11. 12. 2008
Rusko a ČečenskoTi, kdo by se chtěli dovědět více o životě v Čečensku, nechť si přečtou článek, který vyšel minulý týden v časopise Novaja gazeta ZDE Ten článek slouží jako připomenutí, že existují určité otázky, které by se měly vznášet častěji. Jako například: |
Vzhledem k tomu, že bylo nutno ukončit první čečenskou válku, aby bylo zajištěno znovuzvolení prezidenta Jelcina r. 1996, proč bylo nutno zahájit r. 1999 druhou čečenskou válku, aby bylo v roce 2000 zajištěno zvolení Vladimíra Putina? Kdo zvítězil v druhé čečenské válce? První otázka je příliš složitá na to, aby se tu na ni dalo odpovědět, avšak druhá otázka si zaslouží pozornosti. Výsledek druhého čečenského konfliktu lze zřejmě nejlépe popsat jako svého druhu pakt s ďáblem mezi Kremlem na jedné straně a Ramzanem Kadyrovem a jeho společníky na straně druhé. V rámci tohoto paktu s ďáblem udržuje Kadyrov Čečensko aspoň formálně jako součást Ruské federace a organizuje pravidelné projevy loajality vůči Moskvě (jako například téměř stoprocentní podporu pro "správné" kandidáty v místních či celostátních volbách). Oplátkou za to dostává Kadyrov velké finanční částky a má více méně volnou ruku vládnout v Čečensku, jak se mu zachce. Zřejmě existují i další, otevřeně nevyslovené podmínky, například ohledně toho, jak daleko smí Kadyrov zajít při vynucování islámských hodnot v čečenské společnosti (nebo -- možná přesněji řečeno - "tradičních hodnot čečenských horalů"). Avšak jak se zdá, neexistují vůbec žádné meze ohledně toho, jak smí čečenský prezident naložit s veškerou opozicí v Čečensku a vůbec se v Čečensku nedodržují ani ústava, ani žádné zákony Ruské federace. Takže proč se vlastně vedla druhá čečenská válka? Mezitím dál pokračují doutnající konflikty v Ingušetsku, v Dagestánu a v částech severozápadního Kavkazu a jsou připomenutím problémů, které tento region zosobňuje. Etnické, náboženské a politické komplikace na Kavkaze vytvářejí dojem, že Balkán je proti tomu Skandinávií za deštivého nedělního odpoledne, a jestliže se západní mocnosti občas (r. 1912-13 a v devadesátých letech dvacátého století) pokusily vnutit Balkánu mír, na Kavkaze se udržoval Pax Rossica po dobu delší než 100 let, než se někdy kolem roku 1990 rozložil. Existují známky, že se Rusko snaží v regionu znovu zavést Pax Rossica a události ze srpna r. 2008 lze interpretovat v tomto světle. Komentátor Pavel Felgengauer nedávno argumentoval, že se Rusko možná pokusí dokončit dosud neukončený proces tím, že vyprovokuje další válku ZDE Pozitivnějším znamením by však mohlo být zveřejnění ruského plánu na vytvoření Komise pro severní Kavkaz, i když vzhledem k tomu, že členem této komise má být poslanec z každého z tří nezávislých států v Zakavkazí, asi z toho zůstane jen zbožné přání ZDE V každém případě, z historie vyplývá, že západní mocnosti nebudou namítat příliš silně proti tomu, co Rusko udělá na svém vlastním území, ale nebudou ochotny akceptovat ruské zásahy (a v žádném případě ruské ozbrojené zásahy) v těch státech, jejichž nezávislost je všeobecně uznávána. Avšak otázkou je: Jestliže nemá být přijatelné, aby Rusko udržovalo v tomto regionu mír, kdo jiný je ochotný nebo schopný to dělat? |