|
20. 3. 2007
AlonZo zvítězil na celé čáře nad Sapaterem!"Sapatero" ale "vzorově" zvítězil nad Aznarem (a USA)?Příspěvek si neumanul poučovat případného čtenáře o výslovnosti. Ani nemůže nahradit informace ze závodů F1. Jen si trochu -- možná neuváženě -- zakoketoval s několika vlastními jmény, také na okraj našich českých mediálních zvyklostí. Takže se také návazně dotkne politické trvalky těchto dní --- míry toho, kam až mohou sahat zahraničně-politické záměry vlády, riskuje-li, že v následných volbách bude muset předat moc opozici. Zapatero před volbami, o nichž je níže řeč, výslovně slíbil, že pro něho je zásadou mezinárodní mírové politiky respekt k mezinárodnímu právu, včetně negativního vztahu k další vojenské podpoře USA v Iráku. Moudrému napověz? |
|
1) Všechna možná akusticky se projevující média zabývající se sportem zmiňovala se tento víkend o automobilovém závodníku AlonZovi. V českém prostředí, pokud jde o Fernanda Alonza, tomu nebylo nikdy jinak. My totiž vždycky v češtině každé "z" vyslovujeme "z". Alonzovi jako Honzovi. Zrovna tak jsme po celou dobu, co byl premiérem Španělska José Maria Aznar, vyslovovalo se všude příjmení tohoto politika se "z"; jak je psáno, tak je u nás -- někdy -- dáno. Když v dubnu 2004 premiér Aznar neuspěl ve volbách, převzal jeho funkci José Luis Rodríguez Zapatero. Zcela nepochopitelné v našich českých poměrech je, že si asi někdo -- zřejmě náhodou -- poslechl, jak to vlastní jméno vyslovovali v médiích někde za humny a hned napoprvé najednou zaznělo nečekané "[Sapatero]"! Heurékááá! Tentokrát další ovce se bez rozpaků okamžitě podřídily jednou inaugurovanému "s" tam, kde oko bezpečně vidělo "z" a jazyk pak s výchozími rozpaky artikuloval "s". A správná výslovnost u jednoho jména byla jako kouzlem nastolena. Koneckonců česky se dá to jméno dokonce přeložit jako "švec" (nebo "obuvník", chcete-li). NIKDO už si nedal práci s tím, že také u jména Zapaterova předchůdce by mělo znít psané "z" jako "s", tedy "[aSnar]". Takže budeme mít v českém jazykovém prostředí do skonání světa chybné "aZnar" s náležitým "Sapatero"; v závěsu také s již deponovaným -- ne pro chybu v motoru -- "alonZem". --- Jen na okraj: José se vysloví "[choSé]" a Rodríguez zní správně jako "[RrodrígeS]". Ještě že jsme ve všem tak suverénní a vždy vyslovujeme všechno tak, "jak nám huba narostla". Zadejte si však nepřesně webovou stránku nebo se spojte mobilem na přibližné číslo! Hned bude vidět, že více péče veřejné prezentaci sdělovaných "údajů" by bylo obecně na prospěch. 2) Jak bylo zmíněno shora, Zapatero zvítězil v těch volbách před třemi lety také proto, že se v zjitřené situaci jasně distancoval od politiky přímé vojenské podpory úsilí USA v Iráku. Ještě před volbami slíbil, že stáhne z Iráku španělské vojáky. Mj. též argumentoval tím, že vojenská akce USA v Iráku nezískala požehnání ze strany OSN. Aniž bychom teď museli jít do podrobností, je zajímavé, že Zapaterova vláda navázala nesrovnatelně srdečnější vztahy, než tomu bylo za Aznara, např. s Chávezovou Venezuelou (u všech tří jmen "z" se vyslovuje jako "s"!) a s Castrovou Kubou. --- Pokud se říká latinské "ceteris paribus" (tj. přibližně: když lze porovnávat), pak za současného zjitřeného veřejného mínění týkajícího se základny USA na území ČR, bylo by možno také říci, že: Že by 3)? --- Šéf ČSSD Jiří Paroubek se sice nejdříve opatrně vyjádřil, že kdyby ta radarová základna USA byla malá, že by asi s tím problém neměl. Nyní kdekdo v Česku ví, že téma je nanejvýš senzitivní, dokonce stále senzitivnější. Opoziční politik musí s tím rozhodně kalkulovat; neboť zodpovědnost na něm neleží a nabízí se využít "lidové nevůle" vůči té základně. Navíc je tu další možná argumentační "výhybka" ne nepodobná tomu, nač mohl poukazovat Zapatero. Pokud šlo o nasazení vojáků v Iráku, Zapatero uplatnil jako argument, že tam vojenské aktivity neprobíhají pod hlavičkou OSN. V ČR může nejen J. Paroubek zrovna tak oprávněně tvrdit, že chystaná základna USA v Brdech má vzniknout na základě dvoustranné úmluvy, nikoli jako obranná akce NATO. Pokud ovšem počítáme jak s tím, že závažné vojensky a bezpečnostně relevantní problémy nemůže řešit "ulice", tak s tím, že Topolánkova vláda si je víceméně jista tím, že bude možná prezentovat radarovou základnu u nás jako nezbytnou daň míru a doklad pozitivního vztahu k USA, může být v ČR politické jaro mnohem víc horké, než se zatím jeví. Emoce lze vydatně využít (i zneužít) politicky. Zvláště v atmosféře, která vykazuje polarizaci v takové míře, jako je tomu v ČR. Moudrému napověz? Ano, Topolánkova vláda to nebude mít lehké, zůstane-li ve věci radarové základny u mezistátně dvoustranného modelu a bude-li koketovat pouze s tím, že možná budeme létat do USA bez víz. Jako kdyby nějak vše souviselo se vším, jak se u nás kdysi napevno tvrdilo. Snad se hodí upozornit ještě na následující dvě stati: Mají rozhodnout o základně politici a vojáci, anebo občané-voliči? |
