10. 7. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
10. 7. 2006

Národní sport našich pravičáků

Zdeněk Wognar to už nemohl dál číst, a proto se ozval na moji obranu. Děkuji mu za to. Ale já se umím i obhájit sám. Jaroslav Borovička je jako všichni ostatní. Neprůkaznými argumenty se snaží dokázat, že Rusko nemá rakety schopné zasáhnout naše území. Je mi ho líto. Je jedno, jestli se jmenují Moskit, Sunburn nebo jinak. Štěpán Kotrba mu ukázal, že Rusko má dost i jiných raket. Já bych k tomu jen dodal, že informace o zbraních ve veřejných sdělovacích prostředcích trochu pokulhávají za skutečností. Na veřejnost se totiž dostanou informace jen o zastaralých zbraních, které se už prodávají do zahraničí. O těch nejnovějších, které jsou v provozu, novináři samozřejmě nevědí nic. To snad pochopí i pan Borovička.

Russian strategic nuclear forces ZDE

Pan Wognar požádal pana Borovičku, aby si odpověděl na pár otázek. Já bych jen opakoval, aby si každý vždycky položil otázku PROČ. Když si na ní pravdivě odpoví, tak je mu hned hodně věcí jasné. Horší je, když lidem jako jsou pánové Borovička nebo Hušek je jasné všechno hned bez ptaní. Oni totiž mají jasno ve všem. Ve svém antikomunismu a nenávisti ke všemu levicovému se řídí heslem, že nepřítel mého nepřítele je mým přítelem. Proto jsou ochotni obhajovat jakékoli kroky svého velkého bratra a učitele. Že mučí a vraždí nevinné v Iráku, v Afganistánu? - nevadí !! Že chce stavět raketové základny v Česku? Nevadí !! Že se tyto základny stanou cílem útoku? Nevadí !! Že přitom zahyne celý národ? Nevadí !! Hlavní je, že pochcípají všichni komunisté a levičáci.

V mém článku nešlo o konkrétní rakety - bylo to varování před možnými následky takového jednání. I pan Kotrba potvrdil, že v případě konfliktu bude pak naše území potenciálním cílem první kategorie Ale na to by snad přišel každý i s podprůměrným IQ. Jenom panu Borovičkovi a jemu podobným to není jasné. Celý článek jsem psal jako varování před následky. Vaporizace České republiky by byla jasným faktem. Proto by také všichni ti, co chtějí rakety na našem území, měli jasně říci : ano jsme si vědomi toho, že v případě konfliktu budeme napadeni a pravděpodobně zahyne většina obyvatel tohoto státu. Ale to nevadí, hlavně, že se Američané dostanou k ruské ropě. Pane Borovičko, řekněte to jasně.

Ještě vám rád vysvětlím rozdíl mezi křižující střelou a balistickou raketou. Systém Patriot a všechny další jsou proti balistickým raketám, jejichž dráhu lze předem vypočítat. Byly dobré pro zastaralé rakety Scud před 10 lety. Proti křižujícím střelám obrana neexistuje, protože ty mohou měnit dráhu za letu a proto jsou jen velmi obtížně zasažitelné antiraketou. Že se balistické rakety převážně středního a krátkého doletu nahrazují křižujícími střelami, snad nemusím vysvětlovat ani těm pánům. Dnes už ani mezikontinentální rakety nejsou jen balistické. První prototypy křižujících střel s ramjet pohonem vyvíjel Sovětský svaz pod názvem Lavočkin La-350 Burja a Buran RSS-40 (Mjasiščev M-40, M-42, M-44) v padesátých letech.

Raduga Meteorit

První let následoval v letech 1956 a 1957. Dolet 8,500 km, rychlost 3.1 Mach. Vývoj byl prý ukončen v roce 1960, zdroje se vyjadřují o existenci těchto zbraní skepticky. Podíváte-li se ale na web Federation of American Scientists, podivíte se, jak staré a místy rozporuplné údaje o ruské balistické i taktické raketové výzbroji obsahují... O systému Raduga GELA (Mach 4,5 - 6,5, aerosalón MAKS-1997, nosič Tu-95K) a Raduga Meteorit (Mach 5, 1984, 3000 km), GLL-31 (scramjet Mach 5, cíl Mach 10; výška 40 km, 2001-2003), RS‑12M1/M2 Topol‑M Scramjet (Mach 14, 2001-2005) zde není nic.

Raduga Meteorit

Raduga GELA

Ještě bych se rád vyjádřil k mé kritice od pana Huška. Už z názvu jeho článku je vidět, kdo to je a jaké má názory. "Kapitalistická likvidace důchodců a dětí s křesťanským požehnáním" říká o něm vše. Je to pravičák (vadí mu kritika kapitalismu) a lidovec (vadí mu moje poznámka o kostele). Skutečně nechápu, proč se tito kritici vymezují proti mně, proč nenapíší vlastní článek, kam vloží svůj pohled na svět - svoji chválu kapitalismu, lásku ke katolické církvi.

Rád bych panu Huškovi vysvětlil svoje názory. Opravdu nemám rád kapitalismus. A neměl jsem rád ani to, co si u nás říkalo socialismus. Nebyl jsem organizovaný disident, ale nadával jsem na minulý režim veřejně a všichni to o mně věděli (zajímavé na tom je, že jsem nebyl popotahován, i když náš šéf byl v Cibulkových seznamech). Domnívám se proto, že mám právo nadávat i na tento režim, když s něčím nesouhlasím. Komu se mé články nelíbí, nemusí je číst. Může číst Lidové noviny nebo MfDnes. Tam bude se všemi autory spokojen.

A nyní konkrétně: možná se domníváte, "ty bordely v západní Evropě i s jejich osazenstvem jsou zpravidla pod kontrolou, jak berňáku, tak zdravotníků". Jenže - aby to nebylo jen vaše zbožné přání. Stačí se podívat na nějaký francouzský nebo německý seriál a uvidíte, že situace je jiná. Autoři těch seriálů situaci velmi dobře znají a nemusí si nic vymýšlet. Předhazovat, že ta vykořisťovaná děvčata jsou "ze zemí socialisticky-spřátelených, .. není fér. Ta děvčata, co jela ze zemí "původně spřátelených do zemí postsocialistických, skončila v bordelu". To není chyba těch děvčat. Ona nemohou za to, že v jejich zemi "zvítězil kapitalismus". Za socialismu měla všechna ta děvčata slušnou a dobře placenou práci, byt a všechno, co potřebovala ke spokojenému životu. Po pádu socialismu najednou jejich rodiny žijí v bídě, nemají práci, střechu nad hlavou, mají hlad. Proto musí za prací do ciziny, kde se jich zmocní gangy. A výsledek znáte. U nich tak pravděpodobně platí, jak jste napsal : "Nejhlouběj, milý, vidím nenávist". Mně je to jedno. Já jsem spokojený. Mám socialistickou penzi, kterou už vy asi mít nebudete (předpokládám, že jste mladý, protože mladí jsou u nás nejradikálnější).

Teď píši a dívám se při tom na film "Panu učiteli s láskou". Nádherný film. Tam jsou vidět všechny přednosti kapitalismu. Jak nádherně se v něm lidem žije - zvláště barevným. A jak se o ně pan učitel Teckery s láskou stará. Škoda, že je to pohádka pro oblbování hloupých. Pravda je totiž mnohem horší. Tady platí přesně to, co jsem psal výše - něco takového dříve nebylo možné. A můžete si říkat, co chcete. Socialismus neměl jenom zápory. Jenže - to vy a vám podobní slyšet nechcete. Říkáte že "Horší je, že tento druh myšlení u nás po čtyřiceti letech "budování nových zítřků" zdomácněl. Tak zaprvé, v socialismu byla také poptávka, ale nebyla nabídka". Jistě, i za socialismu by byla poptávka pedofilů po dětech, ale nebyla nabídka. Nepochopil jsem, jestli je to podle vás pro socialismus nedostatek nebo přednost. Ale o tom, že by státní podniky měly poptávku po dětských otrocích - to jste snad nemohl ani myslet vážně.

Pár slov k vašim křesťanským názorům. Nelíbilo se vám, když jsem napsal, že ti otrokáři chodí v neděli do kostela. Byla to samozřejmě metafora. Měla zdůraznit pokrytectví celé společnosti. Ale náboženství hraje na západě mnohem větší úlohu než u nás - naštěstí pro nás. Nevím, jak v Anglii, ale ve Spojených státech panuje přímo fundamentalistický teror. Je to vidět ve všech amerických filmech. Žádný se neobejde bez mše, náboženské diskuze a podobně. Nakonec náboženství hraje vysokou úlohu i v politice. Vždyť Bush se radí s pánem bohem o všech závažných politických i vojenských záležitostech. I válku s Irákem má posvěcenou od boha. Tak co? Proč by ten, kdo zaměstnává dětské otroky nemohl chodit do kostela? To se přece nevylučuje. V neděli se modlí a v týdnu na něj pracují děti. Možná je vezme i s sebou do toho kostela. Víra to všechno snese - nanejvýš to spraví pár otčenášů a zdrávasů. Je málo takových pokrytců, jako křesťané. Křesťané by rádi zapomněli na těch 1900 let, co neomezeně vládli. Církev ovládala celý svět. Vládla krutě a nemilosrdně. zabíjela všechny protivníky, upalovala kacíře. Prováděla genocidu po celém světě - genocidu Indiánů v Americe, genocidu v Africe i Tichomoří. Všechno se dělo jménem jejich boha všemohoucího. Dá se říci, že v počtu zabitých byli komunisté proti nim žabaři. Jenže to všechno dnešní křesťané nechtějí slyšet. Už se k tomu nehlásí. Jenže, ne všichni jsou slepí a hluší. Proto si před církví neberou servítky. Je nutno rozlišovat mezi církví a vírou. Víra je osobní záležitost člověka. Církev je mocenské centrum, které se chová jako kterákoli mocnost. A nic jí není cizí - nakonec známe její rčení, že "účel světí prostředky". To říká o katolické církvi všechno.

Jsem rád, že mne pan Hušek pochválil za návrh finského způsobu pokutování. Žádný strach - výpis daní z příjmu hříšníkovi vystaví finanční úřad za mírný poplatek. Poplatek je samozřejmě součástí postihu. Jinak mi však pan Hušek asi nechtěl rozumět. To by nenapsal, že "sklerotický důchodce zpravidla v bavoráku nejezdí a pokud vůbec jede, tak mu za překročení rychlosti pokuta asi nehrozí". To samozřejmě nehrozí. Ale když se zapomene a nepřipoutá, je to zlé. A kdyby navíc zapomněl rozsvítit, tak je jeho měsíční důchod pryč. Jak bude žít, se nikdo neptá.

Nakonec, páni kritici, přestaňte si stěžovat na lidi, kteří se vám nelíbí. Buďte pozitivní. Pane Hušku, napište článek o přednostech života dnes a o významu církve. Ale pozor! Nesrovnávejte s minulostí - o té době moc nevíte a máte o ní zkreslené představy. Pan Borovička by mohl napsat článek o výhodách takové základny u nás a vyvrátit mé tvrzení o možných a tragických následcích.

Rád si jejich články přečtu.

                 
Obsah vydání       10. 7. 2006
10. 7. 2006 Snížit plat a hladinu adrenalinu Bohumil  Kartous
10. 7. 2006 Ztrácí se povědomí o významu Jan  Čulík
10. 7. 2006 "...voni ty knihy by měly bejt jako chytrý do nějaký teda míry prostě..." Alex  Koenigsmark
10. 7. 2006 Konečně zásah proti silničnímu teroru Boris  Cvek
10. 7. 2006 Má liberalismus v České republice šanci? Jiří  Pehe
10. 7. 2006 Fotbalová Jan Katolista Turkyně
10. 7. 2006 Hnědí a zelení: Vzájemný boj, ale i prorůstání Pavel  Pečínka
10. 7. 2006 Extrémy plodí extrémy Jiří  Pehe
10. 7. 2006 Mylné předpoklady o úsporách elektrické energie Jiří  Jírovec
10. 7. 2006 Cyril s Metodějem, Mistr Jan a co teď Ladislav  Žák
10. 7. 2006 Taký náš, malý, ale slovenský Taliban... Lubomír  Sedláčik
10. 7. 2006 Hledá se nejslušnější banka Patrik  Nacher
10. 7. 2006 Vyhlazování velryb Sandra  Wain
10. 7. 2006 Vyhlazování velryb II Petr  Wagner
7. 7. 2006 Hyenismus novinářů a presumpce viny Zdeněk  Jemelík
10. 7. 2006 GMO: "Superplevel" ohrožuje pěstitele bavlny, Monsanto přenos rezistence vůči herbicidu Roundup přiznalo Miroslav  Šuta
10. 7. 2006 Nevysvětlené trhliny v aktivní zóně reaktorů zvyšují pravděpodobnost havárie
10. 7. 2006 Nepřítel demokracie Wenzel  Lischka
10. 7. 2006 Národní sport našich pravičáků Josef  Vít
8. 7. 2006 Nenávidí muslimové Západ?
8. 7. 2006 Ztratili jste pas? Policii ČR to nezajímá Jan  Čulík
7. 7. 2006 Karlovy Vary 2006: Příběhy o lidské ubohosti Jan  Čulík
7. 7. 2006 Karlovy Vary: Ztraceno v překladu Ema  Čulík
7. 7. 2006 KVIFF - Lost In Translation Ema  Čulík
8. 7. 2006 Karlovy Vary: Dobré filmy i koncem týdne Jan  Čulík
7. 7. 2006 Cesta na Guantánamo Jan  Čulík
7. 7. 2006 Pěregon - opravdu ruský film Ema  Čulík
3. 7. 2006 Hřebejkova schematická Kráska v nesnázích Jan  Čulík
7. 7. 2006 Peregon - definitely a Russian film Ema  Čulík
5. 7. 2006 Trierova Repríza: Pozoruhodně citlivý a zajímavý film Ema  Čulík
5. 7. 2006 Trier's Reprise: A Remarkably Sensitive Film Ema  Čulík
5. 7. 2006 Hrubeš a Mareš a Tideland mají hodně společného Jan  Čulík
7. 7. 2006 Všechno nejlepší Jan  Čulík
5. 7. 2006 Bublina a Zimní cesta - dva další vynikající filmy Jan  Čulík
1. 7. 2006 Korejská umanutost a mezilidské vztahy Jan  Čulík
3. 7. 2006 Ztracené město: příliš mnoho Hollywoodu Ema  Čulík
3. 7. 2006 Andy Garcia's The Lost City: Too much glitz Ema  Čulík
4. 7. 2006 Rafťáci: Zábavný, příjemný film Jan  Čulík
1. 7. 2006 Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí Jan  Čulík
1. 7. 2006 Užvaněnost a podivná čeština Jan  Čulík
3. 7. 2006 Květen 2006: doposud nejvyšší návštěvnost stránek Britských listů
12. 6. 2006 Hospodaření OSBL za květen 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce