Jsem pravidelným čtenářem Vašich internetových "novin" a rovnou dodám, že je považují jeden z nejlepších alternativních zdrojů informací svého druhu na českém internetu, píše Jiří Otáhal. Námitky o nevyváženosti či spornosti naprosto neberu. Čtenář by neměl být idiot a měl by vědět, že média nepřinášejí Pravdu, ale pouze informace, Blisty nevyjímaje. Zaujme-li mne nějaká z informací, obvykle si ji porovnávám s dalšími zdroji, zjistím si něco o autorovi, atd.. Pokud má pro člověk zájem se ve věcech veřejných jakkoliv angažovat, tak je takový postup nutností.

Ale k jádru věci. Z poznámky pod textem pana Jemelíka mám pocit, že buď podceňujete čtenáře, nebo jste podlehl nemoci z povolání, popřípadě obojí. Je opravdu nutné, aby Blisty pod autorskými články vydávaly svá stanoviska k tvůrčí motivaci autorů? Fanda Václava Klause opravdu, ale opravdu nejsem...

Poznámka ŠOK: Ano, je to nutné a Britské listy v tom budou pokračovat. Ne každý čtenář je nadán schopnostmi samostatného úsudku v posouzení informací z oblastí, které nepatří k jeho odbornosti, ne každý může být odborníkem. Čtenář ale očekává serióznost redakce. Podle výzkumů veřejného mínění CVVM z května 2007 dvě třetiny čtenářů věří médiím (televize 68 % a noviny 54 %, rozhlas 71%). Tato podpora je stabilní v rozmezí 54-72% od roku 1995. Pouze u novin klesá od června 2005 k současné hodnotě. Odpovědností novinářů je přinášet informace férově a zasazené do kontextu bez klamavých úmyslů, zatajování informací a obchodování s informacemi. Víra v informace přinášené médii je v protikladu k samostatnému kritickému posouzení i u profesionálně vybavených a vyškolených čtenářů/diváků/posluchačů, mnohdy i u novinářů samotných. Neúplná informace nebo informace mimo kontext je ale dezinformací.

CVVM: Média ve výzkumu veřejného mínění ZDEZDEZDEZDE

Podle jiných zdrojů je tři čtvrtiny obsahu médií ovlivněno více či méně řízenou komunikací - technologiemi public relations, media lobbing, product placement a dalšími postupy, odporujícími férovému posouzení informací redakcí a férovému předložení čtenáři. Britské listy tiskové zprávy kreativně nepřepracovávají do podoby redakčních článků jako jiná média v ČR, přední "seriózní" deníky nevyjímaje, ale zveřejňují je jako názory jejich tvůrců. Pokud autor neuvede svůj konflikt zájmů sám, uvede jej za něj redakce. Přesto nemá důvod jeho postoj k politickým událostem cenzurovat, pokud jeho texty neodporují zákonům ČR.