Proč je důležité míti Strože

4. 11. 2009

Se zájmem jsem si přečetl článek Jan Lukavec si říká "kulturolog", ale není jím doopravdy od "českého básníka, nakladatele, literárního kritika, mecenáše a komunistického politika" Daniela Strože. Obviňuje mne z toho, že v mým "elaborátech převládá jazykové neumětelství, zrovna jako nekulturnost a mnohdy přímo i očividné nedovzdělání", že jsem nečetl žádnou jeho knihu, i když o jedné z nich píšu, a své "vědomosti" čerpám z "pomluv Kateřiny Šafaříkové, parlamentní zpravodajky Lidových novin", které se prý jednou Strož "dotkl upozorněním, že nepůsobí svou neupravenou vizáží v evropském prostředí dobrým dojmem". Odpustit mi pak nemůže především to, že prý netuším nic o tom, že byl v hodnocení všestrannosti europoslanců všech členských států, které pořídili italští experti, uveden na první příčce mezi těmi, kteří zastupovali Českou republiku. Pateticky dodává: "Šířit lži, v lepším případě polopravdy, to dnešním českým pisálkům, jakým je i Lukavec, opravdu sedí. Zabývat se rešeršemi, to už by bylo přílišným zatížením pro jejich mozečky. Anebo lžou a špiní vědomě?", cituje Jan Lukavec.

Co se týká mého "jazykového neumětelství", nechci se k němu ovšem vyjadřovat, to nechť posoudí čtenáři. Strožovu agilnost v europarlamentu můj "mozeček" zaregistroval, jak mi ale potvrdil nejmenovaný, ovšem dobře informovaný zdroj z Bruselu, "není vůbec důležité, kolikrát ten který poslanec (ta která poslankyně) mluví v plénu nebo na výboru, nebo třeba kolikrát interpeluje Evropskou komisi. Rozhodně neplatí rovnice, že čím víc těchto aktivit, tím vlivnější osoba. Bývalá poslankyně paní Bobošíková byla v tomto směru velmi pilná, její vliv byl ovšem roven nule". Bylo mi také potvrzeno, že J. Hybášková, kvůli jejíž knize polemika vznikla, skutečně "měla velmi důležitou roli ohledně pohledu Parlamentu na situace na Blízkém východě, byla považována za autoritu v tomto tématu", což Strož zpochybňuje.

Nevím, proč bych měl číst všechny Strožovy knihy: ta jedna, jejíž titul jsem v textu uvedl, mi stačila. Vybral jsem z ní dva krátké citáty, což snad dostatečně dokládá, že jsem ji četl, protože nikde jinde jsem je vzít nemohl (i když by se našly i četné jiné úryvky, které mne v ní v negativním smyslu zaujaly, třeba o tom, že prý Československo bylo před roku 1989 na Západě vnímáno jako "stát s vyspělým průmyslem", zatímco dnes jsme jen "jedním z východních odbytišť výrobků z EU").

Osobně opravdu neznám Kateřinu Šafaříkovou a nevím, nakolik je citlivá na kritiku a jak moc to ovlivňuje její názory, jisté ale je, že Daniel Strož je na kritiku dotýkající se jeho osoby citlivý velmi, jak ovšem někteří básníci (jak je ve Wikipedii představován na prvním místě) bývají. Já jsem mu za jeho článek vděčný alespoň kvůli jeho svéráznému způsobu, jakým vykládá pojem "kulturolog" - až budu psát nějaký svůj další "elaborát", tentokrát o kulturolozích a kulturologii v Česku, jeho pozoruhodné interpretaci těchto pojmů věnuji zaslouženou pozornost.

Evropská ústava a Lisabonská smlouva
Vytisknout

Obsah vydání | Středa 4.11. 2009