Moderátorka: Tak proč si tolik chlapců v pubertálním věku myslí, že je to v pořádku páchat dívkám fyzické násilí? Na You Tube se začínají objevovat klipy, v nichž jsou dívky před kamerou ponižovány, proti čemuž se někteří aktivisté snaží zasáhnout. Co se dá dělat proti tomu, aby se tomu všemu zamezilo? Joanna Sharpen je z organizace Greater London Domestic Violence Project, která se zabývá většinou mladými muži, a Nicola Harwin je předsedkyní organizace Women's Aid. Nicolo, jak interpretujete to, co jste právě slyšela? Co se to děje v mysli toho --náctiletého chlapce, o němž mluví ta dívka?

Nicola Harwin: Myslím, že stále žijeme v kultuře -- a to nakonec dokázala i předchozí vaše reportáž o pornografických časopisech - v níž hraje velkou roli složitá směsice faktorů. Někteří pubertální chlapci si dodnes myslí, že mohou dívky ovládat. Velmi patriarchálním způsobem. Nejsou to jen kulturní postoje, jde o to, do jaké míry jsou dívky a ženy považovány ve společnosti za sexuální majetek. Jde také o myšlenky a o vzory, s jakými se tito chlapci setkávají doma. To všechno jsou složité faktory. Je smutným faktem, že spousta mladých kluků si pořád myslí, že své dívky mohou ovládat.

Joanna Sharpen: Víme, že ne všichni mladí chlapci jsou agresivní a násilní, ale někteří z nich přijali za své velmi destruktivní sexistické signály o roli jednotlivých pohlaví a o partnerských vztazích a ohledně toho, co to znamená být muž. Z výzkumu už řadu let vyplývá, že mladí lidé dnes často nevědí, co to znamená, jaký je vlastně zdravý partnerský vztah. Třetina mladých lidí neví, jak má vypadat zdravý partnerský vztah, jak partnerský vztah utvořit. Existuje množství stereotypů a množství nátlaku od vrstevníků, aby se každý přizpůsobil tomu, co se považuje za "normální" vztah, ale ve skutečnosti jde o vztah velmi násilný. A i když mladí lidé nejsou sami násilní, všeobecně se považuje za normální, že si partneři navzájem páchají násilí. A násilí vůči ženám se často ospravedlňuje chováním oběti. Chlapci často tvrdí, že je v pořádku své dívce dát pár facek, například když jim byla nevěrná. Takže se oběti stále velmi často ještě obviňují. Toho jsme svědky při domácím násilí už dlouhou dobu. A hovoří se o různých věcech ve společnosti, jako jsou videohry, texty rockových písní a tak dále. Tyto věci nevyzývají k násilí, ale posilují existující negativní stereotypy a sexualizaci dívek.

Moderátorka: Nicolo, proč jste se rozhodli uspořádat tento výzkum právě nyní?

Nicola Harwin: Bylo to součástí kampaně, kterou jsme zahájili letos a kterou jsme nazvali Expect, Respect (Očekávajte, respektujte). Protože jsme si uvědomili, že problémy domácího násilí, které řešíme u dospělých, začínají ve velmi mladém věku s různým očekávání ohledně role jednotlivých pohlaví, jak to už řekla Joanna, v důsledku tlaků ve společnosti, a tak dále. A chtěli jsme udělat něco, co by snížilo množství domácího násilí. Také chceme pomoci mladým ženám, které jsou ohroženy násilím a podporovat úplně jiný postoj ke zdravým partnerským vztahům. Takže součástí projektu je kampaň zaměřená na mladé lidi. Vytvořili jsme zdroje na webu, vydáváme letáky, ale také chceme zjišťovat informace o postojích mladých chlapců a dívek. Na náš průzkum reagovaly hlavně dívky. Získali jsme informace o tom, co se děje dnes, v současnosti, a získané informace odráží naše znepokojení.

Moderátorka: Byli jste svými zjištěními překvapeni? Reakce se zdají být velmi podobné jako násilí mezi dospělými -- přesto, že domácí násilí je už tolik let trestným činem a hovoříme o těchto věcech veřejně už tak dlouho. Člověk by myslel, že by to lidem pomalu už mohlo začít docházet.

Nicola Harwin: Myslím, že tato situace existuje, protože se v podstatě vůbec nic nedělá pro mladé lidi. Genderové postoje a stereotypy vznikají ve velmi útlém věku. Součástí kampaně Expect, Respect, je také krabice nástrojů, kterou jsme připravili pro školy a učitele. Protože jsme od velmi útlého věku svědkem postojů ohledně toho, co mají správně dělat kluci, co mají správně dělat holky. A skoro nikdo neví, jak řekla Joanna, co je podstatou zdravého partnerského vztahu. Že máte právo na to cítit se v bezpečí. Že máte právo na to říct ne. Že máte právo na to vyjádřit svůj názor, změnit svůj názor na věc, že máte právo mít vůči sobě dobrý pocit, všechno to, co všechny ty mladé dívky, které nás kontaktovaly, prostě neměly. Měli jsme pocit, že musíme nějak vytvořit prostředí, v němž děti a mladí lidé mohou o těchto věcech hovořit.

Moderátorka: Joanno, co vám říkají --náctiletí chlapci, když hovoříte s někým, kdo se třeba choval násilně? Co takový kluk řekne?

Joanna Sharpen: Je to velmi složité. Myslím si, že mnoho mladých mužů si prostě neuvědomuje, že se chovají násilně a agresivně. A protože často nemají ve svém prostředí žádný zdravý vztah, podle kterého by mohli poměřovat, co dělají, a pokud vyrostli v násilné rodině, nevědí, jak vypadá normální zdravý vztah. Takže mnoho mladých lidí si ani neuvědomuje, že by mohl existovat nějaký problém. A když pracujete s těmito mladými chlapci, musíte pracovat s jejich postoji a s jejich přesvědčením, proč se takhle chovají, jaká je jejich motivace pro toto chování.

Moderátorka: Ale co na to říkají?

Joanna Sharpen: Je to těžké. Myslím, že si to většinou vůbec neuvědomují. Částečně jde o ovládání druhé osoby. Domácí násilí, ať jde o jakoukoliv věkovou skupinu, to je vždycky o moci a o snaze druhého ovládat. Jde o to, že se snaží získat to, co chtějí. Je to o tom, že chtějí někoho vlastnit. Je to o tom, že chtějí mít s někým vztah, o němž si myslí, že je láskyplný a plný respektu, ale ve skutečnosti to tak vůbec není.

Moderátorka: A do jaké míry ovlivňují například klipy na YouTube, v nichž jsou ponižovány ženy, myšlení mladých chlapců o ženách?

Joanna Sharpen: Internet je teď tak obrovský jev, je velmi lehké tam zveřejnit anonymně tyto videoklipy. Na YouTube byly zveřejněny i záběry, jak nějací mladí chlapci jednu ženu znásilnili. Trvalo to asi pět měsíců, než to bylo odstraněno. Takže tyto věci se dostávají k obrovskému množství lidí. Tradiční šikanování se nyní proměnilo v elektronické šikanování. Tomu nelze uniknout. Technologie se zneužívá k tomu, že se partnerka neustále kontroluje. V té ukázce, kterou jste použili, ohledně těch esemesek, to je přesný příklad toho, jak někoho stoprocentně kontrolovat. Z jednoho amerického průzkumu vyplynulo, že třicet procent 13 až 18-letých posílá esemesky během noci až třicetkrát za hodinu. Takže bohužel, i když je technologie brilantní, lze ji zneužívat mnoha způsoby, jak dál terorizovat mladé lidi.

Moderátorka: Nicolo, co by měly dělat školy?

Nicola Harwin: Je velmi vítané, že ministerstvo pro komunity a rodinu ve škole se právě rozhodlo, že jejich výuka by měla být ve škole povinná. V předmětu, kde se ve škole hovoří o sexu a o vztazích, se musí školy začít zabývat otázkou domácího násilí. Je opravdu nutné začít hovořit o tom, co je to zdravý partnerský vztah a dát dětem a mladým lidem prostor, aby na to reagovali. Joanna má pravdu. Internet je v současnosti nesmírně mocnou silou. Druhou věcí je to, že dívky se samy často dávají na internet sexualizovanými způsoby. Takže všechny tyhle otázky potřebují místo, kde by se o nich mohlo hovořit, kde by se mohly kriticky hodnotit a kde děti a mladí lidé začnou mít pocit, že mohou žít ve zdravých partnerských vztazích.