Měl dobrodružné osudy -- podnikl motocyklovou cestu Jižní Amerikou, ze které vzešly proslulé deníky, vedl vítězné proudy guerillové války proti nesvobodnému Batistovu režimu na Kubě, organizoval tehdy populární akce internacionální pomoci černému kontinentu. Mladý život položil za své nekompromisní názory, patřil k (nekonečně diskutujícím) intelektuálům, což potvrzuje také svědectví ekonomického poradce Valtra Komárka. Levicový idealismus, který mimochodem vpravdě nesmrtelně postihl konzervativec W. Churchill, snoubil s ultrafotogenickým vzhledem či literátskými sklony a to vše jej přímo předurčovalo stát se základní ikonou na revoluční ploše 60. a 70. let. Doby radikálně revolučního mládí Joshky Fischera, pozdějšího ministra zahraničí SRN i jiných členů západního establishmentu. Svou širokou oblíbeností hladce z povědomí vytěsnil mnohé svaté nového učení, například jiného Ernsta, Ernsta Thälmanna, oběť německého nacismu.

Původem středostavovský lékař a snílek, jenž se nakonec rozhádal vlastně se všemi, je podnes diskutován, obdivován i označován za "vrahouna". Na "Ostrově svobody" zdobí portréty neklidného Castrova přítele kdekterou volnou plochu; mrtví nekoušou. Ba právě naopak. Tvoří součást stárnoucího státního kultu, byl zkrátka zařazen po bok uctívané relikvie, lodi revoluce Granmy.

"Che", což znamená "hele, poslouchej", není ale žádný iberoamerický "hej nebo počkej". Tvoří součást globálního kultu trhu, proti němuž odhodlaně bojoval a který se jej s chutí chopil. Připomínají ho oficiální oslavy, sochy, filmy, čapky, trička, prapory, plakáty, tetování, obrázky sestavené z lístků koky, rumové bary, bankovky... A emancipující se Latinská Amerika nezatížená kuratelou USA, které se potýkají s dalším "Vietnamem", o němž Guevara tolik snil. Považuji nicméně za pravděpodobné, že by na tohle všechno, s výjimkou posledního, reagoval jemu nikoliv neznámým vztyčením prostředníku, gestem, které v Čechách ideolog současné pravice vysvětlil větou: "Kalousku, jsi jednička!"