10. 7. 2006
Vyhlazování velrybPřítelkyně Monika mi rozhořčeně vykládala o konferenci Mezinárodní velrybářské komise v karibském státě Svatý Krištof a Nevis, kde se prý podařilo prosadit deklaraci předjímající možnost zrušit 20 let starý zákaz lovu kytovců. Pro přijetí deklarace prý hlasovalo mimo jiné Japonsko, Rusko, Dánsko a Mongolsko. U Mongolska bych hlasování pro deklaraci celkem chápala. Asi je to chudá země, která patrně zcela závislá na mořském rybolovu? Rusko patrně trpí nedostatkem zemědělské a lesní půdy? A Dánové jsou jistě příslovečně lakomí? Ale Japonsko? |
Japonci bývali vyhlášení svoji krutostí k nepřátelům, a zároveň k sobě samým (např. harakiri). Jsou známi svým uctíváním přírody. Výmluvný je třeba známý příklad z historie, kdy samurajové uctívali něžný třešňový květ. Že by zrovna Japonci byli příznivci vyhlazování největších savců? Budu si muset své mínění o Japoncích velmi přehodnotit. Obdivovala jsem je za jejich tvrdý přístup k sobě - když museli být krutí na druhé, bývali krutí i na sebe. K protikladu k velmi zaujatému chování naší rasy, která je záludná a krutá k druhým, ale k sobě je vždy velmi ohleduplná, přecitlivělá a něžná. Že by se Japonci od nás něčemu přiučili? Nějakému křesťanství, které hlásá (ale nečiní), že co nechceš, aby druzí činili tobě, nečiň ty jim? Nezbylo mi nic jiného, než Monice s povzdechem odpovědět: "Oh, Hirošimo, Nagasaki, na velryby saky paky!" |