16. 1. 2009
Britský ministr zahraničí:Strategie proti terorismu musí být všestranná. Včetně hospodářských investicVe čtvrtek se v Británii dostalo široké medializace projevu britského ministra zahraničí Davida Milibanda, v němž odmítl výraz George Bushe "válka proti terorismu". V projevu, který britský ministr zahraničí David Miliband pronesl v Bombaji, pouhých pět dnů před tím, než americký prezident Bush opustí úřad, argumentoval, že výraz "válka proti terorismu" napáchal víc škody než užitku. Zdůraznil, že al Kajda se snaží sjednotit proti Západu organizace, které mají navzájem jen máloco společného, a dodal, že Západ nesmí upadnout do pasti představy, že všichni teroristé bojují za tutéž kauzu. Ve čtvrtek poskytl z Indie David Miliband britskému rozhlasu na toto téma tento rozhovor: Moderátor: Jaké škody napáchalo užívání výrazu "válka proti terorismu"? |
Miliband: Existují tři důvody, proč zastávat názor, že "válka proti terorismu" není správný přístup jak bojovat proti terorismu v jeho kořenech, což samozřejmě musíme dělat. Zaprvé vzniká nebezpečí, že proti sobě sjednotíme naprosto odlišné organizace, které používají násilí. Zadruhé to vyvolává vojenskou reakci, přestože ve skutečnosti postatou boje proti terorismu musí být politický boj. A také vzniká nebezpečí, že si osvojíme absolutistický postoj, a skončíme v takových situacích, jaká vznikla v zálivu Guantánamo. Myslím, že to jsou ta nebezpečí. Myslím, že už posledních několik let britská vláda tento výraz vůbec nepoužívá. Máme daleko konvenčnější strategii proti terorismu v Afghánistánu i jinde a ta se používá všeobecně. Moderátor: Je možné, že jsme způsobili, že se proti nám organizace stmelily, že jsou teď vlivnější a ochotnější navzájem spolupracovat, než kdybychom bývali této strategie nepoužili? Miliband: Al Kajda samozřejmě tvrdí, že existuje jen jediný narativ. Je to narativ pociťovaných muslimských křivd, který má znamenat, aby se spojila Al Kajda s Tamilskými tygry i s kašmírskými separatisty. To prostě tak není. Jak víte, Bin Ladin včera vydal výzvu, aby lidé vedli svatou válku o Gazu. To je přesně ten druh oportunismu, jaký se dal očekávat. Je velmi důležité, abychom bin Ladinovi nedovolili sloučit celou řadu naprosto rozdílných kauz, jimiž je nutno zabývat se s každou úplně zvlášť samostatně, podle jejích vlastních charakteristik. A hlavně musíme podniknout kroky, abychom vykořenili násilný extremismus, který může ohrožovat všechny lidi. Moderátor: To ale nedělá jen bin Ladin, Izrael neustále spojuje veškeré své aktivity proti Hamasu s širším bojem proti al Kajdě. Používají tedy v Izraeli falešnou premisu? Miliband: Izraelská vláda argumentuje velmi jasně, že čelí hrozbě raket odpalovaných do Izraele. Nemyslím, že vaše spojení je správné. Je velmi důležité, jak se snažíme dělat něco proti teroristické hrozbě, abychom pochopili, že je nutno jednat velmi strategickým a jasným způsobem. Moderátor: Znamená to, že se mění způsob, jak budeme reagovat na všechny tyto nejrůznější podvratné organizace? Jestliže nemůžeme zlikvidovat terorismus zabíjením teroristů, jak proti němu máme bojovat? Miliband: Generál David Petraeus, americký generál v Iráku, mi řekl, že koalice v Iráku své problémy tam nevyřeší zabíjením. Měl absolutně pravdu. Myslím si, že během času, od 11. září 2001, jsme se o mnohém poučili. Že je nesmírně důležitý mnohostranný přístup. Potřebujeme velmi posílit svá bezpečnostní opatření. Také potřebujeme politický proces. A také je zapotřebí hospodářského rozvoje. A takovýto mnohostranný přístup je nyní jádrem britské strategie, ale také mezinárodní strategie. Moderátor: Znamená to také, že je potřebí s těmito organizacemi vyjednávat? Miliband: Musíme je rozdělit. Nezapomínejte na naši zkušenost s Irskou republikánskou armádou. Nakonec jsme jasně argumentovali, že IRA nemůže mít v jedné ruce hlasovací lístek a v druhé ruce samopal. Nakonec se IRA rozštěpila. Na ty, kteří bylo ochotni se podílet na politickém procesu, a ty, kteří nebyli. V Afghánistánu není Talibán jednotná organizace. Někteří jeho členové jsou motivováni ideologicky, spolupracují s Al Kajdou, jsou odhodláni používat násilí k prosazování svých cílů. Jiní s Talibanem spolupracují, protože se jim to vyplatí. Jsou to i místní zločinci, kteří dostávají od Talibanu peníze. Ti, kteří jsou ochotni žít podle ústavních pravidel, musejí být učiněni součástí politického systému. Moderátor: Takže jsme přijali nesprávnou strategii vůči Hamasu, když jsme zcela odmítli s ním jednat? Bylo by bývalo lepší s Hamasem vyjednávat? Miliband: Egyptská vláda vyjednává velmi těsně s Hamasem.
Moderátor: Ale až po mnoha letech, kdy všichni odmítali s ním mluvit. Miliband: No, Hamas uskutečnil puč, jímž svrhl demokraticky zvoleného prezidenta Palestinské správy. Od té doby se Hamas vyloučil z politického procesu. V rámci vyjednávání o vytvoření dvou států, které je nezbytné, je potřebí právo na existenci obou států uznat. Proto my po celou dobu říkáme, že Hamas má k jednání otevřené dveře, pokud uznají Izrael a přijmou zásady OOP, která odmítá násilí. Avšak chci zdůraznit, ohledně současné situace v Gaze, strašlivé situace, Egypt vyjednává s Hamasem a snaží se vytvořit základnu pro okamžité, trvalé a plně respektované příměří, které OSN tak hlasitě požadovala minulý týden a které, tragicky, ani jedna z obou stran dosud nerealizovala. Moderátor: Hovořil jste tento týden s představiteli muslimů v Británii o situaci v Gaze a přišlo varování od šéfa MI5, že hrozí nebezpečí radikalizace muslimského obyvatelstva v Británii kvůli tomu, co se děje v Palestině. Dělali jsme chybu v tom, že jsme nebyli schopni dobře pochopit, do jaké míry naše zahraniční politika ovlivňuje naše vlastní občany? Miliband: Myslím, že musíme uznat, že zahraničněpolitické problémy se mohou stát verbovacím nástrojem pro ty, kdo chtějí odsuzovat náš politický systém a násilně na něj útočit. Není pochyb, že největším verbovacím nástrojem pro extremismus v oblasti zahraniční politiky je skutečnost, že Palestinci nemají vlastní stát. A to je jedním z důvodů, proč je vytvoření dvou států na Blízkém východě, samostatný Palestinský stát a Izrael, je správné. Nejen proto, že jde o spravedlnost a bezpečnost pro Palestince i Izraelce, je to důležité i pro nás. Nesmíme skrývat, že ti, kdo chtějí užívat násilí, se budou snažit využívat zahraniční politiky jako verbovacího nástroje pro ně. Nám musejí ale být jasná fakta, nesmíme být obětí mýtů. Ohledně vlastního postavení. A musíme se podílet na řádné debatě v naší vlastní zemi. Nesmíme se jí stydět. Moderátor: Vzhledem k tomu, že Francouzi i Němci jsou na Blízkém východě a snaží se tam vyjednat příměří, neměl byste být i vy na Blízkém východě právě teď a neměl byste se snažit dělat víc? Miliband: Nemyslím si, že Francouzi a Němci jednají o příměří. Moderátor: No, vyvíjejí tam tlak, ne? Miliband: Podívejte se, my všichni vyvíjíme tlak. Proto jsme strávili tři dny v OSN. Proto jednal premiér Gordon Brown s egyptským prezidentem Mubarakem, který je skutečně klíčovým hráčem. Krize v Gaze pohltila lidi v Gaze, ohrožuje lidi v jižním Izraeli, ale ohrožuje nás všechny. Proto je diplomacie intenzivní. Ale musíme být upřímní, zatím to ještě nepřineslo výsledky. Moderátor: Vy jste minulý týden vyjednal rezoluci OSN, která požaduje okamžité příměří. Uplynulo pět dní a stále nevzniklo. To pro vás musí být velké zklamání. Neměl by Izrael reagovat na to, co požaduje OSN? Miliband: Máte absolutně pravdu. Požadavek příměří, který byl adresován jak Hamasu, tak Izraeli, není respektován a že jsem "zklamán", je velmi diplomatické slovo. Důležité je, že musíme dál zdůrazňovat, veřejně i v soukromí, jak nebezpečná je tato situace. |