K akci došlo 4. prosince, kdy maskované ozbrojené komando s povolením k prohlídce obsadilo prostory Memorialu. Tři přítomní spolupracovníci ještě stačili telefonicky vyrozumět právního zástupce, tomu však nebyl dovolen přístup do kanceláře. Televiznímu štábu, který se pokoušel o totéž, bylo ve vstupu zabráněno násilím. Majetek Memorialu byl nakonec odvezen, aniž by došlo k jeho zaprotokolování, takže organizace zatím teprve zjišťuje, co všechno chybí.

Záminkou k prohlídce se stalo údajné spojení s listem, který byl mezitím zrušen. Obchodní ředitelka nevládní organizace Jelena Šemkova říká, že se zmíněným listem, který měl nesrovnalosti v účtech, nikdy nespolupracovali a jeho šéfredaktora neznají. Podle Šemkové se jednalo o provokaci, která práci Memorialu velmi poškodila. 20. listopadu se v prostorách kanceláře promítal dokumentární film "Rebelie: Aféra Litviněnko" věnovaný bývalému spolupracovníku ruských tajných služeb, který byl otráven poloniem, což může být jeden z důvodů razie.

Práci nevládních organizací v Rusku velmi komplikují nevypočitatelnost a chybějící transparentnost v jednání úřadů. "Problémem je, že stát nedodržuje zákony, nebo přijal takové zákony, které může vykládat libovolně. Zde jsou pravidla tak nejasná, že se podle nich nemůžete řídit, respektive i když se jimi řídíte, zůstává přesto otevřena možnost, aby si stát, který všechno řídí, věc vyložil tak nebo onak," komentuje událost vedoucí pobočky Heinrich Böll Stiftung v Moskvě Jens Siegert.

Současný i bývalý ruský prezident mnohokrát verbálně ocenili důležitost práce nevládních neziskových organizací pro modernizaci země. Šemkova zdůrazňuje, že Memorial je otevřen spolupráci s úřady a nepovažuje se za opozici. Avšak cíle organizace jsou pro úřady nezajímavé, a proto se ze své strany o spolupráci nesnaží. Podle ředitelky Memorialu si úřady vlastně přejí "formátovanou" občanskou společnost, která bude loajální a jejíž názory budou předem známy.

Obhájcům lidských práv však často nedůvěřuje ani obyvatelstvo. Ve státem kontrolovaných médiích je málo prostoru pro informování veřejnosti o občanské společnosti. Veřejnost je zčásti zastrašena brutalitou úřadů, zčásti nevládní organizace považuje za agentury opozičních politiků nebo zahraničních vlád. Proto lidé z Memorialu vedou boj za lidská práva osaměle, bez širší podpory. Zabavení archívu je však nezastavilo a v souvislosti se zásahem policie právě připravují žalobu.

Zdroj: ZDE