Gen. Obering: Dobré ráno. Budu stručný. Budu hovořit o infrastruktuře testu samotné a o charakteristikách testu. Ukážu vám pár videí, z nichž některá jste možná již viděli, některá ne, protože zatím nebyla uvolněna ke zveřejnění, a pak předám slovo generálu Renuartovi, aby vám také něco řekl. A pak budeme k dispozici pro dotazy.

Takže nejprve infrastruktura testu. Jednalo se o test, ve kterém jsme se pokusili napodobit útok ze země jako je Severní Korea na Spojené státy, kdy tato řízená střela odpálená z Aljašky byla zničena antiraketou.

Taková je geometrie, kterou se snažíme reprodukovat v architektuře testu.

Děláme to tak, že vypustíme cíl z Aljašky, v tomto případě z ostrova Kodiak, vedeme jej směrem k jižnímu Pacifiku a zničíme jej antiraketou vyslanou z kalifornské Vandenbergovy letecké základny, na níž jsou také v silech umístěny operační antirakety.

Pokud jde o specifikace, cíl představuje je třístupňová raketa. Je to jakýsi představitel hrozby, nakolik jsme schopni si jej představit . Včetně toho, jak odhadujeme, že bude ta ohrožující raketa vypadat, jak se bude chovat a jak poletí. Používáme operační radar na Bealeově letecké základně v Kalifornii pro primární detekci tohoto letu ve smyslu sledování a pak předání této informace o sledování systému řízení palby pozemního systému pro zachycování raket ve střední části letu. Používáme operační systém řízení palby, takže používáme běžné operační sítě stejně jako hardware a software, které se používají v každodenním provozu. A při provádění testu rovněž používáme vojáky a osádky, kteří obsluhují ty konzole a radary.

Odpálili jsme tedy operačně nakonfigurovanou antiraketu (interceptor) ze sila na Vandenbergově letecké základně, ta odletěla a úspěšně se jí podařilo zničit cíl.

Let cíle trval celkem asi 24 minut, což odpovídá očekávanému profilu útoku, jak jsem se již zmínil.

Teď, jestli mohu, bych rád něco řekl o dalších senzorech, které jsme měli ve hře. Měli jsme loď /se systémem/ Aegis v severním Pacifiku. Ta mohla cíl sledovat. Také námořní radar v pásmu X (Sea-Based X-Band Radar), ten velice silný radar v pásmu x, který jde nyní do závěrečných fází testování a integrace. Ten dokázal sledovat cíl, samozřejmě spolu s UHF radarem na Bealeově letecké základně v Kalifornii.

Teď kdybychom se mohli podívat na ta videa, opravdu velmi rychle. Nejprve byste měli vidět cíl. Měl by to být videozáznam cíle, kamera umístěná na zádi cíle. Snad to tady budou mít. (Pauza) No, uvidíme. Uvidíme, jestli to najdou. Ale každopádně máme tady videozáznamy, které ukazují tu kameru na cíli, start z Kodiaku. Také máme videozáznamy startu antirakety z Vandenbergovy letecké základny, a také – ten videozáznam, který jsme zatím nezveřejnili, to je záznam z prostředku ničení rakety kinetickou energií (kill vehicle), co vlastně tento prostředek vidí.

(Pauza). Dobrá. Myslím, že je důležité zapnout obrazovku. (Smích)

Snažíme se velmi, abychom byli co možná nejrealističtější v rámci omezení daných testem. A tím myslím, že systém funguje tak, aby dosáhl co možná nejlepšího zásahu.

Tak tady je ta kamera na umístěná na cíli, vidíte, jak se ostrov Kodiak vzdaluje a ustupuje do pozadí, jak cíl směřuje vpřed. V tomto případě dosáhl apogea ve výšce přes 1200 kilometrů.

No, měli jsme dobrý cíl. Jak si vzpomínáte, loni v květnu jsme při té zkoušce měli špatný /nesrozumitelné/ cíl. Tady se otevírá silo, ta skořepinová sila na Vandenbergu a výstup interceptorů. Měli jsme jasno, toho dne, na rozdíl od mlhy při minulém testu, a celou dobu to šlo dobře.

Toto je třístupňová antiraketa, kterou jsme použili. Je to stejná konfigurace, jakou máme na Aljašce a v Kalifornii. Vynikající nominální výkon. Někteří vojenští odborníci to dokonce komentovali jako z jejich pohledu učebnicovou ukázku.

Takže tady vidíte, jak odpadá první stupeň, zapaluje se druhý. A ještě jiný záběr.

A teď ten okamžik zničení – první, co uvidíte, je výšková infračervená kamera. Vidíte zaostření na cíl a antiraketu, jak se přibližuje a ničí jej, a teď totéž uvidíte zpomaleně.

Máme slušnou sbírku dat z infračervených zdrojů, i z těch radarů, o kterých jsem mluvil. Potrvá řadu týdnů, než projdeme všechna ta data, ale my už teď víme, že jsme zaznamenali přesný zásah bojové hlavice. Alespoň máme dostatek dat, abychom tomu tak mohli rozumět.

Následuje popis záběrů z antirakety, které mohli sledovali lidé v operačním středisku.

Takže si myslíme že to – že nám to dává stále více důvěry pokud jde o to – zda tento systém funguje. Odpověď na to je ano. Bude to v budoucnu fungovat proti složitějším hrozbám? My se domníváme, že ano, s tím, jak budeme zapojovat víc a víc prostředků, jako ten velice výkonný námořní radar v pásmu X a další zlepšení jak pokud jde o systém antiraket, tak pokud jde o senzory.

Takže tím končím a předávám slovo generálu Renuartovi.

Gen. Renuart: Díky, Treyi.

Jen pár poznámek.

Gen. Renuart shrnuje prvky systému a procesy velení a řízení, jejich koordinaci mezi U.S. Northern Command, MDA a U.S. Strategic Command.

Otázka: Pane generále, když jste říkal, že jste sledovali vícenásobné cíle, byly to kusy té rakety? Co přesně bylo vidět?

Gen. Obering: Za prvé, víme, že jedním z nich byl třetí stupeň cíle – ten byl v zorném poli – evidentně RV (reentry vehicles).

A pak tam bylo několik dalších¨objektů, kterými se budeme zabývat a budeme analyzovat, o co šlo, nejspíše o trosky z cíle samotného. ... U tohoto letu jsme nepoužili žádná protiopatření. Ale zařadíme je u příštího testu, protože tentokrát to fungovalo tak dobře. A jak si pamatujete, poslední mise, kterou jsme letěli, 1. září loni, FTG-02 – popsali jsme to jako let pro charakterizaci vyhledávání. Nebyl to – zničení nebylo primárním cílem.

A my jsme se poučili. I když jsme úspěšně zachytili cíl, zjistili jsme, že musíme provést některé úpravy u prostředku ničení /kill vehicle/ v některých oblastech. Udělali jsme to, a ukázalo se, že tyto úpravy byly přesně ono. Takže nyní jsme připraveni na další krok, což je přidání protiopatření k cíli, a to uděláme při příštím letu.

Otázka: Nakolik podobný je tento systém tomu, která plánujete umístit v Evropě, v Polsku a České republice. Je to přesně stejný systém – nebo jsou nějaké rozdíly?

Gen. Obering: Jsou – největší rozdíl bude ten, že chceme modifikovat antiraketu. Antiraketa, kterou jsme viděli u letového testu, byla třístupňová. My uděláme to, že třetí stupeň odstraníme, takže použijeme jen dva stupně toho interceptoru.

Takže identické to bude ve všech dalších aspektech, jenom odstraníme ten třetí stupeň. A uděláme v důsledku toho odstranění nějaké modifikace a budeme muset změnit nějaký software. Ale systém řízení palby, prvky velení a řízení, o kterých mluvil gen. Renuart – to všechno bude stejné, to bude identické.

Radar, který navrhujeme pro Českou republiku, je radar, který v současné době provozujeme jako součást našeho testovacího programu už téměř 10 let. Provozujeme jej od roku 1998 na Kwajaleinu v jižním Pacifiku. Vezmeme tento radar. Od základu ho budeme renovovat, protože je zapotřebí provést některá zlepšení, evidentně, u softwaru, u kapacity zpracovávání dat, takové věci, a použijeme tento radar v České republice. Takže to jsou velmi dobře zvládnuté a dobře charakterizované komponenty.

Otázka: Proč odstraňujete ten třetí stupeň?

Gen. Obering: protože v evropském prostředí, při vzdálenosti z Íránu například, od – toho místa, kde bude polská antiraketová základna, potřebujete, aby antiraketa vystartovala rychleji. Jinak neurazí celou – ve smyslu rychlosti nepotřebujete všechny tři stupně – ale chcete reagovat rychleji na tu hrozbu, kvůli té geografické vzdálenosti.

A proto to potřebujeme, abychom mohli – abychom dokázali rychleji účinně zasáhnout, proto to děláme.

Otázka: Jak vysoko v posloupnosti velení jde pravomoc k použití těchto zbraní? Sahá až k prezidentovi? A v případě evropského systému – ponechaly by si Spojené státy výhradní velení a řízení, nebo by byl nějaký způsob sdílení, dejme tomu s Poláky?

Gen. Renuart: Hm, proces konferenčního volání /pozn.: zmiňoval se o něm v úvodu/ se může velice rychle dostat až k prezidentovi, pokud by to bylo třeba. Ale opět, připomínám, že máme jak kapacity pro prostor bojiště, tak kapacity dálkového dosahu, takže v závislosti na situaci, by to mohlo nebo nemuselo jít tak vysoko.

Pokud jde o to, jaké evropské – případné budoucí evropské struktury velení a řízení, myslím, že je zatím předčasné něco takového navrhovat. Myslím, že tady bude třeba hodně diskusí, než se dostaneme k tomu, že vůbec budeme moci se rozmístit, a pak, jak chcete to velení a řízení integrovat? Takže myslím, že je snad příliš brzy se k tomu definitivně vyjadřovat.

Otázka: Je to něco, o čem by se muselo jednat, nicméně, nebo –

Gen. Obering: My jsme plánovali – reakční doby takovéhoto systému jsou takové – a viděl jste na videu, že řádově během minut je po všem, takže nemůžete svolávat nějakou radu a pak rozhodovat, co se bude dělat s ohledem na to velení a řízení. Takže to bude velmi jednoduché (streamlined) a bude to zapojeno do zbytku systému v tomto směru.

Ale z hlediska velení a řízení a aktuálního přehledu nad bojištěm máme plány tyto dva systémy propojit.

Jinak, NATO právě teď vyvíjí svůj – systém velení a řízení, který by jim umožnil propojit jejich prostředky protiraketové obrany, které plánují do budoucna. A tento systém vzdušného velení a řízení – jeho technická architektura je kompatibilní s architekturou velení a řízení, kterou jsme vyvinuli pro tento systém. Dělali jsme to záměrně, aby měli situační přehled o tom, co by se mohlo odehrávat na vzdáleném bojišti.

Gen. Renuart má naprostou pravdu. Detaily toho jsme zatím neprobírali a nevypracovali jsme koncepci operační pro to všechno a jak by to fungovalo dohromady. To nás teprve čeká do budoucna.

...

Otázka: Ta protiopatření – jak jsou srovnatelná s protiopatřeními, která lze najít u většiny – jako u ruských raket? Evidentně se jedná o protiopatření, která mají odpovídat tomu, co by byli schopni udělat Severokorejci, ale fungovalo by to také – Rusové by evidentně mohli překonat ten systém velkým počtem současně vypuštěných raket, ale pokud by Rusové odpálili jedinou raketu proti nepříteli, kterým by nebyly Spojené státy, a vy byste se rozhodli ji vyřadit, byla by jejich protiopatření překonatelná tím, co chcete příště testovat?

Gen. Obering: No, především systém, který rozmísťujeme – a to chci říct zcela jasně – nemá nic společného s Rusy, což je jasně ... je jasně navržen proti Severní Koreji a Íránu, a jsou pro to dobré technické důvody.

A jak jste uvedl, jak jste správně zdůraznil, existují stovky ruských raket a tisíce bojových hlavic, se špičkovými protiopatřeními, jak předpokládáme. Takže ten systém proti tomuto není určen.

Ovšem navrhujeme ho tak, aby státy jako Severní Korea, Írán nebo kterýkoliv další „rogue nation“, který by se mohl objevit – pokud by použily vyspělejší techniky protiopatření na svých omezených arzenálech, dokáže to ten systém zvládnout? My se domníváme, že dokáže udržovat tempo s tímto typem pokroku.

/rozvádí téma/.

Otázka: Senát včera odhlasoval snížení částky o 310 milionů USD, včetně 85 mil. USD na zahájení výstavby. Jaký vliv to má na program? Může ho potenciálně zastavit?

Gen. Obering: Rozhodně ne, protože za prvé nám umožnili dělat věci jako příprava míst a analýza průzkumů a geotechnické práce. Je množství věcí, které – činností které je zapotřebí udělat, a oni jen řekli, že 85 milionů dolarů, které jsme vyčlenili na výstavbu, bude pozdrženo do okamžiku souhlasu hostitelské země, což má logiku. Takže nyní je klíčové získání souhlasu hostitelské země, abychom mohli s tou výstavbou pohnout dopředu.

V nejhorším případě myslím, že by nás to zdrželo o nějakých šest měsíců až rok, v závislosti na tom, kdy získáme ten souhlas hostitelské země, ale když souhlas hostitelské země získáme dost brzy, nemělo by vůbec dojít k nějakému významnému zpoždění.

Otázka: Myslíte, že tento test pomůže přesvědčit Rusy, i vzhledem k cestě ministra Gatese do Moskvy plánované na 12. října? A vidíte světlo na konci tunelu pokud jde o vaše jednání o protiraketové obraně s Kremlem?

Gen. Obering: No, my jsme vzali návrhy, které Rusové učinili ve věci spolupráce na protiraketové obraně, velmi vážně. Požádal jsem svého zástupce, gen. O'Reillyho, aby navštívil radar, která oni položili na stůl, jehož použití nabídli –

Otázka: V Karbale...

Gen. Obering: V Karbale, ano, a v Azerbajdžánu. Jel tam, byl velmi dobře přijat jak Rusy, tak Ázerbájdžánci, a velmi dobře se o něj postarali. Stále ještě shromažďujeme data z této návštěvy, abychom stanovili přesně, jaký je rozsah kapacity, výkonu a tohoto typu věcí, a budeme v tom pokračovat. Stále jsme v kontaktu s Rusy v celém spektru možností zapojení s ohledem na protiraketovou obranu. Takže v tom pokračujeme.

Doufám, že ten test dokázal jedno, když ne nic jiného, a sice, my jsme pozvali Rusy, aby ho sledovali, a oni naše pozvání přijali. Takže my jsme skutečně měli ruské návštěvníky, kteří se mnou minulý pátek seděli tady na Kopci a pozorovali ten test.

Otázka: Nabídka Gabaly je stále na stole?

Gen. Obering: Je stále na stole. Starosti nám od začátku dělá frekvence tohoto radaru, to je přehledový radar, ne radar pro přesné sledování. Takže to není stejný typ radaru, jaký nabízíme, že umístíme v České republice. Radar v České republice, jak jsem se zmínil, je velmi, velmi přesný X-band radar, který používáme už téměř 10 let v našem testovacím programu, je velmi dobře vyzkoušený. Radar v Gabale je VHF radar, který má odlišnou funkčnost. Bylo by hezké, kdybychom tento radar mohli používat ve spojení s radarem v Gabale. Myslím, že to by bylo ideální řešení. Ale o tom budeme s Rusy dál mluvit.

Otázka: Je tady jiný aspekt ruského návrhu, kterému se nevěnovalo mnoho pozornosti, a sice sdílení informací o varování před hrozbami a tak podobně. Mohl byste popsat, co vlastně v tomto směru navrhovali a jak zajímavý návrh to je?

Gen. Obering: Tak především to je návrh, kterým se zabýváme už docela dlouho, nejen od Rusů. Ale také jsme o tom s Rusy sami mluvili – jak bychom mohli sdílet data, radarová data, brát informace z ruských senzorů, brát informace z radaru, například, který bychom navrhovali pro Českou republiku, a brát informace z jiných senzorů které – jaké může zvažovat NATO, – a sdílet je ve smíšeném informačním prostředí. Myslíme si, že to by bylo velmi užitečné, a to je součástí diskusí, které dále vedeme s Rusy.

Otázka: Je to pořád všechno nebo nic pokud jde o to, co Rusové nabízejí?

Gen. Obering: Tak bych to necharakterizoval, vzhledem k tomu, že pokračujeme v jednání.

Otázka: Abych navázal na tu otázku o ruských obavách, několikrát jste řekl, že technicky vzato evropská základna nemá za cíl sestřelovat ruské rakety. Vzhledem k trajektorii by to znamenalo muset tu raketu dohonit /tail chase/, a to tyto rakety nedovedou.

Gen. Obering: Ano.

Otázka: Někteří skeptici z řad vědecké obce mají nákres, ze kterého vyplývá, že evropský systém má za úkol chránit naše předsunuté síly v Asii a asijské spojence. Říkají také, že pokud z evropské základny lze zachytit íránskou raketu směřující do Asie, může dokázat i dohonit ruský systém.

My nejsme vědci. Můžete na tuto kritiku reagovat?

Gen. Obering: Ano.

Především když se podíváte na samotné trajektorie, a to je tady velmi důležité, kde byste zachytili raketu směřující na Spojené státy nebo na Asii? A jak by k tomu došlo a jak by vypadal ten konkrétní přístup? O tom to dost je, odkud ta raketa je odpálena.

Co se zde dále ignoruje, je umístění základny s antiraketami ve vztahu k ruským základnám mezikontinentálních raket. Íránské základny jsou mnohem jižněji, na jihovýchodě. A to nám umožňuje tyto rakety detekovat a sledovat, dostat tyto informace do systému řízení palby, dokážeme vygenerovat řešení řízení palby vzhledem k tomu, co označujeme jako weapon task plan, vypustit antiraketu a pak ničivou rychlostí zasáhnout raketu. Tyhle věci nemůžete prostě jen zlehka políbit; musíte je zasáhnout natolik tvrdě, abyste je zničili.

Takže když zapojíte do hry všechny tyto faktory, nemůžeme dohonit ruskou mezikontinentální raketu. Jsou – my jsme příliš blízko k místům, odkud jsou odpalovány, to zaprvé. A než se to všechno rozjede, a pokud se snažíme zahájit sledování těch raket, převést to do řešení, odpálit antirakety, je to, jak jsme konstatovali – dostaneme se do situace, kdy tyto rakety skutečně honíme.

Takže ano, můžeme bránit některé části, v závislosti na trajektorii, z Íránu do Asie. Ale zase, vracíme se k tomu, odkud byly odpáleny, ne kam směřují. Takže já jsem se pokoušel tohle shrnout už mnohokrát, ale – a chápu. Myslím, že naši skeptici používají data, která se snaží, dát dohromady a snaží se, aby zapadala, a používají neutajované informace a všechno možné, a tak se snažím vám tady představit, jaká je skutečnost a ta data, to jsou ověřená data, která jsme získali z testování a letového testování a pozemního testování.

Otázka: Pane generále, zmínil jste se, že byl zapojen radar pásma X, ale stále se vylaďuje. Ještě není plně v provozu, že ne?

Gen. Obering: To, co jste teď naznačil, je právě ten důvod, proč provádíme ten vývoj ve spirále, což znamená, že i když ten SBX – Sea-Based X-Band – je stále ve vývoji, stále provádíme testy a kontroly – ve skutečnosti bychom ten systém už mohli použít, pokud bychom potřebovali. Je tam spousta softwaru, který by nám umožnil sledovat cíle a dostávat tyto informace do systému. Takže výhoda a přínos toho přístupu k vývoji ve spirále je, že můžete vlastně využívat vojenské zařízení, pokud je to zapotřebí, i když má třeba jen neúplné schopnosti,.

Takže my neříkáme, že již je v operačním použití, je stále ve vývoji, jak jsem řekl. Ale podle veškerých známek to bude obrovský přínos pro celkové schopnosti toho systému.

...

Otázka: Co říkáte na kritiky – já se vracím k těm ruským raketám – co říkáte na kritiky, kteří říkají, že utrácíte miliardy dolarů během /mimo mikrofon/ let, a ten systém je ve skutečnosti určen jen proti hrozbám pocházejícím ze Severní Koreje a Íránu, a není skutečně vůbec určen proti ruské hrozbě?

Gen. Obering s odvoláním na to, co se stalo 9. září 2001, vysvětluje, co již mnohokrát – co vše za ty peníze bylo pořízeno, že je to ve skutečnosti velmi rozumná částka a jak je zapotřebí se soustředit na skutečné hrozby, v časovém horizontu do roku 2015.

Otázka: Pokud se Česká republika rozhodne, že neumožní, aby tam ten radar byl umístěn, jsou jiné alternativy? Mohl by být umístěn na území nějakého blízkovýchodního spojence a pořád ještě být schopen odtamtud sledovat íránské rakety? Mohl by – pokročil vývoj těch námořních dostatečně na to, aby bylo možno se uchýlit k námořnímu řešení?

Gen. Obering: Jsou jiné země, které bychom mohli – které by mohly také poskytnout místo pro radar nebo i rakety, když na to přijde. Nejsou tak optimální jako Česká republika a Polsko. A proto to bereme velmi vážně a velmi intenzívně hovoříme s našimi spojenci /we are very engaged with our allies/, polskou a českou vládou, aby k tomu došlo. Existují jiné alternativy, ale nejsou v tomto ohledu tak dobré.

Další alternativy celkově, jako přechod k námořnímu řešení, jsou – tak především je tam pár problémů. Číslo jedna, ta raketa, kterou navrhujeme, že dáme do Polska a do České republiky, je, jak jsem řekl už dříve, téměř identická s tím, co jsme použili při našem letovém testu, až na to, že odstraníme ten třetí stupeň. Takže je to osvědčená konstrukce. Je to zalétané.

Pokud jde o námořní kapacitu, která by byla schopna zachytit raketu středního doletu nebo mezikontinentální hrozbu, ještě jsme ani nezačali s vývojem. .... Takže námořní verze není technicky možná v průběhu několika let. Bude k dispozici někdy v horizontu 2014, 2015. ... Námořní radar není dostatečný k tomu, aby nahradil to, co navrhujeme pro Českou republiku. A dokonce i tehdy, když budeme mít námořní interceptory, vyžadovalo by to příliš mnoho lodí, aby pokrývaly tutéž chráněnou oblast, kterou jsme schopni chránit jedním silem s antiraketami. Takže – prostě to není ekonomické řešení.

Otázka: Nezmínil jste vůbec Čínu, a zajímalo by mě, jak – ve vašich úvahách a plánech pro budoucí hrozby vyhodnocujete čínské schopnosti a jaká opatření byste potřebovali, abyste zintenzívnili to, co se dělá k obraně proti Severní Koreji a Íránu?

Gen. Obering: Jak jsem řekl, rozmísťujeme kapacity k tomu, abychom čelili státům jako je Severní Korea nebo Írán. Nerozmísťujeme kapacity proti Čiňanům.

Nicméně Číňané skutečně mají velmi aktivní vývojový program, program raketového vývoje. Takže my nesmíme tento program ztrácet ze zřetele.

Jsou věci, které můžeme – jsou opatření, která v našem vývojovém programu přijímáme, jež by mohla být použita, ale nemáme v úmyslu je použít, pokud nebudeme muset. Takže jsme jasně orientování na Severní Koreu a Írán, protože si myslíme, že to jsou hrozby blízké a reálné.

Otázka: O jaký interceptor se přesně jednalo? Jaká raketa byla použita v posledním testu?

Gen. Obering: Orbitální raketa, označujeme ji jako OBV (Orbital Boost Vehicle). Samotný prostředek ničení je EKV (exoatmospheric kill vehicle). Staví je Raytheon. A Boeing je hlavní dodavatel pro celý ten systém, celou integraci. Northrop Grumman je firma, který dodává systém řízení palby pro pozemní systém ničení raket ve střední fázi. A Lockheed Martin zodpovídá za systém velení a řízení a komunikace. Všechno to fungovalo výtečně. Takže to byla skutečná týmová práce mezi všemi těmito dodavateli.

Z angličtiny přeložila AB