Tato debata v Praze mně připomněla prezidentskou debatu, na kterou jsem se díval v roce 2000 v americké televizi. George Bush vystoupil ve své oblíbené roli "bodrého muže z lidu", který se náhodou narodil v bohaté rodině. Al Gore obracel oči v sloup a vzdychal nad jeho blbostmi, a vypadal jako "ňákej intelektuál".

A podle toho dopadl. Nezvolili ho. Přesněji řečeno, dostal malou většinu, která se machinacemi a soudními rozhodnutími dala zpochybnit.

Schopnost vyjádřit emoce je pro politika nenahraditelná. Uměním je odhadnout správný stupeň pro danou situaci. Příliš mnoho, třeba i jen jedna slza v dosahu kamery, může zničit naději na zvolení. Debaty, v nichž vidíme kandidáty vedle sebe, jsou tím nejlepším prostředkem jak dva politiky srovnat.

Jde zde o neverbální komunikaci, "body language" (řeč těla) a o tón, spíše než o význam slov. Z tohoto hlediska, Švejnar jasně vyhrál. Zdvořile naslouchal, jen s náznakem ironického úsměvu, ale když dostal slovo, vždy odpověděl k věci, krátce, výmluvně a rozhodně. Vedle něho, Klaus gestikuloval, dokonce se i šklebil, někdy se neovládl a skočil oponentu do řeči. Jeho odpovědi měly formu: "Obecně je to tak, ale v tomto případě to je naopak".

Takže Klaus by podle amerických kriterií naprosto prohrál. Ovšem tohoto prezidenta budou volit čeští volitelé, kteří žijí v české společnosti, kde zvyky a pravidla mezilidského styku jsou jiné. Gestikulace a posunky, které jsou obvyklé až žádoucí třeba v Itálii a v ČR, se považují v anglosaské společnosti za přehnané. Zde může být Klausova názornější výraznost výhodou.

Tento faktor, totiž jiné kulturní zázemí, vysvětlí i subtilní posuny významu některých slov, když se přeloží z angličtiny do obstojné češtiny. Příkladem toho je výraz "formální demokracie", který v americké angličtině znamená spíše "demokracie jen formální", tj. demokracie, která sice jede podle pravidel, ale nemá plné spektrum volného tisku, informované diskuze a občanské angažovanosti, takže jí chybí podstata či substance . To komentuje pan Kotrba ve svém článku.

Takže, z praktického, pragmatického hlediska, posuzujeme-li schopnost zastupovat republiku ve světě, Švejnar by měl nespornou výhodu proti Klausovi. Mluví totiž světovou, mezinárodní řečí, nejen slovy, ale i chováním. Rozdíl v kultuře chování pomalu mizí, ale je stále zřetelný. Češi se učí kulturu světa víc než svět si zvyká na české manýry. Proces není symetrický, ale je propustný v obou směrech.

Prezident má i jiné funkce než vysvětlit Česko světu. Měl by pečovat o duši národa, interpretovat dění světa do českého kontextu a v případě potřeby, pronést k národu moudrá slova.

Tak tomu bylo na začátku. Kdysi dávno, když ještě TGM chodil po zemi, coby málo známý profesůrek, vypukl v zemích českých spor o rukopisy. Masaryk nebyl filolog, ale byl vzdělaný člověk a bylo mu jasné, že otázky dne, otázky typu:

"jsme malí, slabí ...?
.. Ale máme slavnou minulost?
..Náš vztah k ostatnímu světu = 'Evropská otázka .."

jsou otázky politické. Pravost rukopisů, to byla otázka vědecké pravdy. Masaryk neváhal, neřídil se veřejným míněním, ale použil své definice pravdy a řekl pravdu. Rukopisy jsou padělek. Dnes, víc než o 100 let později, jeho chápání stále platí. U nás i ve světě.

Posttraumatický syndrom české politiky

Post-traumatická stresová porucha (Post Traumatic Stress Disorder, PTSD) české společnosti byla způsobena traumatickým zážitkem komunismu. Syndrom se projevuje fixací na minulost. Mysl přemílá, znovu a znovu, vzpomínky na traumatické zkušenosti a promítá je i na současné problémy. Politické spektrum se jeví zploštěné na jedinou dimenzi, v našem případě na rozměr od levice k pravici, od Východu k Západu, který byl během studené války dominantní.

Ostatní dimenze, autorita státu versus svoboda jedince, ochota vyjednávat versus jednat z pozice síly (dove-hawk dimension) ... mizí ze zorného pole.

Pokud nevidíte rozdíl mezi Klausem a Švejnarem, může to být tím, že trpíte tímto jednorozměrným viděním politického spektra, které je důsledek prožitého traumatu. Můžete namítnout

Ti, kteří si nepamatují minulost, musejí opakovat své chyby
"Those who cannot remember the past are condemned to repeat it"

ale já mohu trumfovat citátem Marka Twaina:

Historie se neopakuje, nanejvýš se někdy rýmuje
"History doesn't repeat itself - at best it sometimes rhymes"

Prezident Klaus a profesor Švejnar se neliší v dimenzi levice-pravice, oba jsou pravičáci, ale liší se výrazně v druhém rozměru, v dimenzi, která se týká autority státu proti svobodě jednotlivce. V univerzální klasifikaci je prezident Klaus libertarian , člověk který chce omezit funkci a tím i velikost vlády na nezbytné minimum. (Pozn. red. Aspoň to o sobě tvrdí, činy jsou spíš jiné.) Libertariáni se liší od neocons , jako je George Bush nebo v ČR Schwarzenberg a Vondra, i tím, že nepodporují zahraniční intervence a budování hegemonie. Libertarián se nesmí plést nesmí s liberálem, kterýžto výraz v americké terminologii znamená levičák, a je dnes v Americe užíván spíše jako nadávka.

Ve srovnání s Klausem se Švejnar jeví jako centrista, což lze vidět v jeho názorech na sociální stát a otázky ekologie. President Klaus řekl že jeho názor, totiž že si nemusíme dělat starosti s globálním oteplováním, "podporuje drtivá většina odborníků". To souhlasí s jeho ideologií, podle níž stát nemá zasahovat do ekonomie. Profesor Švejnar označil jeho názor za extrémní. Je možné diskutovat o tom zda mezinárodní panel OSN, tedy IPCC, je politická, nebo vědecká organisace. OSN, které jej svolalo, je politické sdružení, a některé vlády mají jiné zájmy než my.

Ale jsou i jiné organisace, které se k otázce vyjádřily, např Svaz amerických fyziků, který zveřejnil toto prohlášení:

Otázka tedy je, jaké důsledky pro ČR, její obraz a její posici ve světě, by mělo zvolení presidenta, který dokáže takto, mávnutím ruky, zatratit a ignorovat současné vědecké poznání.

Blízká budoucnost ČR a svět

Náš hlavní spojenec, supervelmoc a jistá záruka naší svobody, Spojené státy, budou v tomto roce přepřahat:

Pět z osmi kandidátů na amerického presidenta chce omezit emise skleníkových plynů
Všichni demokraté Obama, Clinton, Edwards,
chtějí do roku 2050 omezit emise skleníkových plynů na 80% úrovně roku 1999.

Evropské schema zdanění emisí, ETS, a americký "cap-and-trade" systém , již fungují, fungují obdobně, a zatím nezávazně. Pokud se potvrdí současné odhady vlivu skleníkových plynů na podnebí, problémy s alternativními zdroje energie, a negativní dopady změn na ekonomii a lidské zdraví, systémy se sjednotí, rozšíří po celé Zemi a stanou se závazné.

Ale potvrdí se?
Nevíme - a proto měříme

Až naměříme a pochopíme, pak se moudře rozhodneme co dělat. Možná víc, možná nic. A kdo jsme my? No přece lidé: Francouzi, Němci, Američani (Republikáni i Demokraté) a dokonce i Číňani.

A Češi? No, to se uvidí. Třeba pan prezident pod tíhou důkazů změní svůj názor, třeba bude jiný prezident. Obé je nepravděpodobné, ale vyčkáme a uvidíme, co nám volitelé připraví. USA přišly již v roce 2003 s návrhem na koordinaci národních systémů a vytvoření globálního systému na pozorování Země. Dnes spolupracuje 60 zemí a 47 vědeckých organizací na takovém systému , systému GEOSS.

Jak NASA tak ESA, americká a evropská organisace pro výzkum vesmíru, se aktivně podílejí na tomto projektu.

Chceme, aby mladá generace Čechů se této světové spolupráce, tohoto úsilí o pochopení a porozumění světa v němž žijeme, účastnila, nebo chceme, aby seděla za pecí, protože český prezident ví už předem, jaký bude výsledek těchto měření? Odkazy odkazy o GEOSSu jsou anglicky, ale mají hodně obrazového materiálu, které ilustrují rozsah tohoto projektu.

Svět se vyvíjí a mění

Článek Sbohem hegemonii střídá neoconský plán PNAC který se pokusila uskutečnit Bushova vláda. Tento článek je z dílny "Nové americké nadace" , která zaměstnává politology levé i pravé orientace, a i slavného filosofa Fukuyamu. Program popisuje nový vztah k EU, vztah, kde je EU partner, ne hrozba či konkurence, kterou by Spojené státy chtěly ovládat, nebo aspoň její vývoj zpomalit. Vlastně ten program není úplně nový. Tento program vypustil "neo" ze slova neoconservative a popisuje nám klasickou konzervativní Ameriku, Ameriku kterou si mnozí z nás pamatují z doby před Bushovým experimentem. Historie se neopakuje, ale někdy se rýmuje. Myslím, že ten příští verš se bude rýmovat s Amerikou, kterou jsme se naučili obdivovat a mnozí i mít rádi. Ale bude se ČR rýmovat s tou novou Amerikou, s EU, a s ostatním světem?

Já bych chtěl prezidenta, který dokáže rozeznat a říci pravdu. I tu vědeckou, i tu lidskou. Tak, aby ji národ slyšel a pochopil.

To nebude snadné. Přeji mu úspěch.

ODKAZY

• Co je pravda?
  "Pravda je to, co bezpečně a kriticky víme, co je skutečnost uvědomělá.."
  Zdroj: O Čapkových hovorech s TGM, sborník., K vydání připravili S. Čmejrková a F. Daneš, Academia, Praha 1994, 184 str.
  
  Některým lidem se rozbřesklo teprve, když Karel Čapek k heslu "Pravda vítězí" dodal: "ale dá to fušku". Karel Čapek o TGM
• Oficiální výrok rady Americké fyzikální společnosti o změně podnebí
  American Physical Society = APS je nepolitická profesionální organizace, která sdružuje fyziky, pracující v USA. Není finacována vládou, ale příspěvky členů a výtěžkem z vydávání odborných (referovaných, tedy peer reviwed) časopisů.
  "... The APS also urges governments, universities, national laboratories and its membership to support policies and actions that will reduce the emission of ... Přeložil Peter Frish
• GEO a GEOSS: Globální systém k pozorování Země
  GEO je mezinárodní, mezivládní organisace, která během nastávajících deseti let vybuduje GEOSS.
  GEOSS, Global Earth Observing System of Systems, je systém na pozorování Země.
  GEOSS projekt a organizace, které na něm spolupracují, je popsán ve Wikipedii a ilustrován na serveru climatescience.gov
  ICOS část GEOSSu, který měří cyklus uhlíku o jeho oxidů, je popsán ZDE
  ESA příspěvek je popsán ZDE
  příspěvek amerických agentur, NASA, EPA, NOAA je popsán ZDE .