Tak Karel Schwarzenberg pojede na Blízký východ. (Zmínil ovšem jenom Egypt.) Pojede jako ministr zahraničí země, která předsedá EU, píše Štěpán Steiger.< Co tam chce pořídit? Jako jediný ministr zahraničí nesouhlasil se všemi ostatními ministry EU v jejich požadavku okamžitého příměří v Gaze. Jeho veřejně vyslovené sympatie jsou na straně Izraele - tedy jedné ze dvou stran konfliktu. Co si proto myslí, že může docílit, nejde-li mu o zastavení bojů a konec zabíjení civilistů mašinérií vojensky nejmocnějšího státu na Blízkém východě?

Chce podpořit Mubaraka, aby i nadále Egypt uzavíral hranice proti uprchlíkům z Gazy? Chce pochválit Izrael, že Izraelci narazili do lodi s humanitární pomocí pro Gazu a odvlekli loď na Kypr? Když si teď představím, co by byl asi Schwarzenberg dělal, kdyby Česko předsedalo Unii v době rusko-gruzínské války, kdy jeho sympatie byly na straně Gruzie, jako jsou nyní na straně Izraele, nevím, jestli se mám smát nebo zaplakat. Jako soukromá osoba může projevovat svůj postoj jakkoliv. Ale proč se nechová jako diplomat, jímž podle úsudku mnohých prý je. Představuje teď jenom další úskalí českého předsednictví. Proč by nemohl zůstal doma, a namísto předstírání, že chce v konfliktu cosi podniknout, mohl by přece prostě říct, že jakmile bude Hamás odstraněn (což nyní Izrael prohlašuje jako cíl útoku, o jehož možnosti mnozí pochybují), pak je Česko - stane-li se tak před koncem jeho předsednictví - ochotno se s Izraelem podílet na nové výstavbě Gazy (mohli bychom dodat třeba buldozery na odklízení trosek)?