|
12. 12. 2008
Proč je pro mne Lisabonská smlouva nepřijatelnáNa přijetí Lisabonské smlouvy panují i zde diametrálně rozporné názory. Míru nesmiřitelnosti či přitakání této smlouvě si vysvětluji tím, jak dalece se nositelé těchto názorů cítí být buď ohroženi důsledky smlouvy - nebo naopak nadšeni z řady možností jejího "racionálního" využití. Nechci se však pouštět do důkladného rozboru i pro kované právníky velice dlouhé a "mazaně" napsané smlouvy, která má nahradit již odmítnutou evropskou ústavu, už jenom proto, že ani průměrným právníkem nejsem. To podrobné zkoumání nepovažuji dokonce vůbec za nutné, neboť k mému zásadnímu odmítnutí Lisabonské smlouvy nepotřebuji znát celý její text. Jsem totiž bývalým pracovníkem firmy, kterou vlastnili význační členové momentálně vládnoucí Občanské demokratické strany a proto si umím velmi snadno a docela živě představit - tak jako značná část mých spoluobčanů - jakými demokratickými metodami by byl velmi brzy ve většině výrobních podniků v ČR zaveden "po vzájemné dohodě" šedesátihodinový pracovní týden. |
|
Nedávno jsem si na těchto stránkách od pana Čulíka přečetl: * Proboha, vy to nevidíte? Ti europoslanci zastávali i vaše zájmy. Normální bylo, aby prezident odpověděl a vyložil své postoje, ne aby se byzantsky a ješitně urazil a pak to ještě ve svém národě začal zneužívat ve svůj prospěch. Velmi mne mrzí, že nemohu s tímto názorem souhlasit. Mé zájmy ani zájmy dětí mých - jakož i dětí většiny mých spoluobčanů - ti poslanci určitě nezastávali. Dokonce si myslím, že by bylo normální, kdyby na hradě byl prezident, jenž by hned po úvodních provokacích a otázkách přestal dbát diplomatického protokolu, vzal do ruky pověstný potěh a hnal pány europoslance z hradu svinským krokem i s tou jejich hvězdnatou vlajkou a opravdu povedenou smlouvou. |
