Je pod úroveň ústavy, aby vymezovala termíny, v nichž musí být vláda jmenována. Je dokonce nemožné, aby takové termíny vymezovala, protože v případě, kdy by došlo k nepředvídatelné události a vládu by skutečně nebylo možné jmenovat (např. při úmrtí někoho z vysoce postavených politických představitelů), by rázem nastal mimoústavní stav, aniž by za to někdo mohl nést odpovědnost.

Řekl bych, že ústava je vcelku v pořádku. Co není v pořádku, je chování těch, kteří rituál ústavy mají provádět. Pojmenovat tento ústavní proces rituálem přitom není hanlivé. Jedině jako rituál, tedy neporušitelný děj, může být ústava respektována. Jestliže ale rituál respektován není, pak celá ústava ztrácí smysl a měli bychom se naučit žít bez ní, což asi nebude jednoduché; anebo je nutné, aby se politická reprezentace začala chovat tak, aby bylo zřejmé, že právě ústava, nikoliv partikulární a osobní zájmy, je jejich východiskem i cílem. Jak se česká politická reprezentace chovala?

Co dělal prezident -- prezident má tu čest, aby jmenoval premiéra a vládu v prvních dvou případech. Od loňského června se mu to ale podařilo udělat pouze jednou. Poprvé dal předsedovi ODS tříměsíční prázdniny (neměla by ústava respektovat roční období?), aby posléze jmenoval vládu, která od počátku měla nepatrnou šanci na získání důvěry. Této vládě paradoxně nevěřil ani její premiér. Když vláda neuspěla, prezident si vzal podzimní prázdniny (ústava by to asi skutečně měla zohlednit) a rozhodl se, že jmenuje premiéra asi za měsíc. Fantazií český prezident zrovna neoplývá, takže předsedovi ODS v podstatě vrátil jeho demisi, něco jako "zkus to znovu a pořádně". Když mu ale repetent přinesl nový nedonošený seznam kamarádů do deště, prezident zastavil čas. On sice ví, že vládu jmenovat musí (pardon, to řekl jeho mluvčí, ale tomu chlapovi se nedá moc věřit, takže je na místě dementi), a také to udělá, ale když ta ústava je tak povýšeně vágní, že dovoluje nejeden nevídaný rozmar. Nyní se tedy ocitáme ve stavu, kdy prezident vládu na návrh premiéra jmenuje. Ano, nikdo by nevěřil, jak dlouho může takové jmenování trvat. Trvá-li však týdny, co brání tomu, aby trvalo měsíce, roky...

Co dělal premiér a předseda vítězné ODS a jeho strana -- ten fantazií také příliš neoplývá. Je to skutečně smutný vítěz, který nejčastěji vypadá, že mu to trápení snad ani nestálo za to (ale to zatím vždycky přejde). Měl po volbách docela dlouho prezidentské prázdniny. Řekl si, že je škoda zbytečně si kazit tak hezký čas a narychlo spíchl trojkoaliční projekt, což bylo skutečně nejjednodušší řešení ze všech. Optimismus nebyl na místě a když se začaly objevovat úplně prázdné papíry (ÚPP), bylo jasné, že budoucí premiér stojedničku nemá a nezbývá mu než zjistit, má-li ji někdo jiný. Vládu nakonec složil bez koaličních partnerů a samozřejmě nezískal důvěru. Ani ji nechtěl, pořád říkal v projevu poslancům, aby pro vládu nehlasovali... Možná, že by skutečně jakous takous vládu dojednal, ale ODS si to na poslední chvíli rozmyslela. Navíc se blížily Vánoce, čas prázdnin, a tak se znovu oprášil starý dobrý trojkoaliční projekt. Nyní je už několikátý týden jmenováván a zdá se, že pokud bude někdy dojmenováván, bude to derniéra jednoho politika, který se konečně bude moct naplno věnovat řešení svých osobních problémů.

Co dělal bývalý premiér a předseda druhé nejsilnější strany -- ten si po prohraných volbách prodloužil prázdniny ve svém úřadě a patrně si dlouho myslel, že v něm i zůstane. Když se mu podařilo neuvěřitelné, a to když přemluvil představitele náboženského antikomunismu, aby se nechal podporovat hlasy komunistů, vypadalo to, že se mu snad povede mistrovský kousek. Ostatní náboženští antikomunisté, které babičky z jihu Moravy stále udržují v parlamentu, se však zalekli, a tak nezbylo než se smířit s tím, že případné další vládnutí dostane trhlinu. Je asi možné cítit jako křivdu, že i druhý pokus byl investován stejně jako první, ale předseda ČSSD si možná neuvědomuje, jaký handicap sebou nese. To, že je velkou částí společnosti upřímně nenáviděn, a to často i lidmi, kteří by asi jeho stranu volili, je možná z velké části nespravedlivé. Jako spasitel za bývalého předsedu, o kterém nikdo nemluví jinak než o "Standovi" (jak jinak než s naprostým despektem), zabral dobře, ale dokonale si dokázal vytvořit téměř stejně negativní image (abychom byli spravedliví, DNES a denně tu byla a je velmi silná vůle tak učinit). Je ale vcelku jedno, jak k tomu došlo, je to prostě tak. Předseda ČSSD už ví, že zřejmě ani na třetí pokus nebude tím, kdo má sestavit vládu. Měl by také přemýšlet o tom, zda neulevit sobě i své straně. Je ale v současné ČSSD někdo, kdo by ho mohl vystřídat...?

Co dělali lidovci -- byli u toho, když se kalil první trojkoaliční projekt. Byli u toho, když se kalila spolupráce s ČSSD. Jsou u toho, když se kalí druhý trojkoaliční projekt. Nebyli pouze u prvního pokusu, ale o nic nepřišli. Mezitím využili povolebních prázdnin - stihli odejít staré vedení a nahradili ho zbrusu novým. Předsedou se stal přítel rázných a rychlých řešení, který se mnoha českým občanům prostě musí líbit. Nemohou si pomoct. Pokud trojkoaliční projekt selže (jako že selže), budou možná i u toho, jak se bude kalit spolupráce s ČSSD. A s novým předsedou mají určité šance na to, aby byli u toho všeho po dalších volbách, nejlépe, budou-li předčasné.

Co dělali zelení -- zelení prázdniny nepromarnili. Mají také oblíbeného předsedu, zejména díky němu je tradičně (středo)levicová strana považována za středopravicovou. Že je to vzhledem k základním idejím, které tvoří program strany, trochu podivné? Nu, i předseda strany potvrdil, že mají nejblíže k ČSSD, jenže když tam je ten mediálně neakceptovatelný "vůdce". Zato s ODS není velký problém. Programová příbuznost je spíše mezidruhová, ale předseda ODS je přece jen mediálně akceptovatelnější partner. To je důležité zejména pro další volby, takže nač si zužovat zajímavý elektorát. A navíc je tu ten náboženský antikomunismus, který předseda umí ještě z KDU...

Co dělali komunisté -- dělat toho moc nemohli, jejich prázdniny jsou víceméně vynucené, ale je otázka, zda je to úplně špatně. Při pohledu na ně zůstává často rozum stát. Jedná se o starého psa, nebo o novou kočku? Staromladý kočkopes je až moc neuvěřitelný.

Myslí si snad někdo, že je možné ústavu naplňovat svědomitěji a poctivěji, než jak to politická reprezentace předvádí? Já myslím, že by ústava měla více zohledňovat prázdniny...