Během minulých dvou týdnů Guler tento bod opakovaně zdůrazňoval. Při různých příležitostech vyjádřil nespokojenost Turecka s pomalým pokrokem v této věci a snažil se vyvinout tlak na evropské partnery. Turecko bylo spokojeno s výsledky lednového budapešťského summitu, kde EU podpořila projekt Nabucco vyčleněním 250 miliónů Euro, které mají konsorciu pomoci zajistit půjčky, a přálo si proces urychlit. S ohledem na fakt, že Turecko bylo hnací silou projektu, Guler prohlásil, že Evropané se zabývali drobnostmi, a pokud se Ankara ujme vedení, projekt bude dokončen během tří let. Tvrdil, že Evropané konečně pochopili, že by Turecko nemělo být redukováno na pouhou "tranzitní zemi" (Radikal, 1. února).

EU nicméně v polovině března debatovala o omezení fondů alokovaných pro Nabucco a jeho vynětí ze seznamu prioritních energetických projektů předtím, než případně dojde k rozhodnutí pokračovat v projektu. Guler řekl, žei kdyby EU ustoupila od finační podpory, plánovanou realizaci Nabucca to neovlivní.

Nicméně navzdory silné rétorice Guler nedokázal vysvětlit, jak Turecko uprostřed ekonomické krize vytvoří nezbytný fond. Předpokládá, že vzhledem k existenci politicko-strategického konsensu mohou být zbylé finanční problémy snadno vyřešeny. Jak ale ukázaly následné události, tento konsensus není zdaleka zaručen.

Celý článek v angličtině ZDE