5. 1. 2007
Kauza Redeker: Má zbabělost Francie kulturně-historické pozadí?Loni v záři publikoval Robert Redeker, učitel filozofie na střední škole na jednom menším francouzském městě nedaleko Tolouse komentář v deníku Le Figaro. Byla to reakce na kontroverzi ohledně výroků papeže Benedikta o islámu a komentář měl název "Co by měl svobodný svět dělat tváří v tvář islámskému zastrašování?" "Face aux intimidations islamistes, que doit faire le monde libre ?" Byla to zuřivá kritika toho, co Redeker označil za snahu islámu "pokrýt svět svým kabátem z olova". "Ježíš je pánem lásky," napsal Redeker, ale "Mohamed je pánem nenávisti". Islám je jediným náboženstvím, které "otevřeně hlásá svatou válku". Robert Redeker: "Face aux intimidations islamistes, que doit faire le monde libre ?" ZDE Článek byl rychle přeložen do arabštiny. Po internetu se začalo šířit odsuzování Redekerovy "urážky proroka". Redeker začal dostávat velký počet výhrůžek dopisy i emaily. Na jedněch islámských internetových stránkách byl odsouzen k smrti a stránky uvedly jeho adresu a zveřejnily fotografii jeho domu. Redeker požádal o pomoc policii a francouzská kontrarozvědka mu doporučila, aby s rodinou utekl z domova a skryl se na tajném místě. Od té doby se -- na vlastní náklady -- Redeker skrývá na různých místech Francie pod ochranou policie. Redekerův přítel a stoupenec, Christian Delacampagne, profesor francouzské literatury na Johns Hopkins University v USA, který o celé věci píše v konzervativním americkém časopise Commentary, byl zklamán zbabělou reakcí francouzské veřejnosti. |
Pouze francouzský premiér Dominique de Villepin poctivě a otevřeně řekl, že vyhlašovat takto fatwu proti francouzskému intelektuálovi je nepřijatelné. Skupina centristických francouzských intelektuálů vydala jménem Redekera apel "na obranu základních svobod ve Francii". Avšak drtivá většina reakcí, i ty, které byly koncipovány jako obrana svobody projevu, byly vůči Redekerovi nepřátelské. Francouzské odborové svazy učitelů se vyjádřily, že "nesdílejí Redekerovy názory". Levicové organizace na obranu lidských práv odsoudily jeho "neodpovědná prohlášení" a "hnusné názory". V médiích byl Redeker kritizován za to, že se vyjádřil tak neopatrně. Redakční rada prestižního deníku Le Monde charakterizovala Redekerův článek jako "přehnaný, zavádějící a urážlivý". Označila jeho výroky o Mohamedovi za "rouhačské" a tím vyjádřila názor, že zakladatel islámu musí být i nemuslimy považován za objekt uctivání, nikoliv za objekt investigace. Je pravda, pokračuje profesor francouzské literatury, že Redekerovy formulace nebyly diplomatické. Ale odkdy je to ve Francii požadavkem pro intelektuální debatu? Velká část francouzského intelektuálního a politického establishmentu si vytvořila výjimku v těžce vydobyté tradici otevřené diskuse -- v otázkách islámu musí svoboda projevu být omezena. Jak je možné, že se Francie dostala do této situace? Nejbezprostřednějším vysvětlením je to, že ve Francii začne zanedlouho důležité předvolební období, prezident a parlament se budou volit letos v květnu. Ve Francii žije až pět milionů muslimů a většina z nich má volební právo. Žádná politická strana si nemůže dovolit dostat se do ostré konfrontace s touto komunitou. Pozoruhodné je však, že zbaběle se chovají i francouzské sdělovací prostředky. Ve francouzském akademickém světě je absence svobody projevu známá. Psát o citlivých otázkách týkajících se rasy a náboženství nebylo pro francouzského vědce nikdy lehké, zejména pokud jeho názory nespadají do konvencí akademické levice. Opakovaně mě osobně varovali lidé, kteří to se mnou mysleli dobře, abych nepsal o antisemitismu, píše autor. Jejich rady jsem ignoroval a v roce 1983 jsem vydal knihu L'Invention du Racisme (Výmysl rasismu). Pak jsem už nenašel ve Francii práci univerzitního učitele. Naštěstí jsem ji našel v USA. Ve Francii jsou nejspornější otázku rasy a náboženství dnes tabu, pokud člověk nemá "správné" politické názory. V roce 2004 byl jako kandidát na místo profesora na prestižní francouzské Mezinárodní koleji filozofie právě Robert Redeker, protože neměl protiamerické, ale pravicové názory a nebyl proti válce v Iráku. Autor argumentuje, že je to proto, že se Francouzi vždycky chovali přátelsky vůči Arabům a islámu a snažili se vůči němu co nejvíce integrovat. Kompletní článek v angličtině ZDE Souhrnné informace o případu Redeker ve francouzštině - Wikipedia ZDE |