Důvodů, proč se Afghánistán vykazuje "menším strádáním", je několik. Je zde o mnoho méně okupačních vojsk než v Iráku, a ta jsou uzavřena v městských oblastech. Přítomnost okupantů ve venkovských oblastech není tak patrná a kolem 75% země je infiltrováno různými povstaleckými skupinami vedle sil Talibů. Třeba zdůraznit, že ne všechny povstalecké šiky patří k Talibanu. I když Taliban sdružuje nejvíce guerillových skupin a představuje signifikantní procento odporu proti NATO, operuje v Afghánistánu například Islámská strana G. Hekmatyara v provincii Kunduz, národní odpor vedený J. Hakkanim, Al Kajda, pašeráci opia a další.

Čím dál tím více obyvatelstva zavrhuje Karzaího centrální vládu a kvůli zločinům NATO se připojuje k těmto i dalším povstaleckým skupinám. Koaliční vojska se v rámci tažení proti drogám zaměřují na likvidaci opiových plantáží, ale i jiné zemědělské půdy, a tak mnoho rolníků přichází o poslední možnost obživy a je sycen jeho sentiment. Někteří žoldáci, najatí americkými firmami k ničení opiových polí (firma DynCorp kupříkladu), se sdružují do terorizujících tlup -- vraždí, plení, znásilňují -- a to zcela beztrestně. Demonstrace proti okupaci jsou standardně potlačovány, aniž by se vznesl oblak odsudku jako v případě Barmy.

V současnosti je odpor proti okupaci země čtyřikrát větší, než tomu bylo v září 2001. Zpráva tzv. Senlis Council , organizace monitorující situaci ve válečném Afghánistánu, uvádí, že se během šesti let pacifikační mise NATO povstalcům podařilo infiltrovat 75% země. Senlis Council i OSN po právu pranýřují zvěrstva, páchaná Talibanem a ostatními guerillami, která se v průběhu let dramaticky navýšila. Příčinou této žalostné situace může být skutečnost, že mnoho pracovníků Karzaího administrativy tyto guerilly podporuje.Korupce je bezmezná. Více než polovina afghánského parlamentu je napojena na tyto zabijácké skupiny. Také bombardování celé řady vesnic vzdušnými silami NATO, příkladně během letošního léta, vhání množství bezprizorných, kteří nemají co ztratit do náruče ozbrojeného odporu.

Pracovníci mise při OSN v Afghánistánu informují o tom, že během první poloviny letošního roku nalezlo smrt v náruči NATO více civilistů než v rukách Talibanu. Senlis Council odhaduje, že v minulém roce mohly být při vzdušných náletech NATO v jižním Afghánistánu zabity 2 až 3 tisíce civilistů. Stejný zdroj hovoří o tom, že se zde v důsledku plošné destrukce opiových a zemědělských polí rozšířil hladomor, jemuž padl za oběť neznámý počet lidí.

Tolik proklamované zlepšení na poli ženských práv v Afghánistánu je jen jednou z mnoha lží Bushovy administrativy. Zpráva Amnesty International za rok 2003 uvádí, že: "V některých částech Afghánistánu místní ženy tvrdí, že nebezpečí a sexuální násilí, jimž čelí, je horší, než v dobách vlády Talibanu. Pouhých 16% afghánských žen je gramotných a jejich bytí či nebytí stále víc závisí na zvůli násilníků z řad povstalců i okupantů. Zdejší ženy jsou kupříkladu tvrdě trestány za to, že byly znásilněny. Situace ohledně masového útlaku proti afghánským ženám se výrazně podobá té v Saúdské Arábii, jež je věrným spojencem Spojených států v boji za světovou nadvládu.

Ropa je krví současnosti; mluví-li někdo v souvislosti s globální válkou proti terorismu v kladných superlativech, je to rovněž tragédie.

Zdroje: ZDE ZDE ZDE