Se zájmem sleduji debatu, vyvolanou článkem "Hospoda není veřejný prostor". Reakce Štěpána Kotrby na tento článek v článku "I soukromá hospoda JE veřejným prostorem" myslím přesvědčivě dokazuje, že hospoda podle dnešních zákonů veřejným prostorem je.

Myslím, že je v této souvislosti důležité poukázat na dlouhou a významnou evropskou tradici. Právě vznik veřejně přístupných, ale přitom soukromých (to je velmi důležité), lokálů, hlavně kaváren, umožnil v dobách končícího feudalismu vznik publika, t.j. diskutující veřejnosti. Kavárna tedy je "TEN" původní neoficiální veřejný prostor, kde mohla probíhat výměna nezávislých názorů, v protikladu k úřadům a jiným podobným místům pod kontrolou panovníka, píše architekt a čtenář BL Jan Hájek.

Zjednodušeně a s nadsázkou řečeno je kavárna nebo hospoda prapůvodním místem svobody a vzniku demokracie. Pokud by někoho tato otázka zajímala hlouběji, doporučuji knihu J. Habermase Strukturální přeměna veřejnosti (česky Filosofia 2000). Autor si na více místech všímá vztahu mezi fyzickými prostory pobytu a sociálními pohyby ve veřejnosti. Vedle výše uvedeného příkladu je zajímavá třeba otázka měšťanského bytu - t.j. obydlí v té samé podobě, jako stavíme a obýváme dodnes - ve vztahu k měšťanské nukleární rodině, tedy instituci, která v dnešní společnosti doznává jisté změny.