Fernando Alonso - se píše se "s" a také by se tak jeho jméno mělo vyslovovat: Alonso bez Alonsa, stejně jako José (Chosé) bez Josého (Chosého).

Rodríguez Zapatero a Aznar se píší se "z" - "z" se však ve španělské španělštině nevyslovuje ani jako "s", jak tvrdí pan Dokulil, ani jako české "z", ale jako "th - takové z, při němž si šlapete na jazyk" - Rrodrígeth Thapatero a Athnar.

V případě Chavezovy Venezuely má naopak pan Dokulil pravdu - v "latinskoamerických španělštinách" se "z" totiž skutečně vyslovuje jako "s", takže i když u jména země je možné dát přednost české výslovnosti VeneZuela, Chávez by měl být vyslovován jako Cháves. :o)

Metafora pana Dokulila je velmi vtipná a zajímavá, ale neměla by být postavena na fonetickém omylu :o)

K tomu dodává Miloš Dokulil: To, co píše Darina Martykánová k jednomu mému příspěvku ve svém dovětku o výslovnosti evropské španělštiny, samozřejmě moc dobře vím. Pokud chceme aspoň rámcově upozornit na alespoň přibližně odpovídající výslovnost, tak si nemůžeme dovolit být zcela precizní. Totéž se přece obdobně týká např. angličtiny. I tam jsme rádi, že naši mluvčí říkají konečně "triler", a ne "sriler" (pro "thriller"), anebo "tečerová" místo "sečerová" (pro "Thatcher"). To na jazyk si šlapající španělské "Z" nahrazují sousední Rakušáci třeba vyslovováním "f"! Už tím "s" bychom byli blíž španělské výslovnosti než setrváním u "z". Pro obecný úzus nezbývá než být pragmatickým. -- Kolegyni od pera děkuji, pokud to přivede další čtenáře BL k mému článku. Procenta už jí s radostí připisuji.