Britské listy bezdůvodně zaútočily na novinářku Hejdovou. Útočit na ni poukazem na kvalitu fóra na serveru, pro nějž píše, je neférové. Kritický článek měl být o knize a o argumentech Hejdové. Kritizovat namísto toho fórum, to není poctivý přístup k čtenářům.

Zadruhé, obviňovat Hejdovou z pravicovosti je prostě jen vtip. Hejdová je "intelektuál", který směřuje k levici, stejně jako většina lidí na FAMU i umělců. Ovšem já sám vím, že Britské listy reagují na kritiku, jako to dělá George Bush - popíráním a protiútokem.

Čulík sice píše, že Hejdová údajně nekritizuje jeho knihu, ale útočí osobně na autora či na Britské listy, avšak co dělá on sám jiného? A útočí na ideologii českých recenzentů. Tím, že odsuzuje Čulík recenzenty za to, že jsou údajně pravicoví, je odsuzuje za jejich odlišnou ideologii.

Kromě toho, mladí lidé v České republice, stejně jako v Americe či v Británii, nepasují tak těsně do ideologických svěracích kazajek.

Nelíbí se mi taky, když Čulík píše, že by recenzi dal trojku nebo čtyřku - tento argument oponenta podprahově diskvalifikuje: naznačuje, že oponent je začátečník, zatímco Čulík je univerzitním profesorem ve Skotsku. Hejdová se odvážila napsat, že je Čulík nahý. On argumentuje, že ona neví, co znamená být nahý a že to neumí pořádně vyjádřit. To je dětinský argument, který nepatří do civilizované diskuse, zejména proto, že jeho vlastní článek je stylisticky špatný, neobsahuje fakta a má nulovou novinářskou hodnotu. A je chybný i sociologicky.

Chtěl bych, aby mi Čulík našel články s obdobnými adjektivy v seriózních britských publikacích, kde se používají slova jako "pitomý" nebo "pitomost" a kde se píše, že všichni recenzenti jsou pravicoví. Takovýto článek by nepřijali k vydání nikde jinde než na jeho vlastním serveru.

Tato paušalizace je nebezpečná a neprofesionální. Stejně jako jeho nedemokratické "pozn. JČ", které mu poskytují neférovou výhodu nad oponenty.

V podstatě, i když nesouhlasím s některými argumenty Hejdové o Čulíkově knize, souhlasím s jinými jejími argumenty. Jsem teprve na str. 86, takže ji mohu jen těžko soudit. Souhlasím však, že jsou Britské listy hysterické, vzhledem k tomu, že jsem jejich součástí už léta, a mohu to ilustrovat i docela velkým počtem vlastních článků.

Dodal bych, že jsou Britské listy neuvěřitelně levicové, zřejmě proto, že údajně všechna ostatní česká média jsou pravicová - jako by Právo nehrálo žádnou roli - jejich novinky.cz mají větší počet čtenářů než MfDnes a Lidové noviny. Zároveň chci dodat, jak i Hejdová víceméně píše, že jsou Britské listy velmi důležité médium, víc než nezbytné v této adolescentní společnosti.

Úroveň článků v Britských listech se velmi různí, ale když vyloučíme četné články, které jsou ideologicky tendenční i ty, které jsou prostě hnusně napsané (Mám tu sám šest článků, které bych nikdy nenechal vydat, kdybych si je před odesláním řádně přečetl), je to pořád v českých médiích oáza. Jen Britské listy mají odvahu zajímat se o určitá témata. Jen Britské listy dávají prostor důležitým autorům, kteří jinak nejsou v etablovaných médiích vítáni. Jen Britské listy nejsou cenzurovány, proto tento článek tady vychází. Jen Britské listy dovolují, aby se na ně útočilo na jejich vlastních stránkách.

Britské listy jsou důležité, protože je čtou i ti, kteří je nemají rádi. Britské listy jsou jedním z nejdůležitějších hráčů v zázemí českých médií, protože je čtou novináři, kteří určují v zemi agendu, stejně jako je čtou politikové a tvůrci veřejného mínění. Britské listy jsou vlivné, navzdory svým slabostem i jejich nevyváženosti.

Ale je načase to zlepšit. To, co začalo jako svého druhu kolektivní blog, musí nyní vážněji dělat svou redakční práci. Nepřijímám výmluvu, že nejsou peníze, protože by bylo lze najít dobrého editora na celý rok za peníze, které Britské listy mají na účtu. Ty peníze by se měly používat, a nikoliv pouze schraňovat.

Je také načase pro Britské listy, aby filtrovaly kvalitu toho, co se tu vydává. Měly by také dostat novou grafickou úpravu, protože současná je už zastaralá a i když třeba není, je dobře známo, že každé médium, zejména v jednadvacátém století, potřebuje každé dva roky novou grafiku.

Ale nejdůležitější je, že by se BL měly přestat chovat jako adolescent a začít se chovat jako dospělý.

(Z angličtiny přeložil Jan Čulík. Mírně zkráceno.)