18. 10. 2007
Nepohodlná pravda o Al GoroviBývalý neúspěšný kandidát na prezidentské křeslo amerického prezidenta Al Gore byl minulý týden vyznamenán Nobelovou cenou za mír pro svou celoživotní a naprostou oddanost ekologii a matičce zemi. Tento fakt jen znovu potvrzuje mimořádné znehodnocení sysifovské práce tisíců ekologických i politických aktivistů, ohroženého disentu a dalších bezejmenných nekorunovaných laureátů. |
Když Gore po dobu osmi let zastával místo viceprezidenta ve vládě Billa Clintona, měl na starosti enviromentální portfolio. V této funkci se však moc neosvědčil. Zato jeho rodina i on sám měli vřelé vztahy s ropnými společnostmi. Gore vyvíjel soustavný tlak na Clintona, aby byla těmto korporacím postoupena dvě ropná naleziště ve Wyomingu a Kalifornii, jejichž vlastníkem a správcem byl dosud stát, a to se mu v posledku podařilo.Od poloviny 80. let minulého století zatvrzele tvrdil, že pravidla volného trhu poskytují léčebné kúry ekologickým chorobám, a to až do 90.let, kdy v sobě objevil enviromentálního guru. NAFTA -- Severoamerická zóna volného obchodu -- jejímiž členy jsou Kanada, USA a Mexiko, uvedena v platnost s počátkem roku 1994 Clintonovým kabinetem, představovala ekonomický přínos obchodním, bankovním a právnickým elitám, zatímco miliony lidí pracující na nižších pozicích, zejména dělníci a malí farmáři ve všech třech státech, přišly o živobytí díky strukturálním úpravám a rozsáhlé konfiskaci zemědělské půdy nadnárodním kapitálem. S NAFTA přišly ruku v ruce s ekonomickými katastrofami i ekologické pohromy. Nadnárodní koncerny především ze Spojených států bez obchodních bariér využily levnou pracovní sílu v Mexiku, kde neexistovaly fixní regule ohledně ekologických standardů. NAFTA se podařilo husarský kousek -- podminovat řadu enviromentálních zákonů ve Spojených státech samotných. Al Gore během prezidentské debaty s Ross Perotem v show Larryho Kinga na CNN v roce 1993 tvrdě lobboval za prosazení NAFTA. Zákon byl díky urputné snaze nositele Nobelovy ceny za mír přijat v Kongresu. Clintonova administrativa úspěšně odmítla ratifikovat Kjótský protokol. Na počátku roku 1997 viceprezident Gore, který přímo kontroloval enviromentální politiku Clintonovy vlády, prohlásil, že Spojené státy nechtějí přijmout pravidla Protokolu, dokud je neakceptuje "více" rozvojových zemí, ačkoli USA nejvíc znečišťují planetu. Bylo třeba se revanšovat obřím ropným společnostem za dolarové dotace poskytnuté Clintonově vládě. Později téhož roku však Gore symbolicky Protokol podepsal, aniž by se to dotklo jeho ruinujících ropných společníků. Clinton a Gore odmítali postoupit návrh o schválení Kjótského protokolu do republikány kontrolovaného Senátu. Nositel Nobelovy ceny za mír za významnou práci pro zdraví planety Al Gore hrál primární roli v odmítnutí ratifikovat Kjótský protokol.. Co si můžeme myslet Gorových zelených aktivitách ve světle jeho antiekologických snah v době, kdy představoval druhého nejmocnějšího muže planety? Globální oteplování je palčivý problém, ale i pan Gore a jemu podobní mesiášové. |