Občané zvolí poslance, kteří by (teoreticky) měli zastupovat jejich názory. Tito poslanci pak zvolí prezidenta. Prezident potom například přijme prezidenta Bushe a jménem obyvatel České republiky mu slibuje souhlas s jeho křížovými výpravami, kvůli kterým už zemřelo více civilistů, než za stejné období Saddámovy hrůzovlády. Má však takový prezident právo dělat něco jménem občanů své země? Vždyť mu občané země nedali k žádnému takovému zastupování souhlas. Ani prezident je nikdy o takový mandát oficiálně nežádal. Říkám tomu zastupování na druhou. Zvolíte někoho, ten zvoli někoho jiného a ten někdo jiný pak koná jménem České republiky jako celku, tedy jménem všech občanů. V konečném důsledku to vzbuzuje zdání, že většina obyvatel ČR souhlasí s válečnými zločiny, i když to prokazateně není pravda.

Podobná situace nastává i v místní samosprávě Typickým příkladem je například Praha 5 nebo Rychnov nad Kněžnou. Zvolíte si své místní zastupitele a oni si pak sami zvolí starostu, kterého byste vy ani většina obyvatel nikdy nezvolila.

Milí zastupitelé. Nejenže nám nechcete dovolit, abychom si svobodně rozhodli, zda tu chceme americký radar nebo ne. Vy nám nedovolíte rozhodnout ani v takových připadech, kdy to nekoliduje ani z bezpečností státu, ani s vašimi pravomocemi. Například o kandidátství na olympiádu, nebo o stavbě mrakodrapů v Praze. Jakým právem nazýváte demokracií stav, kdy naše názory zastupují lidé, kterým jsme my občané nikdy nedali mandát? Zanechte prosím hloupých komedií a umožněte nám, občanům, abychom si už příštího prezidenta a zastupitele na všech úrovních zvolili sami a bez zastupování na druhou.

Souhlas s tímto textem můžete vyjádřit ZDE