Atentát údajně mají provést sebevražední atentátníci. Analytici amerického centra Stratfor předpokládají, že zdrojem jsou americké tajné služby. Podle jejich názoru americké úřady tak učinily proto, že chtějí návštěvu ruského prezidenta v Íránu překazit.

Analytici předpokládají, že USA nechtěly informace hrozícím atentátu zveřejňovat, protože nechtějí příliš přitahovat pozornost k summitu kaspických států v Teheránu, kterého se Putin chce zúčastnit. Proto podle mínění amerických analytiků únik informace zorganizovaly právě ruské tajné služby. Experti Stratfor předpokládají, že „únik“ byl uskutečněn záměrně, aby přitáhl větší pozornost k teheránskému setkání, což se vůbec nelíbí USA. Zdroj agentury Novosti pak také později oznámil, že informace o atentátu nebyly získány od Američanů.

Podle internetového media Gazeta.ru bylo oznámení o možném atentátu na ruského prezidenta naplánováno s cílem přitáhnout pozornost veřejnosti právě k jeho příjezdu do Teheránu. Upozorňuje také, že informace o příjezdu Putina nebyla dříve oznámena. První informace o tom, že Putin přijede do Teheránu byla zveřejněna teprve 13. října, tedy po skončení rozhovorů s americkou delegací v Moskvě vedenou C. Riceovou.

Je nepochybné, že jak Moskva, tak Teherán dávají nadcházející návštěvě mimořádný význam. Je to poprvé od roku 1943, od známé Teheránské konference tří mocností, kdy do Teheránu přijíždí představitel Ruska (resp. SSSR).

O návštěvě Putina v Teheránu se hovoří již dlouho, ale z různých příčin se stále odkládala. Dnes však jde o konferenci kaspických států – Kazachstánu, Ázerbájdžánu, Turkménie, Iránu a Ruska, kde se má posoudit konvence o statutu Kaspického moře, protože již dvakrát se tyto státy pokoušely rozdělit si dno Kaspiku, ale bezúspěšně.

Předpokládá se, že hlavní však budou dvoustranné konzultace íránsko – ruské. Zejména by mělo jít o dokončení výstavby atomové elektrárny v Bušehru (práce byly zastaveny, neboť Írán nezaplatil Rusku za provedené práce). Může však jít i o návrh na výstavbu dalších dvou atomových elektráren (za čtyři miliardy dolarů). V delegaci ruského prezidenta je proto také S. Kirijenko, předseda Rosatomu (odpovídá za provoz a výstavbu atomových elektráren)

Podle některých politologů ruského prezidenta žádali vyvinout tlak na Írán kvůli jeho jadernému programu také francouzský prezident Sarkozy i německá kancléřka Merkelová.

Taková aktivita ruské strany se sotva může líbit Američanům. Ovšem jen těžko to bude ruské straně vadit, zejména když po setkání s ruským prezidentem vyzvala C.Riceová k urychlení prací na rozvinutí systému PRO v Evropě, kterou ruská strana považuje za hrozbu vůči Rusku. Podle ruských medií právě zprávy o hrozícím atentátu dávají nastávající konferenci daleko větší mezinárodní význam, než tomu bylo dosud a mohou ukázat světové veřejnosti, že ruská strana se může spoléhat na konstruktivní dialog a ukázat i ústupky ze strany Teheránu stejně jako se Írán může ukázat v pozitivním světle a to ve chvílích, kdy sílí hlasy o možné vojenské operaci proti němu.

Охота на Путина: СМИ сообщили о подготовке покушения на президента РФ в Тегеране ZDE