Egypt chce systémy S-400 proti Íránu

8. 7. 2009

Systém S-300 je účinný především proti letadlům a údajně má schopnost sledovat až 100 cílů současně a napadat až dvanáct z nich současně. Má dosah přibližně 200 km a může zasáhnout objekty ve výšce až 27 000 m. S-400 je pokročilejší model, který je vysoce účinný nejen proti letadlům, ale i proti balistickým raketám a střelám s plochou dráhou letu dlouhého doletu. Má dostřel údajně až 400 km. (V této chvíli je S-400 vyzbrojen raketami s max. dostřelem 250 km, ale nová střela s doletem 400 km se intenzivně testuje; není ovšem pravděpodobné, že by byla v dohledné době uvolněna i pro export; pozn. LVI)

Egypt navíc pracuje na posilování svého letectva; nedávno získal také povolení od Pentagonu povolení koupit dvanáct bitevních vrtulníků Apache Longbow. (Kromě toho mu USA prodají 24 letounů F-16C/D Block 52 vyzbrojených bombami JDAM s družicovým naváděním a blíže neurčené mobilní protiletadlové zbraně; ačkoli podle všeobecně rozšířené představy směřuje největší část americké zahraniční pomoci do Izraele, ve skutečnosti je v dlouhodobém součtu hlavním příjemcem „pomocných“ dolarů právě Egypt; pozn. LVI)

Jak známo, Írán také usiluje o pořízení systémů S-300. Ruští představitelé sdělili izraelskému ministrovi zahraničí Avigdoru Liebermanovi při jeho nedávné návštěvě v Moskvě, že pokud chce Izrael zabránit prodeji S-300 do Íránu, bude muset tento systém buď sám odkoupit, nebo pro něj získat jiného odběratele. Izraelští představitelé ale uvedli, že židovský stát nemá zájem koupit S-300 a že egyptský zájem o tento systém nemá souvislost s Izraelem, může ovšem mít vliv na budoucí konflikt. „Je to zkrátka odpověď Egypta na rostoucí výkony íránských raket,“ uvedl jeden izraelský představitel. (A nevěřte ničemu, co nebylo oficiálně popřeno... Převážně sunnitské arabské země vesměs pokládají Írán za hlavního nepřítele, jenž zřejmě předstihuje i Izrael; židovský stát totiž zjevně neusiluje o změny arabských vlád, zatímco Írán je podezříván ze snahy stát se regionálním hegemonem a „exportovat“ islámskou revoluci na úkor dnešních režimů do většiny arabských zemí; přestože tyto vlády tedy jistě necítí žádné zvláštní sympatie k Izraeli, proti Íránu s ním zřejmě pragmaticky spolupracují podle známého hesla o „nepříteli mého nepřítele“; je to poněkud paradoxní vzhledem k faktu, že za studené války to byl naopak Izrael, kdo kooperoval s íránskou monarchií a poté i islámskou republikou proti „společnému nepříteli“, tj. sunnitským Arabům; pozn. LVI)

V úterý The Jerusalem Post informoval, že podle údajů izraelských zpravodajských služeb má Islámská republika Írán blízko k testu jedné z domácích verzí severokorejské balistické rakety BM-25, která má dolet 3000 km. (BM-25, označovaná rovněž Musudan-1, Taepodong-X nebo Nodong-B, by snad měla být jakási severokorejská varianta ruské ponorkové rakety R-27 Zyb neboli SS-N-6; má údajně dostřel mezi 2500 a 4000 km a údajně byla prodána do Íránu, není však znám žádný její test, k dispozici jsou jen velice sporné informace a existují i pochybnosti, jestli nějaká taková raketa skutečně existuje; pozn. LVI)

Do vztahů mezi Teheránem a Káhirou zasáhlo nečekaně výrazné napětí letos v dubnu, a to po zprávách, že v Egyptě byla odhalena teroristická buňka Hizballáhu, která údajně působila pod rozkazy z Íránu a chystala útoky s cílem oslabit režim prezidenta Husního Múbaraka. (Ačkoliv tyto zprávy mohou být pravdivé, je vhodné mít na paměti, že mezi sunnitskými arabskými státy na straně jedné a Íránem na straně druhé „létají“ obvinění z teroristických útoků dosti často, takže je leckdy velmi obtížné rozeznat, co je vlastně skutečnost, co jen příslušně „přibarvená“ propaganda a co naprostý výmysl; pozn. LVI)

Egypt wants S-400 to counter Iran: ZDE

Vytisknout