Rozklene se nad PrF plzeňské Almy Mater (ZČU) po dnešních volbách jas?

2. 11. 2009 / Miloš Dokulil

Dokonce až za majestátnými Bílými Karpatami. Ale kupodivu docela při ruce. Se zeměpisem to nutně nesouvisí. Ne dosti oděnou pro defilé cti a poctivosti se teď také jeví Trenčínská univerzita A. Dubčeka. Není ovšem automaticky průkazné, že tak dlouho se chodí se džbánem, až se ono proslulé ucho utrhne a džbán rozbije. Instituce chtějí žít dál!

Samozřejmě že instituce oživují lidé. Jenže skvrna se nejdřív přilepí na instituci. A instituci očistit znamená především důvěryhodné personální změny. Někdo přece musí ty nutné změny konečně navodit. Přitom zvenčí to může stěží někdo udělat. (Pokud ovšem neztratí trpělivost nebo důvěru, že k "očistným" změnám vůbec dojde. Pak by byl na místě návrh na zrušení.) --- Takže dnes je na tahu Akademický senát Právnické fakulty ZČU ("AS PrF"). Jenže kdopak z těch, kdo přímo na té fakultě nežijí, ví, jak vůbec byl personálně ten AS složen? Jaké zájmy předcházely samotné volbě? Přímo mezi samotnými jejími učiteli? Koho z vyučujících kolegů volit, a proč asi? Zvláště když musíme už předem počítat s jistými zájmy účastníků tohoto volebního dramatu, přímo mezi mnohými interními zaměstnanci, angažovanými vlivným způsobem i mimo práh fakulty? K žádným volbám nedochází ve vzduchoprázdnu. V kolektivu spolupracovníků se vždycky vytvoří kromě jiného také neformální zájmové skupiny. Koho protlačit do funkce, a proč. Zvláště když máme předem nějaká želízka v ohni. Abychom případně sami nemuseli mít nějaké problémy. Také víme, že ruka ruku myje. Stěží vznikají nějaké orgány ve vzduchoprázdnu, a pouze k naplnění již vyhlášených ušlechtilých ideálů. Čiperní zájemci dokážou ve svém zájmu udělat maximum, zvláště když z toho třeba zase mohou vyplynout "tučná léta", jako v tom Josefově biblickém proroctví. Ti, kteří dnes mají volit svého nového děkana, sami mají možná nemálo zpochybnitelný mandát. (Co dělal stávající AS PrF ZČU do doby, než se na nesrovnalosti přišlo? Skutečně nebylo "nic" nežádoucího vidět?) Nezapomeňme rovněž na studenty! Jak to běžně vypadá ve studentském sektoru, z jehož řad pocházejí další senátoři? Až na ten výchozí revoluční čas po roce 1989 studenti později velmi výrazně ochabli ve své akademicko-správní (a "politické") aktivitě v celé ČR. První ročník nikdy ještě neví, oč může ve volbách jít. Studenti před zakončením svého studia běžně mají jiné starosti, než aby se ještě starali o "cosi" jim už "bytostně vzdáleného". A kupodivu po celá léta na nejedné fakultě většina studentů nemá ani aktivně zájem hlasovat, tj. někomu z vlastních řad dát hlas. A nesrovnatelně menší zájem je o to, aby se někdo sám nechal dát na kandidátku. Je tu úžasná příležitost, jak se v rámci studentské komory pří malé volební účasti může snadno prosadit nějaká aktivní skupina zájemců, aniž to bude někdo zvenčí tušit. (Nemusí iniciativa ani vzejít přímo z řad samotných studentů!) Dnes (2. 11. 2009) má AS PrF plzeňské Univerzity (ZČU) volit nového děkana fakulty. Jsou dva kandidáti. Nikdo pravděpodobně zatím neví, zda a kam se již "ledy hnuly". Jak sbor senátorů s váhavým "předstihem" vnímal především nutnost zachování instituce, anebo svá vlastní osobní záda. V tomto směru je Akreditační komise jen pouhým divákem. Vnímá se běžně jako "demokratické", jsou-li na funkci kandidáti aspoň dva. Je to ovšem pouze formální kritérium. Potenciálně "více zdomácnělý" kandidát (dr. J. Pospíšil) by snad následně aspoň mohl mít "jisté" ohledy ve sféře mezilidských vztahů; jenže je otázka, zda příslib razantní očisty nenavodí opodstatněné obavy mezi některými voliteli, zvláště z řad učitelů. Naopak kandidát, který přichází jakoby zvenčí, jako kdyby byl "nepopsaným listem" (dr. K. Hrádela) a zadními vrátky také pro lidi spojené s předchozím stavem věcí. Nebývá bližší košile než kabát? Copak právě tento AS nevolil to vedení, které tak zklamalo?

Vytisknout