4. 2. 2008
Američané mají o radaru pochyby, Češi nikolivTovárnička na faktaKdyž se nedaří o něčem veřejnost přesvědčit, je nutné přesvědčit ji o tom, že už je přesvědčena. Veselý průzkum k otázce radarové základny v USA, který vypracoval STEM a jehož záměrem bylo co nejvíce vyjít vstříc klientovi (zadavateli průzkumu), obsahuje v sobě kromě jiného ještě jednu zajímavou a do očí bijící manipulaci, která se ocitá přímo v tom, co otázka staví před respondenta jako nezpochybnitelný fakt, od nějž se může odrazit. V otázce se tvrdí a předpokládá, že v případě radarové základny se jedná o "součást americké protiraketové obrany chránící USA i velkou část Evropy". Jak ukazují spory ohledně radarové základny, které pocházejí přímo z USA, tento předpoklad je nepotvrzenou tezí zastánců tohoto projektu, kterým se podařilo přesvědčit českou vládu natolik, že chtěla o tomto obecném blahu informovat veřejnost pomocí party techniků specializujících se na seřizování neklapajícího veřejného mínění. Jak je možné, že v USA, zemi, které má radarová základna sloužit především a hlavně (možná pouze), se vede diskuse o účinnosti tohoto systému, a Česká republika, která má být tímto technickým a politickým nadělením podarována, aniž by mohla potvrdit výhody a vyvrátit nevýhody této spolupráce, zastává stále oficiální stanovisko o naprosté prospěšnosti a naprosté neškodnosti tohoto systému? |
Zeptají se pánové z vlády svých amerických partnerů na jednání o možné smlouvě, jak je to vlastně s vnitřní kritikou amerického systému a ověří si, zda je možné vyvrátit to, co je kritizováno? Nebo se budou jako "správní Češi" povznášet nad tím, jak jim mocný přítel s uspokojením pochlebuje, protože tak levné politické spřízněnce by nezískal ani v zemích subsaharské Afriky? Snaha vlády získat si přízeň veřejnosti pomocí PR agentů (kteří se chovali přesně jako vládní zmocněnci ničím se neodlišující od politických obhájců radaru) vedla k tomu, že maximum této snahy vyústilo v průhledně manipulativní průzkum s výsledkem, v němž stále jasná převaha obyvatel radar odmítá. To je ale ubohý výsledek, stejně jako celé toto vládní zadání. STEM zasahujeJe zajímavé, jak se marketingové průzkumy liší od těch, které se zaobírají veřejným míněním. V marketingovém průzkumu si zadavatel často přeje zjistit banality o tom, jak zabalenou by lidé chtěli čokoládovou tyčinku, ale vždycky chce znát pravdu. Kdyby se ji nedozvěděl, udělá obal, který se nebude prodávat. V marketingovém průzkumu je tedy skutečně velmi těžké položit otázku správně, protože úkolem je zjistit skutečnost. Průzkumy veřejného mínění, alespoň takové, jako dělal STEM pro vládu, tohle kritérium na prvním místě nemají. Práce společnosti STEM pro zadavatele, jehož cílem je ukázat vládě, jak se pohnulo veřejné mínění směrem k poslušnosti, je dobrým příkladem toho, že důležité je pokládat otázku v souladu s tím, co zadavatel chce potvrdit. Zadavatel v tomto případě rozhodně neměl zájem o pravdu, ale o certifikát pro obhajobu svých kroků s razítkem, kterému se věří. To je od objektivního obrazu, jak se STEM snažil toto svoje dílo prezentovat, vzdáleno hodně daleko. Podívejte se, co umímeJe samozřejmě možné ptát se, jak je možné, že STEM takto hazarduje s tím nejcennějším, co má, tedy s pověstí profesionálního průzkumníka v oblasti veřejného mínění. Ale ten hazard pravděpodobně není tak velký, jak se zdá. Zejména proto ne, že STEM projevil jednu velmi důležitou schopnost -- udělat průzkum "na míru" klientovi. To je samozřejmě velmi žádaná služba pro každého, kdo potřebuje mít v ruce "fakta", která potřebuje. Díky průzkumu STEM mohl pan Klvaňa prohlásit, že byla "prolomena psychologická hranice padesáti procent" mezi odpůrci radarové základny v ČR a stejně tak může politická strana na základě jiného povedeného průzkumu prohlásit, že její preference stoupají, ministerstvo může tvrdit, že nějaké opatření je založeno na potřebách obyvatel, veřejně financovaná organizace může poukazovat na své úspěchy, vlivová "nezisková" organizace může čerpat odůvodnění pro svou práci atd. Není to nakonec pro STEM skvělá reklama? |