domnívám se, že rada postupovala naprosto standardně, co se týče rezignace dr. Stibrala a potom následných kroků, které směřovaly k vyhlášení výběrového řízení a k vybrání nového generálního ředitele. Zlom nastal v situaci, kdy my jsme dostali jako rada dopis od statutárního orgánu, což byl v té době ing. Novák, zástupce generálního ředitele, a ten nás upozornil na to, že rezignace dr. Stibrala byla neplatná. Tímto krokem jsme byli postaveni do situace, kterou jsme museli řešit, a proto jsme se obrátili vlastně na advokátní kancelář Kříž, Bělina a pak jsme postupovali podle toho, co nám kancelář radila, abychom se nedopustili nějakých protiprávních kroků.

Poslanec Zdeněk Škromach: Zástupce zaměstnavatele, který vám poslal tohle zpochybnění, vám to zpochybnění poslal před anebo po jmenování nového ředitele ČTK?

Jan Bohdal, člen Rady ČTK: Po volbě, ne jmenování, ale po volbě.

Poslanec Vítězslav Jandák: To nám stačí, děkuji. Dámy a pánové, musíme se teď rozhodnout....

Máte ještě nějaký jiný vztah se subjektem Českou tiskovou kanceláří?

JuDr. Bělina: Pane předsedo, v této chvíli si toho nejsem vědom. (Předseda: Ani v historii to nebylo?) Možné to je, ta kancelář je velká, takže možná nějaké drobné věci jsme dělali, ale rozhodně tam není žádná soustavná spolupráce.

Poslanec Vítězslav Jandák: Děkuji. Dámy a pánové, kdo je pro, aby mohl krátce vystoupit pan dr. Bělina? Myslím, že všichni, pane doktore, máte slovo.

JuDr. Bělina: Pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, děkuji za udělení slova, pokusím se být maximálně stručný a pokusím se reagovat na otázku, kterou položil pan poslanec Škromach.

Ta věc má dvě roviny. Jedna otázka – jmenování pan. ing. Hrehy do funkce generálního ředitele. Pan poslanec Škromach jako ministr, který předkládal nový zákoník práce, velmi dobře ví, že nový zákoník neumožňuje vznik pracovního poměru volbou, pouze jmenováním. Tudíž v podstatě vznikla otázka, jestli pan ing. Hreha byl vůbec jmenován, protože mu nebyl doručen jmenovací dekret, jak je zvyklostí, nebyla mu doručena žádná písemnost. Čili vznikla tato otázka, to je první právní pochybnost.

Druhá právní pochybnost vznikla o tom, že když jsme dostali podklady, zjistili jsme, že pan dr. Stibral nedoručil vzdání se funkce zaměstnavateli, tj. ČTK. Podle ustálených komentářů se vychází z toho, že to vzdání se musí být doručeno druhé straně, to je zaměstnavateli. Čili vznikly pochybnosti o tom, jestli rezignoval platně nebo ne.

Poté následoval další krok, kdy se vzdal funkce a tam, pokud je mi známo, je posudek kolegy Gerlocha, děkana naší fakulty, jehož si velice vážím a který zpochybnil otázku vzdání se funkce. Pravda je, nevím, jestli při tom posudku byl informován i o tom, že rada se vzdáním se funkce souhlasila. Je to soukromoprávní akt a já se domnívám, že to vzdání se funkce je možné, stejně jako je možné v podstatě vzít zpět výpověď se souhlasem zaměstnavatele. Ale protože vznikly pochybnosti a protože se domníváme a já jsem přesvědčen, že otázka generálního ředitele, protože to je statutární orgán ČTK, je zcela zásadní nejen pro pracovně právní, ale pro všechny další právní kroky, které učiní, tak se domnívám, že asi bylo třeba tuto situaci nějak řešit, protože ty pochybnosti by mohly mít velmi vážné následky. Pro odstranění pochybností přijala rada to usnesení 1. října, které s námi skutečně bylo konzultováno a které, domníváme se, ty případné právní pochybnosti řeší.

K otázce pana poslance Škromacha. Domnívám se, že za situace, kdy vznikly právní pochybnosti, kdy hrozilo případné rozhodnutí soudu, které by mohlo zpochybnit ty kroky, mohlo by dojít k situaci, že případně je diskuse o dvou ředitelích, tak myslím, že tímto usnesením to rada postavila natvrdo. Odvolala, jmenovala. Jestli to jmenování pana ing. Stibrala je nadbytečné, je redundantní krok nebo není, to samozřejmě záleží na právním posouzení, ale domnívám se, že tímto způsobem byl ten právní stav, aspoň pokud se jedná o postavení generálního ředitele, postaven najisto a domnívám se, že v tomto směru asi těžko mohla rada dělat něco jiného. K ostatním otázkám se necítím kompetentní se jakkoli vyjadřovat.

Poslanec Zdeněk Škromach: Já bych měl ještě dvě doplňující otázky, jednak na paní předsedkyni. Ten proces od doby vzdání se funkce do doby zpochybnění ze strany zaměstnavatele, což bylo – jak bylo řečeno i členy rady – poté, co rada hlasovala o tomto rozhodnutí a rozhodla o konkrétním novém nástupci. Jak dlouhá ta doba byla?

Druhá věc. Vzhledem k tomu, že to byla, jak se ukazuje, veřejně známá záležitost a členové rady byly po celou dobu přesvědčeni o tom, že v podstatě pan ředitel odstoupil ze své funkce, pak nevím, jestli je tady zástupce zaměstnavatele, který uplatnil tuto námitku. Pak mě tedy zajímá, proč tu námitku neuplatnil okamžitě.

A potom i z právního hlediska je otázka, kdo tedy řídil ČTK do doby zpochybnění odstoupení z funkce. V zásadě, kdybychom z toho vycházeli, tak vlastně veškeré právní úkony – on má zástupce, já vím, ale v zásadě pan ředitel byl ve funkci, i když z ní odstoupil. To by vycházelo z toho, pokud by to mělo být tak, jak to říkáte. Čili jedna věc je, jak dlouho trval celý ten proces, abychom si to tady úplně ujasnili a za druhé by mě potom zajímal názor zástupce ČTK jako zaměstnavatele, když to řeknu teď úplně jednoznačně, protože je to další věc, proč neuplatnili tuhle pochybnost, protože asi byli přesvědčeni, že jsou nadále řízeni panem ředitelem a přihlíželi tomu, že rada zoufale provádí výběrové řízení na funkci, která je de facto obsazena, tak mě zajímá, proč přišel management ČTK s tím zpochybněním až poté, co rada rozhodla, protože mi z toho stále vychází, že to zpochybnění bylo účelové až podle toho, kdo bude vybrán. A bohužel mi to nevyvrátila ani stanoviska členů rady.

Pavla Valčáková, předsedkyně Rady ČTK: Já bych začala od konce. Pan generální ředitel Stibral, i když se vzdal své funkce, byl ve funkci pořád až do konce září a teprve od 1. října měl nastoupit nový ředitel.V tom smyslu se neslo i výběrové řízení. To bylo vypsáno k 1. říjnu, a proto taky vlastně – nevím tedy přesně, na den bych vám to nedokázala říct, určitě by se našlo to datum a můžeme vám to přeposlat, kdy ten  statutární zástupce vlastně žádal nebo vznesl tuto námitku, že nebyla podána rezignace na funkci. Vznesl tu námitku samozřejmě až poté, kdy se začalo uvažovat o tom, že ředitel Stibral by vzal svou rezignaci zpět. Samozřejmě ČTK byla pořád řízena ředitelem Stibralem, protože jeho funkce trvala vlastně až do konce září, on nepodal rezignaci okamžitě.

Poslanec Richard Dolejš: Já se přiznám, že opravdu z té situace dobrý pocit nemám. Pro nás je důležitá jedna informace a ta je podstatná, že pan Hreha nám oznámil, že podal určovací žalobu, takže bychom měli podle mého soudu vyčkat rozhodnutí soudu. To se týká těch právních věcí. Já osobně mám pocit, že postup rady v celé té kauze nebyl standardní. Vyplývá mi z toho jistá míra chaosu, nechci říci amatérismu. To je situace, která rozhodně dobrá není. Pokud rada rozhoduje tímto způsobem i v jiných věcech, tak je to opravdu na hlubší diskusi, která by se týkala mandátu této rady.

Nechci teď komentovat objektivitu podání informací ČTK v této kauze. Je jasné to, že rada rozhodně neměla zájem prozkoumávat objektivitu,protože z celé kauzy vyplývá, že ty manévry, které byly učiněny, vznikly pod tlakem některých zaměstnanců ČTK a od toho se všechno odvíjí. Pro mě tedy byla – a nechci nikoho chytat za slovo – podstatná jedna věc, že zde bylo řečeno od kolegy radního, že pan bývalý a zase současný generální ředitel Stibral vznesl dotaz, jestli je možné vzít zpět podání rezignace a vy na základě toho jste údajně podali žádost nebo jste zadali příslušné advokátní kanceláři zpracování rozboru, zda to je či není možné. Z toho mi vyplývá, pokud toto je pravda, že vlastně vy jste zaplatili panu Stibralovi právní posudek, zda je možné, aby vzal tu rezignaci zpět. Zajímavé je to, že on ji vzal zpět až poté, co byl zvolen jeho nástupce. Tam je jasné, že vznikl tlak od zaměstnanců a on pod tím tlakem hledal možnost, jak tu situaci vrátit do původních kolejí. To, že si nejste stoprocentně jisti ani tím rozborem právní kanceláře, o tom vypovídá to, že jste pak přistoupili i k těm následným krokům, to znamená, že jste pro jistotu odvolali pana generálního ředitele Hrehu a pak obratem jmenovali zpětně pana Stibrala. V tom vidím ten nestandardní postup, protože jste si nebyli jisti sami sebou ani tím právním posudkem, pokud by se to dostalo k soudu. To zde řečeno bylo. Nevím, proč paní předsedkyně kroutí hlavou. Prosím, abyste si ty neverbální věci nechala, to nepatří na půdu parlamentu, minimálně z vaší strany.

Já osobně tam vidím řadu problémů, ale pokud bychom měli dojít k nějakému závěru na půdě Poslanecké sněmovny směrem k radě, asi by bylo potřeba vyčkat na výsledek příslušného soudního jednání. Pro mě z hlediska ne právního, ale z hlediska postupu rady je zjevné to, že tam došlo k jakýmsi manipulacím, které možná mají právní krytí. Ale tam to zadání bylo jasné, prostě pod tlakem zaměstnanců, kteří nebyli spokojeni s výběrem ředitele, se udělal ten manévr, žel bývalý ředitel hledal cestu, jak to stáhnout zpět a vrátit to v kooperaci s radou do původních poměrů. To je můj závěr z toho druhého slyšení, které tady máme, a utvrdil mě v tom pan kolega radní – nechci ho chytat za slovo – který řekl, že pan bývalý a současný generální ředitel Stibral vznesl dotaz, nevím na koho, zda je možné vzít rezignaci zpět a pak se teprve hledaly právní kroky, aby ji mohl vzít zpět a rada si najala advokátní kancelář, která našla skulinky, jak manévrovat v tomto ohledu.

Já jsem osobně zklamán z fungování rady, protože pokud funguje rada i v jiných kauzách tímto způsobem, tak si myslím, že by to mělo směřovat k tomu, že byste se raději měli sami rozpustit. Pokud nejste schopní někteří radní za tři roky působení upozornit komisi na to, že nemáte dostatečné podmínky pro vaše fungování, tak myslím, že radní tohoto typu by měl obratem rezignovat a z rady odejít.

Poslanec Petr Bratský: Já bych opravdu chtěl, aby naše stálá komise neříkala jenom své domněnky apod., abychom nevypadali za chvilku jako Rada ČTK, která se tady dneska tedy opravdu nepředvedla asi v nejlepší formě. Některé věci, které jsme zde zaslechli prvně, mě vedou k zamyšlení, že bych rád tuto kauzu rozdělil na dvě.

Jedna je ta pracovně právní. Pan doktor nám tady dost věcí vysvětlil. Zdeněk se ptal velmi fundovaně na jednotlivé věci. Ty se dají právně dokázat, prokázat. A bude to i poměrně rychlý proces. Tady Sněmovna velmi rychle získá asi odpovědi. A budeme vědět, nakolik Rada pochybila, nakolik pochybil pan generální ředitel, případně nakolik je oprávněná žaloba pana Hrehy.

Pak je tam ale druhá věc, která dnes zazněla prvně. Já jsem přišel po ranním očkování, nebyl jsem ještě přesně připraven, chvíli jsem tady zjišťoval, co pan předseda četl před tím, než jsem já přišel, takže ve chvíli, kdy jsem mluvil, jsem ještě nad tím přemýšlel a ještě jsem se do toho musel dočíst. Čili, chci se vrátit k té druhé věci, a to – jestli Rada plní, nebo neplní své poslání, jestli má pro svoji práci podmínky.

Jedna radní nám vlastně sdělila, že je nemá. Já jsem ze zprávy ČTK dospěl k názoru, že měla. V tom roce, kdy jsem si zprávu četl - že měla, že činila, že byly zrovna volby, oni monitorovali. Mám tam 2 000 nebo kolik monitorovacích věcí, posouzení. Došli k názoru, že byly oprávněné objektivní informace atd.

Zdá se ovšem, že v následujícím roce a možná i v letech předtím neměli asi dostatečné finanční prostředky, možná i technické nebo nevím jaké. Možná, že jsou zaměstnanci rozděleni do příliš mnoha oborů a na příliš mnoho míst v České republice, aby Rada zpravodajství mohla posuzovat objektivně a vyváženě, jestli je tedy takové.

A to je myslím závažnější problém, tím bychom se asi ve Sněmovně měli zabývat. A možná bychom se měli na toto téma dozvědět více věcí. Pan předseda nějaké usnesení už připravil. To ale bylo připravováno, jak říkám, ve chvíli, kdy jsme ještě neměli všechny informace. A já bych chtěl, aby nám radní řekli, nakolik každý z nich cítí, že může tuto funkci, která je jedna z nejdůležitějších, plnit jako radní.

Poslanec Vítězslav Jandák: Otázka řečnická, či máte na mysli, aby vám každý z radních odpověděl? Chcete, aby každý z radních odpověděl?

Poslanec Petr Bratský: Aby každý z radních odpověděl, jestli má pocit, že může jako radní v této radě plnit § 2 odst. 1 zákona 517/1992 Sb., abych to řešil přesně, že posláním České tiskové kanceláře je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů.

Poslanec Vítězslav Jandák: Obracím se na vás tedy znovu, dámy a pánové, abyste každý z vás řekl schopen – neschopen. Je to trošku jako na vojně, ale pan kolega si to přeje. Má na to právo.

Pavla Valčáková, předsedkyně Rady ČTK: Já si myslím, že jsem schopna. Tyto situace byly opravdu nestandardní, neděje se tak každý den. A my se opravdu snažíme objektivně hodnotit práci České tiskové kanceláře a vážíme si toho, že to můžeme dělat. Děkuji.

Eleanore Rasmussenová, členka Rady ČTK: Já také myslím, že jsem schopna. V rámci 4 000 zpráv denně, které Česká tisková kancelář vydává, nemůže člověk číst všechny ty zprávy. 4 000 denně.

Poslanec Vítězslav Jandák: Kolik tak čtete, jestli se mohu zeptat? 2 000? 1 000? Říkala jste, že nemůžete všechny přečíst. Myslím, že by pana kolegu zajímalo, kolik jich tak můžete obsáhnout.

Eleanore Rasmussenová, členka Rady ČTK: Když máme schůzi, týdně, tak samozřejmě projedu nějaké, které vyjdou. Zaobíráme se ale stížnostmi, které přicházejí. A to pak jdeme do hloubky a zjišťujeme všechno kolem toho. Myslím, že ani kdyby byl aparát nevím jak velký, kolik lidí by musel mít, aby 4 000 zpráv denně kontroloval.

Poslanec Vítězslav Jandák: Já vás chápu. Tady je to jednoduché. Jedny odbory vydají zprávu, druhé odbory vydají zprávu, ČTK zřejmě v rámci ekonomiky otiskne jenom jedny odbory. A už tam máme „nakopnutou“ tu neobjektivitu. Ale to nebudu hodnotit, nejsem soudce. Přesto na to mám trochu právo. Pan kolega, další slovo. Schopen – neschopen. Otázka položená panem kolegou.

Ondřej Ševčík, člen Rady ČTK: Chcete odpověď v tom vojenském duchu, tak: schopen. Moje zkušenost s Radou není tak dlouhá, je půlroční. Až na tuto záležitost není jinak v provozu Rady žádný problém.

Jan Bohdal, člen Rady ČTK: Jsem schopen vykonávat funkci člena Rady České tiskové kanceláře.

Miloslava Moučková, členka Rady ČTK: Ano, myslím si, že jsem schopna vykonávat tuto práci a mám velký zájem na dalším zkvalitnění činnosti Rady.

Jiří Borik, člen Rady ČTK: Jsem schopen vykonávat funkci člena Rady.

Poslanec Petr Bratský: Mně je líto, ale já jsem se fakt neptal, jestli jste schopni vykonávat funkci. Já jsem se ptal na to, zda jste schopni posuzovat, že ČTK poskytuje objektivní a všestranné informace. To ale neznamená, jestli jste schopni vykonávat funkci člena Rady. To je trošku jiná odpověď. Opravdu, je mi to líto.

Poslanec Vítězslav Jandák: Ještě se hlásil někdo vzadu. Musíme hlasovat o tom, zda dáme slovo panu ... Kdo je pro, aby dostal slovo? (Sčítání hlasů.). Prosím, máte slovo na dvě minuty.

Štěpán Kotrba: Jenom velmi krátce. K tomu, co tady bylo řečeno na margo toho, jestli se má řídit odvolání generálního ředitele pracovně právními předpisy nebo jinými předpisy. Nechtěl bych školit pana advokáta ze subsidiarity, ale domnívám se – a zcela určitě mi to přítomní právníci potvrdí – že jestliže se jedná o odstoupení statutárního orgánu, jedná se o právo dané přímo zákonem, který tam funguje jako lex specialis, zákon o ČTK, nikoliv o zákoník práce, který je v tu chvíli jako lex universalis, pouze ze statutu Rady, čili má daleko menší právní sílu.

Jestliže generální ředitel ČTK je statutárním zástupcem, je to více, než jestli je zaměstnancem.

Poslanec Vítězslav Jandák: Jednání se schyluje ke konci, protože musíme jít do sněmovny. Připravil jsem závěrečné usnesení, které je dvoubodové. Přečtu vám ho:

Stálá komise pro sdělovací prostředky Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

I. navrhuje Poslanecké Sněmovně, aby dle § 6 odst. 3 zákona o ČTK konstatovala, že Rada ČTK neplní svoji působnost uloženou jí zákonem č. 517/1992 Sb., o ČTK podle § 8 odst. 1 písm. a)

a dále navrhuje Poslanecké sněmovně, aby dle téhož paragrafu konstatovala, že Česká tisková kancelář neplní své poslání dle § 2 tohoto zákona. Tolik za prvé.

II. Pověřuje předsedu stálé komise, aby požádal organizační výbor Sněmovny zařadit na nejbližší plenární zasedání Poslanecké sněmovny bod s názvem Zpráva o situaci v České tiskové kanceláři a v rámci tohoto bodu seznámil Poslaneckou sněmovnu s průběhem mimořádných zasedání v této věci dne 1. 10. a 5. 11. 2009, jakož i se zněním bodu I. tohoto usnesení.

Chce se někdo vyjádřit k usnesení? Ano, prosím.

Poslanec Petr Bratský: Já bych prosil, abychom hlasovali zvlášť o dvou usneseních a ve druhém aby byl oddělen bod 1, kdyby nebyl schválen, aby se třeba neobjevil v bodu číslo 2.

Poslanec Vítězslav Jandák: ... se zněním bodu I. tohoto usnesení. Ano.

Poslanec Petr Bratský: Bod I. je, že my Poslanecké sněmovně navrhujeme, aby konstatovala, že ČTK neplní své poslání podle § 2 tohoto zákona. Ano. A toto hlasování by mělo být odděleno od hlasování číslo 2 o tom, že pověřuje předsedu. Tam je ale úplně na závěr: jakož i se zněním bodu I. tohoto usnesení. Kdyby bod I. nebyl schválen, tak by tato věta neměla platit.

Poslanec Zdeněk Škromach: Myslím, že v první části, v odst. I, by měl být odstavec rozdělen na dva. První by měl končit  „odst. 1 písm. a)“ a druhý by měl být „Stálá komise navrhuje Poslanecké sněmovně ... atd.“ To už je potom to znění, aby dle téhož paragrafu konstatovala. Ano, měly by to být dvě části. Bylo by to více logické.

Poslanec Vítězslav Jandák: Takové úpravy uděláme. Kdo je pro takovéto znění usnesení?

Řečník: Musíme hlasovat jednotlivě a zároveň ještě bod 1 rozdělit podle přání Zdeňka na dva. Budou vlastně tři body, tři hlasování.

Poslanec Vítězslav Jandák: První se rozděluje na dva a poslední je vcelku. První hlasování. Všichni pro? Jeden se zdržel. Děkuji.

Teď druhé hlasování. A dále Stálá komise navrhuje Poslanecké sněmovně, aby dle téhož paragrafu konstatovala, že Česká tisková kancelář neplní své poslání podle § 2 tohoto zákona.

Kdo je pro? Všichni, mimo pana kolegy Bratského. Jste proti, pane kolego? Dobře.

A za třetí bychom hlasovali o posledním bodu: Pověřuje předsedu stálé komise, aby požádal organizační výbor Sněmovny zařadit na nejbližší plenární zasedání Poslanecké sněmovny bod s názvem Zpráva o situaci v České tiskové kanceláři a v rámci tohoto bodu seznámil Poslaneckou sněmovnu s průběhem mimořádných zasedání v této věci dne 1. 10. a 5. 11. 2009.

Kdo je pro? Všichni. Kdo je proti? Nikdo.

Dámy a pánové, končím dnešní zasedání, protože nás čeká sněmovna. Děkuji všem přítomným za účast.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

9. 11. 2009, ČTK: Valčáková: iniciativa vzešla ze Stibralovy strany ZDE

Vytisknout