Zakazovat myšlení v létě by bylo fajn, ale...

8. 7. 2009 / Michal Vimmer

Považoval jsem téma svobody slov pro tentokrát (před letošní okurkovou sklizní) za důkladně proprané. Zopakovali jsme si obvyklé postoje a stanoviska, ocitovali své ideové souvěrce a začali balit na dovolenou, do Varů nebo uklízet po povodni, takže škoda dalších slov. Leč chyba lávky.

Dolejší předvádí, kolem jakých témat se točí debaty o svobodě projevu poslední doby: svoboda pornografie, blasfémie a popírání holocaustu. Z odpudivého výběru nekomplikovaně vysvítá, že taková agenda Západ nešlechtí. Co hůř:

"svoboda slova" podle Dolejšího nebyla Západu nic platná proti nynější systémové krizi kapitalismu. Zajímavý názor, ale možná by v těchto tropických dnech bylo lépe studovat po večerech klasiky a zanechat scholastiky, která se jak réva vine k demagogii.

Opravdu nemám chuť za současné vlhkosti a teploty vzduchu generovat originální vysvětlení, k čemu že ta svoboda byla našim předkům dobrá (aspoň jako ideál, pokud nebyla praxí), když KD (Nám) se zajídá. KD si nepochybně umí odpovědět sám a proč tak tedy neučiní, lze jen spekulovat. Autor používá mnoho cizích slov, ale česky čtu jen tolik, že autor je zhnusen sprostotou ( u Dolejšího "difamace") veřejného prostoru (komunikace) a zklamání z hlouposti davů.

KD nepřehlédl, že kapitalismus je ve své všudypřítomnosti a houževnatosti morálně indiferentní, omyvatelný jako kachna, a také si je dobře vědom (KD) užitečnosti letité poučky "rozděl a panuj."

Pak by ale nemělo být přehlédnut do očí bijící rozpor, který má přitáhnout čtenářovu pozornost: Pročpak asi se staly nejdůležitějšími tématy sporu o svobodu projevu pornografie, blasfémie a holopopírání ?

Proč? Nikoli proto, že jsou to témata nejdůležitější, ale protože je za nejdůležitější považují masmédia, tvůrci veřejného mínění. Kupodivu tato trivialita v Dolejšího úvaze jaksi chybí. Stejně jako Dolejším napadaný "nelegitimní neoliberalismus" nevznikla tato témata jako odpověď na poptávku mas, ale jsou davům "nabízena" (někdo by řekl vnucována, podsouvána) shůry. Masmédia určují to, o čem se mluví, co se považuje za problém, za krizi, za revoluci, za pokrok či přežitek atd. atd. Proč se něco v onom morálně průhledném, inertním kapitalizmu něco zpochybňovat smí a považuje se to za správnou revoltu a na jiné pochybnosti jsou paragrafy, to Dolejšího najednou nezajímá.

O čem je tady potom řeč?

O tom, že všichni lidé nejsou zrovna inteligenčně na výši, nemají rozum, ale hlavně emoce, jsou sprostí a sprostě by se mluvit nemělo? Nemělo, ale k ideálu se nepřiblížíme, pokud si neuvědomíme realitu.

Např. co je to vlastně ta pornografie, co je to směšování proroka islámu s teroristou a o čem se mluví, když se odsuzuje "popírání holocaustu."

Zakázat myšlení v létě by mohlo být fajn, ale jak by k tomu přišli na rovníku?

Svoboda slova
Vytisknout

Obsah vydání | Středa 8.7. 2009