30. 12. 2008
Mezinárodní společenství by mělo izolovat Izrael a uvalit na něj tvrdé sankce jako v případě Jihoafrické republikyTřetím dnem pokračují izraelské nálety na neprodyšnou klec v Gaze. Téměř tři stovky Palestinců byly zabity, tisíc zraněno -- mezi nimi většina civilistů, jak uvedl publicista Ali Abunimah v článku publikovaném 29. prosince na stránkách Guardianu. "Izrael tvrdí, že většinu mrtvých tvoří teroristé z Hamasu. Ve skutečnosti jsou terčem útoku policejní stanice v hustě obydlených oblastech. |
Podle mezinárodního práva jsou policisté civilními osobami a útok na ně je válečným zločinem," konstatoval Abunimah (1). Na izraelské straně došlo k usmrcení jedné osoby a zranění sedmnácti dalších raketami odpalovanými z Gazy. Podle údajů izraelského ministerstva zahraničí zabily rakety kassam během posledních sedmi let patnáct lidí (2). Před několika týdny jsem dělal interview se šéfkou izraelské lidskoprávní organizace B'tselem Jessicou Montel, a ta uvedla, že před rokem byla bezpečnostní situace v izraelském městě Sderot mnohem vážnější. Izrael útočí na základny Hamasu a chce eliminovat odpalovače raket kassam. Stále, podobně jako jeho přívrženci, tvrdí, že toto hnutí chce zničit Izrael. Hamas je sice teroristická organizace mající na svém kontě mnoho zločinů, avšak na rozdíl od Izraele a Spojených států opakovaně hodlal akceptovat vznik dvou států -- palestinského a izraelského (3). Hamas vypověděl 19. prosince šest měsíců trvající příměří, které prostřednictvím Egypta uzavřel s Izraelem. Obě strany tento vratký smír porušovaly. Hamas požadoval, aby příměří platilo i na Západním břehu. Nestalo se a Izrael zde pokračoval v záboru palestinské půdy, demolici palestinských domů, zatýkání, věznění, a souběžně tu probíhal nenásilný odpor proti okupaci. Izrael navíc po uzavření smíru neumenšil strádání Gazy zmírněním drakonických sankcí, jež v průběhu několika posledních měsíců nabyly na intenzitě. Šéf Úřadu pro palestinské uprchlíky při OSN John Ging k tomu v listopadu poznamenal: "Lidé v Gaze z příměří neprofitovali, nebyly zde nastoleny podmínky, které by vedly k jejich důstojnému životu...Izrael nepovolil dodávky humanitární pomoci do Pásma....v průběhu několika dní nám došly zásoby potravin (4)." Sdělovací prostředky rády opomíjejí skutečnost, že Izrael uvrhl 1.5 milionu lidských bytostí do naprosté mizérie odmítnutím přísunu potravin, léků, paliva, energie, papíru, plastů, a dokonce školních potřeb. 5. listopadu Izrael uzavřel všechny přístupové cesty do Gazy. Pracovníci Úřadu pro palestinské uprchlíky 18. prosince přerušili veškeré dodávky potravin pro tři čtvrtě milionu Gazanů (5). Jaké utrpení musí tito lidé podstoupit, abychom pochopili, že od nich létají rakety v souvislosti s příšernou humanitární situací a frustrací? Izraelský deník Haaretz otiskl článek, ve kterém izraelský důstojník a klíčový velitel útoku Yoav Galant sdělil, že "hlavním úkolem celé operace je dosáhnout maximálních ztrát na nepřátelské straně a minimálních na naší straně (6)." Připomeňme si, že Izrael označil celé Pásmo za "nepřátelskou entitu". Jak máme vnímat izraelské letce, kteří z bezpečné výšky zabíjejí civilisty? Jaký je rozdíl mezi nimi a bojovníky z Hamasu? Je zvláštní, kolik hysterie provázelo zajetí jednoho izraelského vojáka před dvěma lety, zatímco nad stovkami mrtvých teroristů se mávne rukou, přestože jde o lidské bytosti. Pokud bude Izrael dál ničit palestinskou společnost v Gaze i na Západním břehu, je namístě na něj uvalit ekonomické, politické a diplomatické sankce, jak mezinárodní společenství s úspěchem učinilo v případě apartheidu v Jihoafrické republice v 80. letech minulého století. |