Začnu zmíněným Golgovým protimluvem, ten je ukázkový :

NADPIS

"Kdy se naučí Britské listy přijímat kritiku?"

VÝŇATEK Z TEXTU

"Jen Britské listy mají odvahu zajímat se o určitá témata. Jen Britské listy dávají prostor důležitým autorům, kteří jinak nejsou v etablovaných médiích vítáni. Jen Britské listy nejsou cenzurovány, proto tento článek tady vychází. Jen Britské listy dovolují, aby se na ně útočilo na jejich vlastních stránkách." Myslím si, že zde není třeba komentáře.

Nyní následují dva názory pana Golga, se kterými nesouhlasím.

Rád bych například věděl, co myslel tvrzením --

"Souhlasím však, že jsou Britské listy hysterické, vzhledem k tomu, že jsem jejich součástí už léta, a mohu to ilustrovat i docela velkým počtem vlastních článků."

Pokud, zde není nesoulad v překladu Golgova textu, je to docela zajímavá informace. Našla by se i zlomyslně vtipná konotace. Vyberu si tu věcnou - proč novinář Golgo dlouhodobě publikuje články v novinách, které označuje jednoznačně jako hysterické? Najde se někdo mezi čtenáři, který by chtěl publikovat svoje příspěvky v novinách, o kterých si myslí, že jsou hysterické?

Jinak si samozřejmě taky myslím, že některé články mají nádech určité přehnanosti, našly by se i články s hysterickými rysy, některé články se prostě nepovedou (nejsem přesvědčený ani o kvalitě tohoto svého příspěvku, no považuji jej za autentický). Je skutečně hysterie zásadní a základní rys BL? Je schopen pan Golgo věcně a konkrétně doložit toto hrubě zevšeobecňující a devalvující tvrzení?

Další kategorické tvrzení pana Golga, které mi přijde jako zavádějící a často vyprázdněné klišé kritiků BL -

"Dodal bych, že jsou Britské listy neuvěřitelně levicové, zřejmě proto, že údajně všechna ostatní česká média jsou pravicová - jako by Právo nehrálo žádnou roli - jejich novinky.cz mají větší počet čtenářů než MfDnes a Lidové noviny."

Myslím si, že pán Golgo se ve své potřebě škatulkovat mýlí. Vnímám BL především jako otevřené médium, které se snaží aplikovat zásadu "padni, komu padni". To, že se na BL listech objevují články jinak postavené než některé články např. v MFDnes a Lidových novin je pochopitelné.

Dovolím si tvrdit, že MFDnes a LN (politické komentáře) se často snaží o cílenou manipulaci veřejného mínění ve prospěch současné vládnoucí garnitury a určitých mocenských a finančních kruhů (především se jedná o otázku umístění radaru, daňová a zdravotnická "reforma", či dokonce místy vedou nestydatý politický boj ve prospěch "pravicové" ODS -- stačí si přečíst některé články p. Komárka, Musila, Steigerwalda, Jandourka, Palaty, Zvěřiny a dalších).

Pokud chápu novinařinu jako službu veřejnosti poskytovat čtenářům maximálně poctivé informace, otevřeným, poctivým a sebereflektujícím způsobem, pak tyto deníky často selhávají a vybízejí ke kritice. To není vina BL, že v těchto tzv. seriózních denících je v současné době často propagovaná či dokonce uměle vyživována a udržována při životě "pravicová" ideologie, navíc mnohdy neseriózním způsobem. (Ach, jak ten zemitý intelektuál Topolánek jim ty jejich "dobré" úmysly tak kazí.)

Považuji proto za přirozené, že se na BL objevují články, které se například snaží tyto pokřivené jevy či účelovou novinářskou tvorbu pojmenovávat či kritizovat. A je přirozené, že tato kritická reflexe pokřivených článků dnes "pravicových" svazáků není vnímána jako ta správně "pravicová" .

Myslím si, že Golgova kritika v těchto bodech je přinejmenším hodně zvláštní, ne-li primitivní. Britské listy lze vnímat jako médium, které, jak jsem už výše napsal, které především kritický sleduje kroky mocných (současná vládní politika, zájmy mocenských a finančních kruhů -- instalace radaru, zamýšlené privatizace nemocnic a zdravotních pojišťoven, strategických polostátních firem atd), které mohou a budou mít vliv na život většiny občanů této země. A naopak věřím, podle dosavadního stylu práce redakce BL, že v případě hypotetické vládní hegemonie levého politického spektra, které by se chovalo stejně morbidním způsobem jako tato současná vláda, by BL byly při svém stylu práce (otevřenost + kritika) označovány za neuvěřitelně pravicové a lživé.

Je proto hodně mentálně pohodlné a omezené popisovat BL jako levicové nebo pravicové. Protože BL si dovolí kritizovat dnešní, z mnoha stran masivně propagovanou, "pravicovou" ideologii či vládu, často demagogickou, účelovou či dokonce asociální, jsou levicové? Černá nebo bílá. Jiná varianta neexistuje? Není toto pohodlné škatulkování na pravicovost či levicovost známkou snížené schopnosti vnímat kontext doby a její skutečně aktuální problémy? Navíc, tady přece v jádru věci nejde o pravicovost či levicovost. Spíše jde o rozpoznání manipulací, polopravd, lží, skrytých záměrů (jednou větou - "vyděláme na tom všichni" nebo "zisk zefektivní zdravotnictví")...... předkládané čtenářům tzv. seriozními deníky, vládou, ......

Chápu, že v prostředí, kde je čtenář hlavních deníků pravidelně krmen rozhovory např. se správně orientovanými umělci, baviči, modelkami a sportovci, kteří často zdůrazňují svou někdy až za hrob "pravicovost" (správná IN image, strach o další zakázky, důvod neskonalého obdivu k panu Klausovi a jeho IN straně atd.), je pro některé spoluobčany těžké opustit toto do hlavy vtloukané škatulkování na pravicovost či levicovost. Buď - anebo. Černá -- bílá. Dobrý -- špatný. S námi -- nebo proti nám. Mobilizace. Navíc takto stavěné mediální prostředí vybízí k myšlenkovým závěrům, že co není nekriticky "pravicové", je asi levicové, NGOistické, tudíž OUT, komunistické, temné atd.. (Tudíž správně "pravicoví" kritici a komentátoři nemají potřebu vést s takto jimi označenými oponenty otevřenou diskuzi. Zato se lze dočkat velké míry nezdůvodněných ideologických frází, v horším případě nálepek a nadávek).

Britské listy to mají těžké. Kritizovat mocné, snaha odkrývat jejich záměry -- to se obecně nenosí nebo nevyplácí. BL se snaží být nekompromisní, nezaměstnávají charakterově flexibilní novináře s hypotékou, kteří stejně jako tato vláda potřebují klid na práci. Nabízí přesto mnohdy vysoce kvalitní články. A proto se s BL neargumentuje (ideologové nemají potřebu diskuze, která by mohla vést k obnažení skutečných úmyslů a záměrů) -- když, tak se používají např. devalvační nálepky, jednoduché mantry či výkřiky -- třeba ty o levicovosti.

Britské listy jsou doposud (a doufám, že budou nadále) především konstruktivně kritické, živé, OTEVŘENÉ, odvážné. BL mají velkou snahu nabídnout přesné příp. oboustranné informace. Věřím, že budou nadále schopny přiznat chybu, dávat prostor oponentovi -- nebo se o to snažit. Někdy nedokonale. Někdy asi uletí nebo jsou kontroverzní. Ale jsou doposud schopny otevřené sebereflexe. V těchto ohledech, pro mě zásadních, považuji BL za mimořádně kvalitní. To není ani pravicové, ani levicové.

Britské listy nemají za sebou profesionální redakci s desítkami pracovníků, proto lze chápat, že jejich články od čtenářů nemohou být vždy perfektní stylisticky, gramaticky, vysoce profesionální a vždy neosobní. A ani nejsou. Grafika BL taky není nejlepší. To je realita. V podmínkách omezených financí je otázkou, co je důležitější. Forma nebo obsah a poctivý přístup? Společenských tiskovin a internetových novin s lepší formou je na trhu dost. S lepším a autentickým obsahem rozhodně nikoliv.

Navíc si dovoluji tvrdit, že i ty mnohé nedokonalé články amatérů vydávané v BL, jsou dělány s daleko vyšší mírou osobní poctivostí a informační hodnoty než četné trapně pokleslé a aktivistické články a fejetony českých novinářských "profesionálů" známých ze stránek MFDnes či LN.