Došlo k dohodě o sankcích proti tajným daňovým rájům a o přísnější globální regulaci finančního sektoru.

G20 se také zavázala věnovat na stimulaci globálního obchodu 250 miliard dolarů.

Barack Obama prohlásil summit za "bod obratu" ve snaze dosáhnout oživení ekonomiky a reformovat nefungující regulační systém.

Pokud však jde o opatření překračující horizont reakce na bezprostředně pociťované obtíže, zahrnují pouze určité zpřísnění regulace globálních finančních trhů.

Daňové ráje budou muset napříště vyhovět přísnějším pravidlům a budou muset fungovat transparentněji. Platy a odměny bankéřů budou podrobeny přísnější kontrole. Má vzniknout Výbor pro finanční stabilitu, který by měl spolu s Mezinárodním měnovým fondem zajistit přeshraniční spolupráci a zřídit pro finanční systém mechanismus včasného varování. Bude přísněji regulováno fungování podílových fondů a ratingových agentur. A byl odsouhlasen společný přístup k "vyčištění" toxických aktiv bank. Někteří komentátoři toto vše hodnotí jako konec anglosaského přístupu k bankovnictví a finančním trhům. Reakce opravdu autoritativních expertů však zatím chybějí, stejně jako podrobnosti odsouhlasených návrhů. A právě detaily regulačních opatření nakonec rozhodnou o tom, zda bude navržená globální regulace skutečně účinná, nebo půjde jen o formální výsledek superoptimistické politické deklarace zemí G20.

Anglosaské země musely každopádně slevit z původních představ a přistoupit na regulace prosazované kontinentální Evropou. Ta zase nakonec ustoupila a přislíbila poskytnout více peněz na stimulaci globální poptávky.

Výsledky summitu přivítaly poměrně příznivě sociálně orientované nevládní organizace jako Oxfam International nebo Save the Children, ale environmentální NGO jako Greenpeace naopak hovoří o ztracené příležitosti a vágních aspiracích.