Protivy se stýkají. Vždycky mě fascinovalo, když jsem žil v Británii za komunistické totality, že kdykoliv na Západ přijeli různí představitelé "socialistického Československa" (ať z kulturní sféry, nebo různí, především vysokoškolští technici), protože dostali povolení "vycestovat" na luxusní Západ, museli na veřejnosti žvanit o socialismu a přednášet "levicové" fráze. V soukromí však projevovali privatizační shánlivost a v politice nesnášenlivost až fašismus ("Já bych vám dal protestovat proti jaderným zbraním!" "Kdyby bylo na mě, tak bych odbory zakázal!" "Proč platit důchodcům sociální zabezpečení?" "Co to tu máte za divné názory?")

Nakonec co bych se o tom podrobněji šířil. Daleko lépe než já, naprosto výstižně, tento jev zpracoval Josef Škvorecký ve svém románu Příběh inženýra lidských duší v dialogu mezi americkým levičákem, věčným studentem, a "socialistickým umělcem", "kryptopravičákem a rasistou" cellistou Krupkou. Oba jsou to ideologové a neuvěřitelní pokrytci.

No, posuďte sami... ZDE

Napsali mi včera někteří čtenáři, že "stejně všichni Arabáci jsou extremisti". Prostě jiní jsou špatní a kdo má názor jiný než já, s ním se nebavím, toho odepíšu. Když mají lidi jiný názor než já, nebo se jinak chovají, nejsou to lidi.

Uvědomil jsem si v autě cestou z práce, kde spočívá ten základní rozdíl mezi postoji lidí - a médií - v západní zemi a v ČR. Britská vláda chce zpřísnit zákon proti znásilňování žen - argumentuje, že i když je žena opilá, neznamená to, že to muži dává právo k sexuálnímu styku.

Jenže soudní procesy projednávající znásilnění se konají před porotou a britské poroty většinou obviněné muže osvobozují, pokud u soudu vyjde najevo, že byla žena před pohlavním stykem opilá.

Rozhlas BBC v této věci interviewoval britského generálního prokurátora, který zpřísněný postoj britské vlády obhajoval. Moderátor mu oponoval: "Ale vždyť se podívejte, jak rozhodují poroty! Názor obyčejných lidí se od názoru vaší vlády zcela odlišuje! A v porotách zasedají i ženy..."

Myslím, že to je jádro celé věci. Jádro podstatného rozdílu mezi dnešním českým a západním myšlením.

Západní občan - a určitě novinář - je v drtivé většině myslím ochoten respektovat druhý názor. Dostal jsem pár mailů, kde čtenáři protestovali proti charakteristice Izraele ve výzvě iráckých intelektuálů jako "izraelská entita v Palestině". Je to pro ně nepřijatelný a zavrženíhodný názor. Jeho nositelé jsou extremisté "a my se s nimi nebudeme bavit!"

Marná sláva, potíž je, že tento názor zastává drtivá většina lidí na Blízkém východě. Je přece nemožné šmahem odmítnout "zrušit" všechny tyto lidi jako nelegitimní. Jsou to desítky milionů osob. Kill Bill.

Západní demokracie jsou založeny na respektu vůči odlišným názorům, zejména pokud je zastává obrovské množství lidí. Říct: "Jsou to extremisti, s nima se bavit nebudu!" přece nikam nevede.

Normálním demokratickým přístupem je nepropadnout apriorní představě, že nositelé jiných názorů jsou ďáblové. Lidé mají právo být jiní. Spíš je důležité postavit se do jejich bot a snažit se porozumět, co je vede k tomu, že desítky milionů z nich zastávají postoje, které se nám zdají nepřijatelné. To dělají vyzrálé, tolerantní, demokratické společnosti. Jedině tudy vede cesta vpřed.