Že Všeobecná deklarace lidských práv není právně závazná, to se možná ví, a ví se i to, že se ve světě dost často jedná v rozporu s mnoha z těch třiceti článků Deklarace. Poukazují na to často různé mezinárodní organizace. Že se ale i v každodenním životě Spolkové republiky Německo často jedná proti lidským právům, na to se často rychle zapomíná. Jednoduchým důkazem je to, že se v Německu rozlišují tam žijící lidé nejen podle státní příslušnosti, ale i podle národnosti svých prarodičů. Pachateli různých trestných činů se podle médií stávají velmi rychle Turci, ačkoliv možná jsou to lidé, kteří se v Německu narodili a mají i německou státní příslušnost.

Ano, pro někoho jsou Romové "jen" Romové, Turci Turci a rusky mluvící lidé Rusáci, ačkoliv předkové těch "Romů" na tomto území žijí už stovky let, takzvaní "Turkové" byli, jestli vůbec, možná jednou v životě v Turecku jen na dovolené a i vystěhovalci z Ruska mají možná už léta německé pasy. Takto rasisticky ale jednají i někteří lidé, kteří si o sobě myslí, jací jsou to uvědomělí humanisté. S duchem lidských práv to ale nemá vůbec nic společného.

Tolik o našich lidumilech, a teď k těm fotbalistům, kteří mi vlastně poskytli důvod k této poznámce. Ano, hodně lidí v Německu hraje fotbal, ještě více lidí jsou fotbaloví fanoušci. A bezpochyby je i mezi nimi dost lidumilů, protože zájem o fotbal spojuje lidi ze všech tříd, všech pohlaví, ras, národností a náboženství. Jejich problémem někdy bývá však nejen to, že jiný fanoušek fandí jinému sportovnímu klubu. Často vadí i sexuální náklonnost některých fanoušků k témuž pohlaví. Homosexualita a fotbal byly v Německu dost dlouho neslučitelné. Platí to dnes vlastně ještě stoprocentně pro hráče -- muže, avšak lesbická náklonnost některých ženských hráčů je známa a dokonce je mlčky tolerována. Že k tomu dnes existují v Německu i oficiálně speciální skupiny fanoušků, jejichž členy jsou i lesbičky a homosexuálové, to je sice potěšitelné, ale zároveň je to stále ještě ukázkou toho, že sexuální náklonnost jejich členů by nebyla v tradičních fanouškovských fotbalových klubech tolerována.

Ano, lidská práva nejsou jen věcí OSN, ale i každodenního života. A já se ptám, jestli si na to někdy aspoň vzpomenete, když vidíte, slyšíte, nebo čtete, že proti nim jedná někdo ve Vaší blízkosti?