Být Biľakovým dědicem

Být dědicem Vasila Biľaka se asi nikomu nechce, ale velmi snadno se to někomu povede. Vasil Biľak si mne kdysi získal svou schopností jednoznačně stranicky a jednoduše odzbrojujícím způsobem upřímně vysvětlit cokoliv. Když byl jednou po roce 1968 dotázán americkým žurnalistou, jak si, když tvrdí, že dělnická třída jednoznačně podporuje zdravé prosovětské jádro strany, vysvětluje, že fabriky jako ČKD poskytly podporu a úkryt [v srpnu 1968] revizionistům [protiinvazního] vysočanského sjezdu tehdejší reformní KSČ a podobně, Vasil Biľak odpověděl: "Po roce 1948 odešla dělnická třída, její nejlepší představitelé, do funkcí a politické práce. Naopak do výrobního procesu museli odejít představitelé buržoasie." Tato myšlenková armatura mě tehdy naprosto nadchla -- v továrnách žádná dělnická třída už není!

Před několika dny vstoupil do Biľakových šlépějí komentátor MF Dnes K.S. podobnou znamenitou armaturou: když se zamýšlel nad tím, jak je možné, že po osmi létech příšerné a naprosto strašidelné vlády sociální demokracie jsou všechny ekonomické ukazatele tak pozitivní a daří se nám nejlépe ze všech zemí někdejšího Ostbloku, asi včetně DDR, dospěl k závěru: u nás byl kapitalismus kdysi tak báječně založen, že to prostě nedokázali zničit ani Zeman s Paroubkem.

Jo, jak stále opakuju: Kdysi pravil Radovan Richta k jednomu sociologovi, jenž chtěl číst Chartu 77, než ji odmítne: "Cože, vy chcete používat vlastní rozum? Přece, když nevím, tak straním."

O knížeti pánu

Nedávno hovořil známý režisér L.S. o Karlu Schwarzenbergovi a stále říkal "pan kníže". S oslovování šlechticů je to obecně obtížné. Tituly toho druhu zrušil u nás TGM, ale stále je používáme. Jenže... oslovuje-li někdo přibližně na stejné nebo obecně slušné společenské úrovni šlechtice, říká "poslyšte, hrabě..." nebo "Prosím, kníže...". "Pane kníže" nebo "pane hrabě" říkají dotyčnému sluhové, kočí a jiný podřízený personál. Ale kdo ví, třeba si toho je pan režisér vědom...

O tloustnutí

Přítel říká, že vždycky, když chtějí v jeho rodině ženy zhubnout, ztloustne nápadně sbírka kuchařek a samozřejmě i sbírka knih o dietách. Zdá se, že ženy hubnou čtením a pak tloustnou hněvem.

Mladá spisovatelka

Na otázku reportéra, jaké knihy má ráda, odpovídá v rozhlase mladá, rozhněvaná spisovatelka, oceněná několika cenami a považovaná za talent posledního desetiletí : "...voni ty knihy by měly bejt jako chytrý do nějaký teda míry prostě..."